Nejvyšší soud dal firmě z Frýdecko-Místecka, která provozuje sportoviště a wellness, šanci na náhradu ušlého zisku z doby pandemie koronaviru. Žádala více než 630.000 korun, dosud neuspěla. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Verdikt Nejvyššího soudu je dostupný na úřední desce. Firma tvrdila, že jí škodu způsobila mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přijatá podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Slovenská policie zřizuje zvláštní vyšetřovací tým, který se má zabývat kroky státu během epidemie nemoci covid-19. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Stíhání v případu už dříve zahájily prokuratura a také mezitím zrušená elitní policejní jednotka NAKA. Nynější vládní politici na Slovensku během silných vln koronavirové nákazy nebyli u moci a tehdy zpravidla vystupovali proti epidemickým restrikcím či nepodpořili očkování proti covidu-19.
Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.
Kanadská vláda v současnosti vydala výstrahu varující občany před možným novým nebezpečným virem, který ale nekonkretizovala. Podle vlády může kromě ohrožení zdraví vést virus k narušení dodávek potravin i pohonných hmot. Spekuluje se také, že nový vir má být více nebezpečný než covid. O zprávě informuje Daily Mail. V Kanadě vláda varuje obyvatele před novým virem.
Mnoho let byl Peter Strohschneider jedním z nejmocnějších lidí německé vědy. Dnes je kritikem těch vědců, kteří svým aktivismem riskují nejen své dobré jméno. „Dezolát“ demonstrující proti covidovým opatřením a vědec, který vyjde do ulic v bílém plášti, se vzájemně podmiňují. V knize Pravdy a většiny / Kritika autoritářského scientismu tvrdí, že scientistický pohled, tak rozšířený, a přitom málo reflektovaný, ohrožuje demokracii. Jak takový scientismus v praxi vypadá? Politická otázka se přeformuluje na problém vědecký, aby se následně mohlo argumentovat vědeckým konsenzem. Strohschneider, sám vědec, navíc bývalý předseda Německé vědecké rady i prezident Německé výzkumné společnosti, byl zkraje letoška jmenován Ursulou von der Leyenovou předsedou strategického dialogu pro evropské zemědělství. Jak sám bojuje proti pokušení přisuzovat vědě v politice větší význam, než jí náleží? A žijeme již v scientistickém, nebo ještě v demokratickém režimu?
V Ženevě začalo v pondělí očekávané zasedání Světového zdravotnického shromáždění, nejvyššího orgánu Světové zdravotnické organizace (WHO). Část světa vrcholné jednání sleduje se znepokojením. Pod záminkou příprav na příchod další světové pandemie, podobné té koronavirové, totiž bují snahy o zásadní posílení pravomocí generálního ředitele WHO a centralizaci rozhodování o protiepidemických opatřeních pod názvem Pandemická úmluva.
Původně měla být schválena už v pondělí 27. května. Jednání o takzvané Pandemické smlouvě na úrovni Světové zdravotnické organizace (WHO) ale na poslední chvíli zkrachovala a nakonec se zdá, že její schválení bude muset být už poněkolikáté odloženo. Proti dohodě, která má podle kritiků představovat bianco šek k vyhlašování lockdownů nebo nástroj k povinnému sdílení vakcín s chudšími zeměmi, se hlasitě ozvala například Velká Británie nebo Slovensko.
To, že ve „společnosti vědění“ roste nevědění, není originální teze. Taková společnost je založena na specializaci a hyperspecializovaní občané toho vědí hodně o jednom problému a málo o všech ostatních. Není pochyb o tom, že na tomto mechanismu stojí dosavadní úspěch západní vědy i společnosti, ale také je třeba reflektovat zmíněnou masu nevědění, která vzniká za zády nejen vědcům, ale nám všem. Je-li vědění moc, jak tvrdil Francis Bacon, snad lze v tom případě dodat: vysoce specializované poznání je i bezmoc. Vzývá se tzv. kritické myšlení
Hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová skončí, vláda ji ve středu na její vlastní žádost odvolala, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví (MZd) Ondřej Jakob. Bude vypsáno výběrové řízení, řízením sekce pro oblast ochrany a podpory veřejného zdraví, kterým je hlavní hygienik jako její vrchní ředitel, byl pověřen ředitel odboru ochrany veřejného zdraví MZd Matyáš Fošum.
