Téměř všechny země Evropské unie již navrhly své kandidáty na budoucí eurokomisaře či eurokomisařky. Je mezi nimi 16 mužů a pouze šest žen včetně předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Jak napsal server Politico, vlády zemí EU tak jasně ignorují požadavek šéfky unijní exekutivy, která chtěla, aby každý stát navrhl vždy muže a ženu, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Česko již dříve rozhodlo, že kandidátem na příštího českého eurokomisaře bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V dosluhující Evropské komisi ČR zastupuje Věra Jourová.

Jména kandidátů na eurokomisaře zatím neoznámilo jen pět zemí – Belgie, Bulharsko, Dánsko, Itálie a Portugalsko. Čas mají do konce srpna.

Když se konalo první zasedání Evropské komise, která vzešla z voleb v roce 2019, sedělo u jednacího stolu 15 mužů a 12 žen. Nyní ale jednotlivé země jedna po druhé oznamují jména zejména mužů, naposledy ve čtvrtek potvrdilo Rumunsko nominaci místopředsedy Evropského parlamentu Victora Negrescua a Lucembursko navrhlo europoslance Christophea Hansena. Očekává se, že nejspíš i Dánsko a Itálie přijdou s kandidáty-muži, což by znamenalo, že dvě třetiny 27členné Evropské komise budou tvořit muži.

Se dvěma jmény, jak žádala Ursula von der Leyenová, nepřišla žádná ze zemí. Jejich vlády přitom zmiňovaly různé důvody, například fakt, že už ženu-eurokomisařku měly v minulém období nebo že jde o jejich nejsilnějšího kandidáta, či argumentovaly tím, že šéfka EK nemá právo po zemích dvě jména požadovat.

Jedinou výjimkou ze dvou nominací měl být podle šéfky unijní exekutivy případ, kdy země oznámí jméno kandidáta, který už nyní komisařem je. Slovensko už například opětovně nabídlo zkušeného Maroše Šefčoviče, Francie Thierryho Bretona, Lotyšsko pak Valdise Dombrovskise, Nizozemsko Wopkeho Hoekstru a Maďarsko Olivéra Várhelyiho. Mnohé další země, včetně České republiky, ale přišly s „novými“ muži.

Ženami v komisi tak zatím jsou její šéfka Ursula von der Leyenová, která zastupuje Německo, a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie a bude zároveň místopředsedkyní EK. Dále finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou, Španělsko si pro post eurokomisařky zvolilo současnou místopředsedkyni vlády Teresu Riberaovou a Chorvatsko oznámilo, že jeho kandidátkou bude dosavadní eurokomisařka Dubravka Šuicaová.

„Myslím, že to je špatná zpráva a že by členské státy měly udělat to, o co je Ursula von der Leyenová požádala, tedy dodat dvě jména,“ citoval server Politico španělskou europoslankyni Linu Gálvezovou, která předsedá výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.

Budoucí eurokomisaři musí nyní projít takzvaným grilováním, tedy několikahodinovým slyšením před europoslanci, jehož cílem je zjistit, zda jsou dostatečně kompetentní svou funkci vykonávat. Vzhledem k tomu, že vnitřní pravidla europarlamentu říkají, že by měli europoslanci věnovat při posuzování eurokomisařů pozornost právě i vyváženému zastoupení mužů a žen, čekají nejspíš mužské kandidáty při slyšeních „těžké časy“. „Slabí mužští kandidáti to budou mít v Evropském parlamentu těžké a mnohé čeká odmítnutí,“ řekl bruselskému serveru Politico rakouský socialistický poslanec Andreas Schieder.