Diskuse o zvýšení minimální mzdy pro příští rok vrcholí. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dva návrhy růstu – o 1600 korun na 18 900 korun a o 2100 korun na 19 400 korun. Shoda tradičně nepanuje mezi odboráři a zástupci firem. Čas na dohodu se krátí, další jednání tripartity je naplánováno na 4. prosince. Na minimální mzdu je navázaná řada dalších oblastí, například dávky nebo mzda zaručená.
Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v neděli v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, v neděli byla 200.000 korun.
Po snižování cen zemního plynu se zdálo, že zlevňovat bude i dálkově dodávané teplo do domácností. Teplárny ale v těchto dnech oznamují úplný opak, nejen, že nezlevní, ale lidé v některých městech by si od nového roku mohli za teplo ještě připlatit. Za zdražení může podle Teplárenského sdružení ČR převážně Energetický regulační úřad (ERÚ), který plánuje zvýšení regulovaných cen přepravy a distribuce plynu plynu. Ceny by ale měly zvednout i teplárny, které využívají uhlí.
Počet rozesílaných podvodných SMS do mobilů tuzemských uživatelů se v posledních týdnech proti letním měsícům zvýšil pětinásobně. Jejich společným znakem je to, že se snaží nic netušící adresáty přinutit otevřít odkaz na podvodnou webovou stránku, kde mají vyplnit citlivé údaje. Díky nim útočníci mohou získat přístup například k bankovním účtům. Uvedla to společnost Analytics Data Factory.
Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.
Doba zimního spánku u nejrozšířenější kryptoměny bitcoinu definitivně skončila. Zhruba od léta roku 2022 do začátku jara roku 2023 se cena bitcoinu držela u hladiny 20 000 dolarů. Je pravdou, že od této hladiny se cena bitcoinu občas vzdálila, ale zásadní byl tehdy trend. Odpovídal tomu, že bitcoin v té době před větším propadem jeho ceny ochránili ti nejvěrnější investoři - ti, kteří bitcoin nebrali jako nástroj krátkodobé spekulace, ale bitcoinu a jeho technologii věřili dlouhodobě.
Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.
Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.
Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.
Snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) se blíží. Možná ne tak rychle, jak očekává trh, ale pozvolna k tomu dojde. Jejich úroveň je přitom klíčová pro vývoj ekonomiky a dá se očekávat, že bude mít vliv na řadu oblastí. Z pohledu běžného člověka se může jednat třeba o prostor pro refinancování existujících úvěrů, ale také o pokles výnosů u některých spořících či investičních nástrojů. Samotné banky nechtějí svou strategii příliš přibližovat.
Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili to v úterý prostřednictvím senátní tiskové tajemnice Lady Faldynové. Současně znovu navrhli ústavně zakotvit právo na využívání peněžní hotovosti, i když podobný návrh Senát letos v únoru odmítl. Podle tvůrců novely aktuální návrh reaguje na připomínky k původnímu záměru.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává.
Vláda Petra Fialy (ODS) v rámci takzvaného konsolidačního balíčku sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Spořitelny nicméně bojují s propadajícím se zájmem akčními nabídkami, například bonusem při sjednání, zvýšeným úrokem ale především dorovnáním právě ušlého státního bonusu. Dosud činí maximální státní podpora stavebního spoření 2000 korun. Od nového roku bude snížena na polovinu. Spořitelny, které opakovaně radily státu podporu nesnižovat (psali jsme například zde), jsou na situaci připraveny po svém.
Když nastupovala vláda Petra Fialy, vypadalo to, že názorově nejvzdálenějšími póly pětikoalice budou metropolitní progresivisté od Pirátů a venkovští tradicionalisté od lidovců. Po dvou letech kohabitace se ukazuje, že jsou to strany, které k sobě mají v tom podstatném nejblíž
Sněmovnou hladce prošla kontroverzní změna, která má umožnit ministerstvu práce a jeho úřadům prolamovat bankovní tajemství. Úřady práce by tak získaly pravomoc nahlížet na bankovní údaje lidí i třeba jejich rodinných příslušníků. Problematická není jen otázka, jak moc je to přiměřené, ale i samotný proces, kdy se takovýto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí dostal do novely zákona jako pozměňovací návrh, u kterého se ani nikdo neobtěžoval se zdůvodňováním. Kritizují to organizace zabývající se právem na soukromí a ochranou osobních údajů.
Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.
Kdyby se z některých návrhů, které vypouští členové vlády Petra Fialy do veřejného prostoru, vymazaly podpisy, mohl by mít pozorovatel dojem, že nám tady nevládne kabinet pravého středu, ale socialistický. Už skoro nemine den, aby se neobjevil nový návrh na dotaci (Hladíkův domek po babičce), daň (naposledy z mobilního telefonu, které se říká koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média) nebo regulaci (aktuálně návrh na zveřejňování platů v soukromých firmách na vyžádání zaměstnanců z dílny Mariana Jurečky). „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Tak popisoval někdejší americký prezident a velký odpůrce státních zásahů Ronald Reagan typické praktiky socialistického vládnutí.
Lidovci opanovali v současné vládě tradiční téma zneužívání dávek a ministerstvo práce Mariana Jurečky chystá změny v jejich systému. Mimo jiné i v otázce tvrdších kontrol, kdo má na ně nárok. Do chystané novely o státní sociální podpoře se tak dostal v rámci pozměňovacích návrhů poměrně kontroverzní paragraf – úředníci mají dostat za účelem kontroly nárok na prolomení bankovního tajemství.
Rusko zvýší plat svým vojákům na Ukrajině. Nově bude minimální mzda činit 210 tisíc rublů (více než 51 tisíc korun), uvádí to ruský server RBC s odkazem na resortní noviny ministerstva vnitra Krasnaja zvezda. Výše platu závisí na pozici daného vojáka, všichni si ale mají polepšit kvůli 10,5procentní valorizaci. „Vzhledem k tomu, že k 1. říjnu 2023 se peněžitý příspěvek vojáků valorizuje o 10,5 procent, budou měsíční peněžité dávky účastníkům speciální vojenské operace činit od 210 tisíc rublů měsíčně,“ uvádí se v materiálech ministerstva obrany.
ANALÝZA: Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami.
Falešných peněz přibývá. Česká národní banka (ČNB) zadržela za letošní rok oproti loňsku více než dvojnásobek padělaných bankovek a mincí. A zatímco v minulých letech šlo hlavně o bankovky, letos k překvapení všech výrazně přibylo i mincí. Pražská policie totiž podle informací deníku Echo24 řeší od minulého roku kauzu většího množství padělaných dvacetikorun, které jsou od těch standardních téměř k nerozeznání.
Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze? Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně.
Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.
Ruský rubl zůstává pod tlakem, dolar dnes překročil psychologicky důležitou hranici 100 RUB/USD. Předchozí prolomení této hranice v polovině srpna přinutilo ruskou centrální banku k nouzovým opatřením na podporu domácí měny. Rubl letos tlačí dolů odliv deviz a klesající přebytek běžného účtu platební bilance země, napsala agentura Reuters. V srpnu ruská centrální banka v reakci na pokles kurzu rublu zvýšila na mimořádném zasedání svou hlavní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 procent. V září pak přikročila k dalšímu zvýšení na 13 procent.
Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.
„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.
Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.
