Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.
Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.
Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé nedohodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to novinářům řekl český premiér Petr Fiala. Konečné dohody budou chtít prezidenti a premiéři členských zemí docílit na summitu příští týden ve čtvrtek a v pátek. Lídři unijních zemí dávají najevo, že shoda není daleko.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží zpomalit schválení oficiální zprávy Evropské unie, kritizující Itálii za údajné omezování svobody médií. Podle serveru Politico tímto způsobem usiluje o podporu Říma pro své druhé funkční období v Evropské komisi. Vyšetřování EK podle představitelů poukazuje na údajné omezování svobody médií v Itálii od doby nástupu konzervativní premiérky Giorgie Meloniové.
Premiéři a prezidenti členských států EU se v pondělí večer schází v Bruselu na neformálním summitu, který má řešit obsazení klíčových postů v Evropské unii poté, co před týdnem volby do Evropského parlamentu nově rozdaly karty ve vrcholných patrech unijní politiky. Podle mnohých diplomatů i bruselských médií se ale zdá být rébus, který se odehrává jednou za pět let, už v zásadě vyřešen.
V zákulisí probíhá tvrdý boj o obsazení vrcholných pozic v Evropské unii, takzvaných „top jobs“. A o dalších pět let v čele Evropské komise hraje i dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Zatímco podporu mezi většinou unijních lídrů zdá se získá, otazník visí nad její podporou v samotném evropském parlamentu. Unijní lídři mají v pondělí probrat obsazení funkcí v EU, včetně předsedy Evropské rady nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po zveřejnění výsledků voleb ve většině evropských zemí začala oslavovat vítězství tradičních stran. Ve svém projevu v neděli večer ohlásila, že Evropská lidová strana (EPP) vyhrála volby a hodlá chránit EU před „nástupem populistů“. Vítězství klasických stran je nicméně ještě odvislé od toho, do jakých frakcí se zařadí jednotlivé subjekty.
Psát o nadcházejících evropských volbách je stejné jako psát o nadcházejících evropských trendech. Sice se také odehrávají na území České republiky, ale Ludvík Vaculík by napsal, že je to svým způsobem čekání na to, co k nám došplíchne ze západní Evropy. Odvozenost českých trendů v zahraniční politice není nic nového, ani handicap sám o sobě. Reálné možnosti politiky začínají pohledem na mapu a porovnáním hrubého domácího produktu na hlavu.
Jsme dvacet let v Evropské unii. S výjimkou scénáře třetí světové války (ale ta zatím nevypukla) je to důležitější výročí než 25. let od vstupu do NATO. EU ovlivňuje svými regulacemi naše každodenní životy mnohokrát denně. Za posledních dvacet let přibylo v unijním zákonodárství 55 tisíc nových předpisů a nařízení. Na příslušné konferenci v Praze včera předseda vlády a prezident vzpomněli přínosy našeho členství - v první řadě hospodářský vzestup, který je nepopiratelný hlavně díky otevření velkého trhu, mnohem problematičtěji kvůli dotacím.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila českou pomoc Ukrajině. V projevu před slavnostním koncertem ke 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie v pražském Rudolfinu také uvedla, že Česko se podílí na vytváření budoucnosti unie. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že EU funguje lépe, když se ocitne pod tlakem, v čase krizí. Poukázal na ruskou hrozbu a tlak světové ekonomické konkurence.
Prahu v jeden den navštívili dva významní němečtí politici. Předsedkyně Evropské komise Prahu navštívila v rámci kampaně lidovecké frakce do Evropských voleb a setkala se s politiky z TOP 09 či hnutí STAN, kteří jsou s von der Leyenovou ve stejné frakci. Setkala se také se zástupci zbrojařských firem. Odpoledne političku přivítal na Hradě prezident Petr Pavel. V Praze v úterý byl též německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Německý prezident se druhý den své návštěvy setkal premiérem Fialou.
Rusko zaměřuje své hybridní útoky na Finsko, na jehož hranice směřuje migranty ve snaze o destabilizaci severské země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to podle agentury AFP dnes uvedla během návštěvy Finska. Snahy Moskvy spojila politička s finskou podporou Ukrajiny, proti níž Rusko už více než dva roky vede válku, a také s loňským vstupem Finska do NATO.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová není se svou ambicí tuto pozici obhájit krátce před evropskými volbami v lehké pozici. Skandál spojený s nákupem vakcín nebo její lobbistický postup v případě pozice zmocněnce pro malé a střední podniky zřejmě ve spojení s problematickým Green Dealem mohou zapříčinit, že funkci neobhájí. Nahradit by ji mohla třeba šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová. Koncem dubna bude von der Leyenová v Praze vyjednávat podporu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se čím dál častěji dostává pod palbu kritiky. Nepředpokládejte, že se opět stane šéfkou EK, přestože je stále jedním z favoritů, říkají vysoce postavení členové EU. Druhá korunovace není zaručena a dva měsíce před červnovými celoevropskými volbami v Bruselu se začínají ozývat nespokojení evropští diplomaté a úředníci. "Velkou roli v tom hraje arogance moci. Mylně si myslí, že jí všechno projde.
Německý europoslanec Markus Pieper rezignoval několik hodin před svým úterním nástupem na vlivný post zmocněnce pro malé a střední podniky, napsal bruselský server Politico. Piepera vybrala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její volba vzbudila odmítavé reakce. Podle médií totiž byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová. Ta v úterý sdělila, že se ke kauze nebude vyjadřovat. Čeká stále na výsledky oficiální stížnosti, kterou podala.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že bude čelit ruskému vlivu v Evropě. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu kontinent podle ní čelí útokům "jak zevnitř, tak zvenčí". Von der Leyenová zahájila evropskou kampaň evropských lidovců, chce "vrátit úder" nacionalistické pravici. Zmínila několik stran mezi nimi německou AfD a francouzské Národní sdružení.