V Německu se na plné obrátky opět rozjela debata známá i z Česka. Nebyla tvrdost proticovidových opatření v důsledku horší, než samotná pandemie? Mělo smysl zavírat tak tvrdým způsobem školy – v čemž bylo mimo jiné Česko za vlády Andreje Babiše (ANO) nechvalně proslulým „rekordmanem“? Zveřejnění dokumentů z let 2020 a 2021 nyní přineslo potenciálně politicky výbušný materiál, informují některá německá média či britský deník The Telegraph.
Českem se šíří černý kašel. Vlny černého kašle se vracejí v tří až pětiletých cyklech. Současnému prudkému nárůstu přispěla izolovanost lidí v době pandemie a s tím spojený pokles obranyschopnosti, řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Jana Böhmová. Hygienici na Vysočině zaznamenali jen v lednu u 51 lidí černý kašel, nejvíce na Jihlavsku. Za celý loňský rok bylo v kraji 94 případů. Onemocnění je rizikové hlavně pro novorozence, kteří nemají ukončené očkování.
Světová zdravotnická organizace (WHO) pracuje na souhrnném plánu pro všechny členské země, podle kterého by se státy měly řídit v případě příchodu další epidemie nebo jiné celosvětové zdravotní hrozby, nutná opatření by tak měla přijít rychleji a koordinovaněji. Tvorba tzv. pandemické dohody je stále v procesu, Česká republika sice podle ministerstva zdravotnictví současné znění shledává problematickým, WHO podle něj ale nemá v plánu státům něco nařizovat nebo kontrolovat jejich zdravotnický systém.
Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.
Musíme se ještě vrátit k případu „dezoláta“ Tomáše Čermáka. Tomu minulý týden Vrchní soud v Praze potvrdil neuvěřitelných 5,5 roku nepodmíněně za vývody, jichž se dopouštěl loni na jaře během přijímání novely pandemického zákona. Leckterému našemu čtenáři asi věty „Nemůžeme chodit každý týden někam protestovat a mrznout tam. Uděláme plán, musíme se spojit všichni a udělat pořádný uragán. (...) Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“ budou připadat trestuhodné. Ale taky je tu nějaká judikatura. A ta z drastického trestu pro Čermáka dělá justiční skandál prvního řádu.
Tomáš Čermák si odpyká 5,5 roku vězení za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí zabránili přijetí novely pandemického zákona. Souhrnný trest za podporu a propagaci terorismu mu ve středu pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. K odvolacímu zasedání přišla nezaměstnaného muže podpořit asi stovka lidí, kteří zaplnili největší jednací síň.
Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.
Práce na dálku je od pandemie covidu pod drobnohledem personálních agentur i sociologických průzkumů. Původní „boom“ z donucení se po pandemii vytratil poměrně rychle, další korekce však s postupem času přichází i od dříve vstřícnějších firem či od samotných zaměstnanců. Zdá se, že v obou případech pak začíná vítězit postupné prosazování hybridního modelu práce, tedy možnosti částečně trávit práci jinde než v kanceláři.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se v době pandemie covidu-19 měl vytahovat na předsedu Vakcinologické společnosti Romana Chlíbka, kterému měl říct, že toho o očkování proti koronaviru ví víc než on, protože "má očkování nastudované a zabývá se tím celou dobu pandemie". Chlíbek to řekl ve Studiu Covid pro Novinky, kde promluvil o jedné ze schůzek, kterou s tehdejším premiérem měl. Ve studiu se objevil společně s kolegou epidemiologem Romanem Prymulou,
Plošná pomoc státu v posledních letech znamená většinou enormní zásahy do státního rozpočtu i řadu možných problémů, ať už jde o podvody či neefektivitu. To se týká i covidových kompenzací, s kterými přišla vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ruku v ruce s tvrdými restrikcemi. Jak ukazují zpětná šetření, minimálně stovky milionů mířily k adresátům, kteří na pomoc neměli nárok či se nedokázali poprat s kritizovanými složitými žádostmi. Například téměř 50 % kontrol programu Antivirus ukázalo na porušení podmínek jeho čerpání.
Po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel se Čína dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Nemocnice jsou přeplněné a napilno mají i pohřební firmy a krematoria, píší agentury AFP a Reuters. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají - podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec.
