PANDEMICKÁ ÚMLUVA

WHO chce mluvit státům do zvládání pandemií. Češi mají výhrady, Fico je proti

PANDEMICKÁ ÚMLUVA
WHO chce mluvit státům do zvládání pandemií. Češi mají výhrady, Fico je proti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Světová zdravotnická organizace (WHO) pracuje na souhrnném plánu pro všechny členské země, podle kterého by se státy měly řídit v případě příchodu další epidemie nebo jiné celosvětové zdravotní hrozby, nutná opatření by tak měla přijít rychleji a koordinovaněji. Tvorba tzv. pandemické dohody je stále v procesu, Česká republika sice podle ministerstva zdravotnictví současné znění shledává problematickým, WHO podle něj ale nemá v plánu státům něco nařizovat nebo kontrolovat jejich zdravotnický systém. ČR prý navíc většinu věcí obsažených v dohodě zavedla již od pandemie covidu-19. Státy mohou dohodu i nepřijmout, proti se ozývá například slovenský premiér Robert Fico.

"Cílem této dohody je obsáhnout tzv. celý cyklus pandemie – prevenci, připravenost a reakci, a to na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a posílit celkově ochranu veřejného zdraví," uvedl pro Echo24 tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Mezinárodní dohoda o připravenosti a reakci na pandemie, na jejímž finálním znění se mají podle WHO podílet členské státy, má podle českého ministerstva zdravotnictví obecně za cíl zlepšit připravenost na globální zdravotní hrozbu všech členských států WHO. "Mechanismy, které byly v době covid-19 aplikovány především z počátku ad hoc, budou nyní dány do pevného rámce. Reakce na budoucí hrozby by tak mohla být rychlejší a koordinovanější," uvedl Jakob.

WHO na této dohodě podle informací na webových stránkách pracuje od roku 2022, ke konci listopadu 2023 proběhlo již sedm setkání komise, která má za úkol návrh dohody připravit. V komisi jsou podle Jakoba zastoupeny členské státy WHO, ty z nich, které jsou zároveň členskými státy Evropské unie, zastupuje právě EU. "Za přípravu pozice ČR vůči návrhům Evropské komise na společný postup států EU, je odpovědné ministerstvo zdravotnictví," uvedl pak Jakob.

Sdílení vakcín a reportovací povinnost vůči WHO

První ucelený text mezinárodní dohody byl podle Jakoba představen v říjnu 2023. Současné znění návrhu dohody ale podle něj shledává EU i ČR jako problematické. "Především pokud jde o otázky patentové ochrany, duševního vlastnictví a obecně nevyjasněných mechanismů globální solidarity," dodal mluvčí ministerstva zdravotnictví. Stávající návrh dohody také například uvádí, že země musí spolupracovat a sdílet laboratorní kapacity nebo vývoj nových léčiv. Na celosvětová rizika by se měla zaměřit i při personálním zabezpečení zdravotnictví a krizového řízení. Tématem je ale například i účinnost antibiotik.

Podle ředitelky odboru mezinárodních věcí a EU ministerstva zdravotnictví Kateřiny Baťhové je v rámci dohody kladený velký důraz na vzájemnou solidaritu mezi zeměmi, které mají sdílet informace i zdroje, například vakcíny nebo ochranné pomůcky, Baťhová to uvedla pro ČTK. "ČR již značnou část plní i nyní, velmi pravděpodobně dojde pouze k navýšení reportovacích povinností vůči WHO a formalizování některých procesů, které již probíhají neformálně," uvedlo pak ministerstvo zdravotnictví v tiskových materiálech.

Dohoda není povinná

Konkrétní postup, jak ustanovení dohody naplňovat, si pak má každá země stanovit sama. Dohoda jako taková vstoupí v platnost až ji na národní úrovni schválí dostatečný počet států. Nyní se podle Jakoba jedná o 40 států, ale číslo se může ještě změnit. "Pokud budou vyjednávání pokračovat dle plánu, bude mezinárodní dohoda i změny v Mezinárodních zdravotnických předpisech schváleny Světovým zdravotnickým shromážděním v květnu 2024. Potom budou následovat ratifikace v jednotlivých státech," uvedl Jakob pro Echo24.

"Pokud se státy rozhodnou dohodu nepřijmout (v případě ČR tedy neratifikovat), nebudou jí vázány, ale zároveň nebudou účastni celosvětového mechanismu sdílení informací pro případ budoucích hrozeb pro veřejné zdraví," uvedl také. Po mezinárodním schválení dohody a změny Mezinárodních zdravotnických předpisů bude dohoda předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací oběma komorám českého Parlamentu. Pokud projde, bude následně ratifikována prezidentem České republiky. "Teprve poté bude ČR dohodou zavázána," dodal Jakob.

Kontrola od WHO

Záměrem dohody podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví Matyáše Fošuma "v žádném případě není kontrola nad zdravotními systémy jednotlivých členských států WHO," uvedl. "Naopak, princip spolupráce je založen na národní suverenitě členských států, které mají svrchované právo vydávat a implementovat legislativní předpisy s cílem poskytování zdravotních služeb," uvedl také Fošum.

Podle některých je ale Mezinárodní dohoda o připravenosti a reakci na pandemie nebezpečná, jedním z nich je i staronový slovenský premiér Robert Fico. "SMER-SD nebude podporovat posilnění pravomocí WHO na úkor suverénních států při řízení boje proti pandemii," uvedl na stranickém sněmu. "Takový nesmysl" mohly podle něj vymyslet jen nenažrané farmaceutické firmy, které začaly vnímat odpor některých vlád proti povinné vakcinaci. Více jsme o tom informovali zde.

Zda úmluvu nakonec ratifikuje Česká republika a případně jaké další země se rozhodnou pro její nepřijetí, zatím není jasné. Spolu s úmluvou se pak mění také Mezinárodní zdravotnické předpisy z roku 2005, což je sada technických předpisů pro veřejné zdraví. Stanoví například pravidla pro monitoring přenosných nemocí a sdílení informací. Přijalo je 196 zemí.

kap

6. prosince 2023