Další odklad. Schůzka Zemana s Babišem a Hamáčkem se přesouvá na čtvrtek
Setkání prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem, předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, které se mělo konat v úterý večer v Lánech, se odkládá.
Setkání prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem, předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, které se mělo konat v úterý večer v Lánech, se odkládá.
Sociální demokraté se znovu potýkají se zarputilostí prezidenta Miloše Zemana. Ten si usmyslel, že se v nejbližší době nechystá odvolat ministra kultury Antonína Staňka, kterého chce ČSSD nahradit Michalem Šmardou.
Zřejmě není nic těžšího než představit si hrdinský skutek, který vykoná sociální demokracie a její předseda Jan Hamáček.
Zároveň se v tom, co říkali organizátoři, zračila jakási ideologie, která sice může řadě účastníků lichotit, jen si přitom nevšimnou, že jsou zároveň tak trochu taháni za nos. Jde o jakési varování „politikům“, a to nejen těm, co byli výslovně jmenování, ale vůbec všem, jako třídě.
Pokud by sociální demokraté opustili vládu, znamenalo by to de facto její pád, zároveň by to však pro ni byla politická sebevražda. Taková jsou slova premiéra Andreje Babiše (ANO) k aktuálnímu sporu mezi vládní ČSSD a prezidentem Milošem Zemanem o jmenování Michala Šmardy novým ministrem kultury. Podání kompetenční žaloby na prezidenta nadále odmítá. Spekulace, že by ve vládě mohlo ČSSD nahradit hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, považuje Babiš za nesmyslné. Uvedl to v v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Byla to tehdy fatální slabost politických stran. Politiků, kteří cítili, že jsou nepopulární, a tak nakonec podlehli tlaku, aby lidu „něco“ předhodili. Byl v tom i nedostatek fantazie.
Prezident Miloš Zeman silně pochybuje o tom, že se nominant ČSSD Michal Šmarda stane ministrem kultury. Prezident to řekl v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes (MfD). Šmardu na ministra na žádost sociálních demokratů navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), Zeman ani po měsíci nynějšího ministra Antonína Staňka (ČSSD) neodvolal a Šmardu nejmenoval. Zeman v rozhovoru také naznačil, že vláda jako celek navzdory koaliční smlouvě nepadne, protože Staněk demisi nepodá, a tak to nebude muset udělat ani Babiš.
Napjatá situace kolem výměny vedení ministerstva kultury a vlastně kolem existence celé vlády nekončí. I nadále v ní hraje hlavní roli prezident Miloš Zeman po boku premiéra Andreje Babiše (ANO), statuje i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Všichni tři přitom mají zcela odlišné zájmy a podle toho taky vyjednávání o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury místo Antonína Staňka vypadá. V pátek se odložilo do doby jednání Babiše se Zemanem.
Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM nedávno ustála hlasování o nedůvěře a čtvrtmilionovou protivládní demonstraci, návrhy auditní zprávy Evropské komise konstatující střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh police Babiše obžalovat v kauze Čapí hnízdo.
Ještě den před středečním hlasováním o nedůvěře vládě, které iniciovala ODS, panovala nadstranická shoda: politici z opozice i vlády se shodovali nejen na tom, že Andrej Babiš a vláda tu schůzi přežijí, ale taky že menší vládní Česká strana sociálně demokratická zůstane s Babišem ještě dlouho, bez ohledu na vývoj v jeho kauzách, snad až do hořkých konců.
S kompetenčním sporem mezi vládou a prezidentem už má česká politika zkušenost.
Podle předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka se Česká republika ocitla na hraně ústavní krize.
Prezident Miloš Zeman rozhodně nehodlá spěchat s výměnou ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) za nového kandidáta ČSSD Michala Šmardu.
V sociální demokracii panují zmatky. Strana se zjevně nemůže shodnout na dalším řešení v souvislosti se Zemanovou neochotou jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury.
Sociální demokraté sehráli včera další epizodu své sebedestrukce. Poté, co na Vysočině pobývající prezident Miloš Zeman vyslal vzkaz, že nejmenuje jejich adepta Michala Šmardu ministrem kultury místo Antonína Staňka, se špičky ČSSD začaly tvářit odbojně.
Článek ‚Hitler je gentleman‘, jehož autorem by byl novinář Ferdinand Peroutka, se podle prezidenta Miloše Zemana najít nepodařilo, přestože pro jeho nálezce vypsal odměnu 100 000 korun. Podle Zemana se ale našly jiné vydané Peroutkovy články na toto téma, proti nimž byl prvně jmenovaný článek docela nevinný.
Prezident Miloš Zeman pravidelně zachází až na samou hranu ústavních zvyklostí. Týká se to také personálního složení vlády. Své by o tom mohl vyprávět neúspěšný kandidát ČSSD na ministra zahraničí Miroslav Poche nebo aktuálně Michal Šmarda, který zatím marně čeká, až jej prezident jmenuje ministrem kultury. Problémy s ministerskými kandidáty měli však i Zemanovi předchůdci. Současná hlava státu si mohla například podobnou situaci vyzkoušet i z druhé strany, když si prezident Václav Havel kladl podmínky pro jmenování některých ministrů. Václav Klaus zase například zkoušel kandidáta na ministra průmyslu Milana Urbana z jazyků.
