Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.

Odhady, o kolik povolenky zdraží benzin, se divoce liší – mezi oficiálními třemi a „dezolátskými“ deseti korunami na litr. Účty za plyn, tady je celkem shoda, by mohly stoupnout o deset procent.

Tentokrát má zdražení přijít už za tři roky, takže lidé si ještě budou pamatovat souvislosti. Také už nebude možné spojovat zdražení s válkou. Bude to moment pravdy – o zeleném směřování Evropské unie, o tom, s čím vším souhlasily vlády Andreje Babiše a Petra Fialy.

Základní směrnice o ETS 2 byla přijata roku 2017, o dva roky později premiéři na Evropské radě Green Dealem zarámovali povolenky do rámce, s nímž jakoby nejde hnout, roku 2022 byly parametry ETS 2 nejdřív za francouzského předsednictví přijaty na radě premiérů a posléze, už za českého předsednictví, dotaženy v takzvaném trojúhelníku mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. ETS 2 má najet počínaje rokem 2027, monitorování emisí o rok dřív. Příslušné prováděcí zákony musejí členské státy Unie přijmout do roku 2025.

Toho, že první prozření o ceně klimatického tažení EU je za dveřmi, jsou si v naší pětikoalici palčivě vědomi. Ale vždycky vidí na obzoru nějaké volby, kvůli nimž jim stojí za to manévrovat.

Důležitou podkapitolu ETS 2 tvoří teplárenství. Centrální teplárny, všechno nad výkon 20 MW, už povinnost kupovat si povolenky mají, a i když jim Petr Fiala před dvěma lety vyjednal nějaké množství povolenek zdarma, tento polštář se vyfoukne. Takže teplárníci skuhrají, jak jsou znevýhodněni oproti menším zdrojům tepla. V jejich úzce definovaném zájmu je, aby občan s plynovým kotlem doma cenu za povolenku nesl také. Tím se vysvětluje zvláštní role poslance ODS Václava Krále, který je ve své dnes už centristické straně znám jako pravičák a odpůrce Green Dealu, který je ale také v čele představenstva Teplárny České Budějovice. Na zářijové schůzi sněmovny se Král chystá povolenky i pro malé zdroje tepla v domácnostech navrhnout do zákona. Hlavní je prý nalít veřejnosti čistého vína. Třeba si pak všimne, že klimatická politika EU není levná záležitost. Mimochodem, kolegové z poslaneckého klubu ODS budou takřka en bloc hlasovat proti jeho návrhu.

Pravdu má Král potud, že Fialova vláda hru na schovávanou před následky své vlastní činnosti hraje. Přidat ETS 2 do tzv. rychlé novely zákona o povolenkách chtěl Král už loni. Tehdy ještě ani ministr životního prostředí, lidovec Petr Hladík, nebyl pro. V pětikoalici se argumentovalo volbami do Evropského parlamentu.

Až v jejich předvečer, letos v květnu, pětikoalice o překlopení ETS 2 do české legislativy jednala znovu. Tentokrát už Hladík překlopení, říká se mu transpozice unijní směrnice do českého práva, žádal. Většina pětikoalice naopak už myslela pro změnu na sněmovní volby na podzim 2025. Hladíka zprvu podporovali Piráti, pak ho i oni opustili. Výsledkem je kompromis. Do letošní novely zákona o rozdělování výnosů z ETS 1, která už má za sebou první čtení, bude v druhém čtení pozměňovacím návrhem některého z koaličních poslanců zařazena ona jakoby bezbolestná část ETS 2 – povinnost firem vést „výkaznictví“.

Typickému poslanci ODS, pokud se zrovna nejmenuje Král, připadá politicky škodlivá už i povinnost monitorovat emise. Voliči by mohli procitnout zbytečně brzy. A skutečně, tomu, kdo se nad tímto výkaznictvím zamyslí, rychle dojde, že to je předstupeň k tvrdým povolenkám. Někteří z politiků ODS dokonce na Hladíka naléhali, aby nepředkládal ani monitoring. I ten by šlo odsunout za volby 2025. Na námitku, že v tom roce už máme jako členský stát povinnost mít výkaznictví v zákonech, odpovídají, že se to stihne za čtvrt roku mezi volbami a koncem roku. A že i kdyby monitoring u nás začal fungovat o něco později, Evropská komise se nezblázní.

Na Brusel

Je to předvolební účelovka, nebo pokus získat čas a mezitím otupit ETS 2 na unijní úrovni? Účelovou dimenzi mají ty odklady stoprocentně, ale mohlo by to být obojí. Záleží na iniciativě vlády. O nutnost chopit se iniciativy mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Seznam.cz: Teď je „pravý čas vést na evropské úrovni debatu o korekcích“ emisních cílů. Hledejme spojence, přičemž nějaké už máme. Na změkčení Green Dealu zbývají podle Stanjury dva a půl roku.

Přímo Stanjura by o „korekcích“ klimatické politiky na evropské úrovni nejednal. Gesci tu sdílejí ministerstvo životního prostředí s ministerstvem průmyslu a obchodu (Echem oslovený vysoký představitel MPO absolutně netušil, jak si Stanjura další postup v EU zhruba představuje). U emisních povolenek přitom běží o tak fundamentální politiku, že by ji měl otevřít rovnou premiér na Evropské radě. A má teď horší startovní čáru. Zatímco v roce 2022, kdy se ETS 2 dotahovala, stačilo skeptikům jen držet blokační menšinu – ta zmizela, když se přestala vzpěčovat Francie –, teď by Češi museli hledat většinu. Žádná se nerýsuje.