Česká veřejnost je odkojena investigativními texty o tom, kdo z veřejných činitelů neoprávněně jezdí autem s majáčkem – na tom se v 90. letech budovaly novinářské kariéry. Takže není překvapivé, že vzbudila jistou pozornost celkem nedůležitá věc, že aktivista Kryštof Stupka cestuje vládním letadlem na klimasummit v Káhiře, jak se pochlubil na svém Twitteru. Vozí se zadarmo vládním speciálem? Anebo je členem vládní delegace? Úřad vlády mlčí! Epizoda byla nakonec užitečná a vůbec ne malicherná. Ukázalo se, že Stupka se protekčně nevozí jen tak – kategorii modrý majáček můžeme odložit. Není ani vládním delegátem.
Podzimní vlna koronaviru zcela jistě přijde, mohla by se ale opozdit. Uvedlo to pro Echo24 ministerstvo zdravotnictví s tím, že za zpoždění nástupu vlny pandemie může letní vzestup šíření infekce. Průběh podzimní vlny nicméně podle tiskového mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba závisí na řadě faktorů, včetně počasí v září. V souvislosti s případnou vysokou mírou nákazy se hovoří také o problémech, které by karantény a preventivní opatření mohla způsobit domácnostem, respektive s jejich účty za energie.
Zájem o zájezdy do zahraničí trhá v Česku rekordy, i v žádaných destinacích však může na našince čekat nemilé překvapení. Ačkoliv se z domácího pohledu může zdát, že je s covidovými restrikcemi konec, pohled na podmínky v řadě zemí ukazuje opak. Rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými stále panují, do některých zemí se bez očkování nedá ani dostat, jinde pak zase nepomůže prodělání covidu. A konec covidových „propustek“ nevěští nic ani do budoucna.
Pandemie koronaviru a dva roky restrikcí a uzávěr dopadly na děti všeho věku. Zatímco u starších zřejmě dominuje zátěž psychická, u nejmenších dětí narozených v době pandemie či těsně před ní se mluví o zaostávání ve vývoji základních dovedností. Naznačují to alespoň prvotní studie či poznatky z praxe. Někteří odborníci uklidňují, že pokud se život vrátí k normálu, děti se dokáží z problémů vzpamatovat. Apelují však také na to, aby se na jejich problémy zaměřila pozornost.
Do příchodu vakcín brala vláda pod vedením bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) za bernou minci boje s pandemií trasování a důslednou izolaci možných „přenašečů“. Výsledkem v praxi však byly spíše tvrdé restrikce, chaotické uzavírání ekonomiky a kolabující hygienické stanice. A jak nyní potvrdila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, chaos panoval i kolem stěžejního projektu, který měl situaci vyřešit – Chytré karantény, která nedokázala problém trasování nikdy efektivně vyřešit.
Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.
Sporná novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou její senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní rovněž zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že předlohu podepíše.
Pandemie čínského koronaviru mutací omikron končí. Zdá se, že to, s čím si dva roky nedokázala poradit společnost, vyřešila nakonec evoluční biologie. Virus dopochodoval do stadia, kdy se s ním dá normálně žít. Jako s jinými viry. Dnes už se na tom shoduje značná část imunologů, expertů na infekční choroby i epidemiologů. Včetně Romana Prymuly, symbolu koronavirových lockdownů. Přestaňme plošně testovat, počítat nakažené.
Žádný z kroků pro řešení epidemie covidu v Česku nevyžaduje zavedení nouzového stavu a nemá se jednat o drastická řešení, řekl dnes novinářům kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po společném jednání AntiCovid týmu koalice Spolu s týmem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Podle Válka nalezli odborníci konsenzus. Konkrétní kroky však zveřejní až poté, co si je vzájemně písemně schválí. Jejich vyhlášení už je na vládě, která nese odpovědnost, dodal.
Současná koronovirová krize zřejmě ještě pár týdnů vydrží. Vláda zakázala téměř veškerý pohyb s výjimkou cest do práce a nákupů potravin. Některá města byla uzavřena, tisíce lidí se ocitly v izolaci, společenský život se zastavil. Již jsme pár dní v celorepublikové karanténě strávili a vypadá to, že následující dny v nějakém druhu karantény ještě pobudeme. Dlouhodobý pobyt doma ovšem může rychle přerůst v nudu, sociální odcizení a nástup šílenství. Zde je pár rad a nápadů, jak tomu zabránit.