ANALÝZA: Přes 100 miliard za covidové vakcíny „vylétlo komínem“. Na podezřelé esemeskování předsedkyně Evropské komise a šéfa Pfizeru si teď posvítí hlavní evropský žalobce, pro Ursulu von der Leyenovou to je zlá novina. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé v Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější.
Již tento víkend by měl začít fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru. Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle šéfky unijní exekutivy děsivá a k civilistům žijícím v oblasti se potřebná pomoc musí nutně dostat co nejdříve. Kypr se nachází pouhých 370 kilometrů od Gazy a o možnosti vytvořit námořní koridor, který by mohl poskytovat nepřetržitou pomoc nevinným civilistům v Gaze, hovoří již od začátku konfliktu
Po evropských volbách bude jednou z povinností nově zvolených členů europarlamentu zvolit předsedu či předsedkyni Evropské komise. Svůj zájem obhajovat mandát už vyjádřila současná šéfka komise Ursula von der Leyenová, která v roce 2019 obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů. Deník Echo24 oslovil kandidáty a kandidátky relevantních subjektů, aby uvedli, koho v čele EK preferují. Odpovědělo jich 29, včetně špiček kandidátek Spolu, STAN, Pirátů, hnutí ANO či SPD/Trikolory. Dále odpovídali představitelé například Svobodných, Zelených, Přísahy či koalice Stačilo!
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila původně Ukrajině milion dělostřeleckých granátů ráže 155 mm do března 2024. Nyní posunula lhůtu dodání do konce letošního roku. Předsedkyně Evropské komise informaci uvedla na tiskové konferenci v Kyjevě. Více než půl milionu granátů bylo již dodáno, do konce roku by číslo mělo dosáhnout slíbeného milionu. O zprávě informuje agentura Unian.
Před deseti lety došlo na Ukrajině k nechvalně proslulým nepokojům, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Majdan za svobodu Ukrajiny si vyžádal několik desítek životů a i po desetiletí si ukrajinští obránci hájí své vize a ideály, které tehdy zvítězily. "Dnes vzdáváme hold Nebeské stovce hrdinů - statečným duším, které v roce 2014 obětovaly své životy," připomněla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociálních sítích.
Německý kancléř Olfa Scholz (SPD) zablokoval nominaci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU-CSU) na post generální tajemnice NATO. Podle informací listu Welt am Sonntag se německým sociálním demokratům zřejmě nelíbí její vyostřený postoj k Rusku. Kancléř se podle německého deníku domnívá, že by to mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodou. Příštím generálním tajemníkem NATO by se podle zdrojů Weltu mohl stát šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se těší podpoře více než 20 členů aliance.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová je pro zřízení postu eurokomisaře pro obranu. V sobotu to prohlásila na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekla, že pokud předsedkyní Evropské komise zůstane, takovou funkci zřídí. Von der Leyenová prozatím oficiálně nesdělila, zda se chce ucházet o další mandát v čele vrcholné unijní instituce.
Rozsáhlé protesty sedláků a farmářů po celé Evropě sklízí první ovoce. Stávkující zemědělci a někteří dopravci a řidiči kamionů mohou začít pomalu, ale jistě oslavovat, jelikož šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes doporučila stažení návrhu EK na omezení používání pesticidů a dalších chemických přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho se čím dál více zemí přidává k tomu, aby EU omezila a regulovala dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů.
Když v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump jednal s předsedkyní evropské komise Ursulou von der Layenovou, otevřeně pohrozil, že Spojené státy nepomohou evropským spojencům v případě napadení. Uvedl to tento týden eurokomisař Thierry Breton, který byl u tehdejšího setkání vysoce postavených politiků přítomen. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje nedodržování minimálně 2 % HDP na zbrojení u většiny států NATO. Hrozil i odchodem z Aliance v případě nezlepšení situace.
Ve financování zelené transformace musíme z miliard přejít na biliony. To jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Podle Leyenové se musí k tomu využít nové finanční nástroje, zmínila například zelené dluhopisy a emisní povolenky. Tohle naprosté odtržení od reality musíme zastavit, reagoval na šéfku komise místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Evropská unie navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur (610,4 milionu Kč), oznámila v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Již v říjnu šéfka unijní exekutivy informovala o ztrojnásobení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze na 75 milionů eur, s nynějšími 25 miliony eur tak celková částka činí 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč).
Evropská unie připravuje dvanáctý balík sankcí na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny, uvedla v pátek po summitu EU předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. EU chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Podle von der Leyenové o tom jedná s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7. EU se též na summitu shodla na další pomoci Ukrajině. Dalším významným tématem vrcholné dvoudenní schůzky, která v pátek skončila, byla podpora legální migrace, zamezení té nelegální či rozvoj konkurenceschopnosti.
V Evropské komisi stoupá napětí v souvislosti s válkou v Izraeli. Zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nechala krátce po útoku vyvěsit u budovy komise izraelské vlajky a podporuje Izrael a jeho právo na sebeobranu, představitel EU pro zahraniční politiku Joseph Borrell akcentoval nutnost humanitární pomoci. Kritika se ozývá také od některých úředníků komise. Ti v otevřeném dopise kritizují vyvěšení izraelských vlajek či nezmiňování nutnosti dvojstátního řešení, což je většinový postoj zemí EU, informuje Politico.