V roce 2022 ale Fialovu vládu ani nenapadlo cokoli důležitého na evropské úrovni blokovat. Užívala si formálního, avšak na ceremonie pořád bohatého předsednictví EU. Tak Petr Fiala v listopadu 2022 „vedl“ politiky z EU na klimatickou konferenci OSN v Egyptě. Byl v takovém rozpoložení, že náměstkovi ministra životního prostředí (a dlouholetému členu Strany zelených) Janu Dusíkovi se málem podařilo získat ho pro nápad, aby se Praha ucházela o pořadatelství této klimatické konference ještě za mandátu Fialovy vlády. Nápad byl zlikvidován až v širším vedení ODS.

Dodnes český premiér nevyužívá ani těch malých pák, které má příležitostně v ruce. Když se Ursula von der Leyenová ucházela o druhý mandát v čele Evropské komise, hlasovali pro ni dva ze tří a možná tři ze tří europoslanců ODS. Přitom na slyšení ve frakci Evropských reformistů a konzervativců, kam patří ODS, von der Leyenová explicitně o změkčení ETS 2 nechtěla ani slyšet („firmy to žádají“) a slyšet nechtěla ani o tom, že by se aspoň změkčil průběžný emisní cíl pro rok 2040, podle něhož by EU měla vypouštět pouhých 10 procent emisí z roku 1990. Tento etapový cíl na cestě k bezuhlíkovému milníku 2050 je stejně radikální jako prakticky neproveditelný. Ale pokud bude vepsán do strategických dokumentů, Komise se na něj bude odvolávat a obsesivně hledat, kde ještě emise snížit.

Už nominaci von der Leyenové Fiala přivítal jako „dobrý výsledek“ pro Českou republiku. Ale ze všech vyjádření německé političky před hlasováním už bylo zřejmé, že zrovna ve věci povolenek bude neústupná.

Ví pravá část kabinetu, co dělá levá?

Zbyňku Stanjurovi musíme přiznat, že proti klimatickému dogmatu něco dělá. Byl to s premiérem on, kdo Síkelovi a Hladíkovi (tomu v nepřítomnosti, přebíral v New Yorku od OSN jakéhosi „vodního Oscara“) oznámil, že dva jimi předkládané strategické dokumenty o klimatu vláda neprojedná. V meziresortním připomínkovém řízení, které oné schůzi předcházelo, gros připomínek podalo ministerstvo financí.

Oba dva neprojednané dokumenty (Politika ochrany klimatu, Národní klimaticko-energetický plán) už za této vlády přijaty nebudou. Echu to aspoň tvrdil jeden ministr vlády za ODS. Fiala nově na veřejnosti opakovaně zdůrazňuje, že v klimatické politice nepůjdeme ani milimetr nad to, co už bylo přijato v Bruselu Babišem. Přitom Národní klimaticko-energetický plán máme povinnost Komisi poslat, dokonce je stanovena uzávěrka (27. září).

Brusel můžeme do nějaké míry a po nějakou dobu ignorovat. Ovšem na některých jiných ministerstvech se na zavádění ETS 2 vážně pracuje. ETS 2, a s tím počítají i unijní dokumenty, povede mezi chudšími lidmi, a speciálně na venkově, k „energetické chudobě“ a k „dopravní chudobě“. Tu první netřeba představovat, podle (zeleného) Centra pro dopravu a energetiku jí u nás už před energetickou krizí trpělo 900 tisíc lidí. A s ETS 2 energetické chudoby skokem přibude.

Naopak dopravní chudoba je pojem veřejnosti dosud téměř neznámý. Ale jednotlivá ministerstva s ním pracují v rámci přípravy na ETS 2. Podle vládních odhadů zasáhne dopravní chudoba asi 800 tisíc lidí. Jako vhled do myšlenkových pochodů tu poslouží zápis z porady letos 15. května na ministerstvu životního prostředí. Na zápis upozornil publicista a bývalý mluvčí MPO Milan Smutný.

Třicítka přítomných tu uvažuje o třech lécích na dopravní chudobu: 50procentní sleva na hromadnou dopravu; nákup jednoho elektrického kola na obec, kterých je v republice asi šest tisíc; nákup jednoho elektrického minibusu pro každou obec s rozšířenou pravomocí. Minibus s kapacitou devíti cestujících má být „poptávkový“. Kdo cestoval po území bývalého Sovětského svazu, má zkušenost s maršrutkami. Ale u ETS 2 se nám tento způsob dopravy prodává jako projev příslušnosti k Západu.

Milan Smutný pro zelený politický směr razil pojem Zelení Khmerové. Zněl hanlivě, ale vidíme, že byl prorocký.

Zajímavé na té poradě je i složení: převažují úředníci z ministerstev životního prostředí, dopravy, průmyslu a místního rozvoje. Ale najdeme mezi nimi aktivisty Lukáše Hataše (Asociace pro elektromobilitu), Jana Krajhanzla (Institut 2050), Rebeku Hengalovou (Europeum) a další. Pokud Fiala se Stanjurou svůj znovunalezený klimarealismus myslí vážně, sotva mohou dál tolerovat, aby se zelení aktivisté podíleli na formulaci státní politiky. Poklidit ve své vládě by bylo určitě lehčí než pohnout Evropskou komisí.