Je ve svých důsledcích jedno, z jakých pozic se na současný stav české politiky útočí.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se shodl s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, že prezident Miloš Zeman je silnější politik než premiér Andrej Babiš (ANO). Má více zkušeností i vyšší politickou moc. Uvedli to v nedělním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce. Oba se také vyjádřili k demonstracím, které se konají v Praze na Letné, a také Michalu Šmardovi (ČSSD) jako možném nástupci na post ministra kultury.
Prezident Miloš Zeman vyjádřil na sobotní schůzce premiérovi Andreji Babišovi (ANO) podporu v souvislosti s protivládními demonstracemi, které se konají v posledních týdnech a budou pokračovat v neděli na pražské Letné. Při zhruba hodinu a čtvrt dlouhém jednání diskutovali hlavně o otázkách Evropské unie či rozpočtu, řekl Babiš novinářům. Ohledně výměny ministra kultury řekl Zeman pouze to, že se příští týden sejde s kandidátem ČSSD Michalem Šmardou, dodal.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila ve čtvrtek na koncertu v Praze na její počest pochopení lidem, kteří v Česku demonstrují proti českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice. „Dokážu rozumět Václavskému náměstí plnému klidných lidí, protože jsem rozuměla náměstím v Bratislavě,“ řekla Čaputová. Připomněla tak loňské protesty na Slovensku proti vládě Roberta Fica. V Česku se v posledních měsících uskutečnilo několik protestů, z nichž posledního v Praze se podle organizátorů účastnilo až 120 000 lidí.
Na sociálních sítích pokračuje sezona hmyzu. Vzduch se ještě chvěje tlukotem křídel živočišného druhu „motýle“, teď se jím ale především nese hromový bzukot smrtí posedlých lumků. Nebo lumíků. Věc je složitá.
Bývalý prezident ČR Václav Klaus ve středu slavil své 78. narozeniny a jedním z hostů byl i jeho nástupce v nejvyšší státnické funkci Miloš Zeman. Nynější prezident svému předchůdci nejen poblahopřál, ale připomněl mu i demonstrace iniciativy ‚Děkujeme, odejděte!‘ mířené roku 1999 právě proti nim. V souvislosti s těmito akcemi mluvil též o nynějších demonstracích proti premiérovi Andreji Babišovi, přičemž aktuální protesty Zeman označuje za „neužitečné“.
Prezident Miloš Zeman se svým odporem k veřejnoprávní České televizi příliš netají. Nyní dokonce v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov vyzval poslance, aby dvakrát za sebou neschválili výroční zprávy ČT a tím položili Radu ČT, která má v rukou volbu ředitele veřejnoprávní televize. Ve sněmovně se jich nakupilo rovnou pět. Proti slovům hlavy státu se už ozvali někteří politici.
Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Odpůrci kanálu vytýkali studii jeho proveditelnosti, kterou si zadalo ministerstvo dopravy a která je v připomínkovém řízení, nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů. Potřebnost koridoru naopak obhajoval předseda Asociace D-O-L Jan Skalický. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu.
Vleklá nevraživost prezidenta Miloše Zemana k finančníku Zdeňku Bakalovi se nyní ukázaly v nových souvislostech. Roli v nich v roce 2013 sehrála tehdejší (a nyní i současná) ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta tehdy nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi odeslala dopis, ve kterém žádala o prověření možných podvodů týkajících se Bakalovy společnosti OKD, upozornil nyní Radiožurnál. Stížnost pak byla odeslána pouze dva dny po konání schůzky u prezidenta.
Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij sdělil prezidentu Miloši Zemanovi, že se Moskva drží stanoviska obsaženého v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích z roku 1993. Řekl to po vzájemné schůzce na Pražském hradě novinářům. Dokument odsuzuje okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 i následný pobyt sovětských vojsk na československém území.
Návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by se mělo podle předkladatele návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21) plénum horní komory zabývat tak, aby ji Sněmovna dostala po prázdninách. Pod návrh Láska ke čtvrtku získal 30 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců.
Více než šestileté působení Miloše Zemana na Hradě již mnohokrát ukázalo, jak obtížné je s prezidentem řešit personální otázky, pokud s něčím nesouhlasí. Prezidentův svérázný výklad ústavy nejnověji pociťuje Michal Šmarda (ČSSD), jehož jmenování ministrem kultury se nezdá být v příštích týdnech reálné. Nepomáhá tomu ani přístup předsedy Jana Hamáčka, který prezidentovo otálení omlouvá. Pokud jde alespoň o setkání Šmardy s prezidentem, hovoří mluvčí Jiří Ovčáček o „geologicky dohledné době“.
Senát se bude zabývat ústavní žalobou na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Iniciátorem je klub Senátor 21, jehož předseda Václav Láska získal potřebný počet podpisů senátorů, což je jedna třetina z celkem 81. Napsal to server Aktuálně.cz. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří dvě třetiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také dvoutřetinová většina Sněmovny.