Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v červenci požádala členské státy, aby na eurokomisaře navrhly vždy dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu. Její výzvě ale nakonec vyhovělo ze sedmadvacítky zřejmě pouze Bulharsko. Ostatní státy přišly pouze s jedním jménem. Aktuální stav tedy činí osmnáct mužů a sedm žen.

Svou výzvu Ursula von der Leyenová zopakovala ještě několik dní před pátečním termínem, do kterého jí měly členské státy finálně sdělit jméno zástupce, kterého do Evropské komise navrhují. Její představa byla, že každá země navrhne dva kandidáty, aby si z nich mohla vybrat, což zdůvodňovala potřebou mít v nejvyšším výkonném orgánu EU rovné zastoupení obou pohlaví. Tato představa ale nemá žádnou oporu v unijní legislativě, zrodila se jen v hlavě von der Leyenové.

Muže a ženu nominovalo pouze Bulharsko. Do Komise by mohla nastoupit bývalá šéfka bulharské diplomacie Ekaterina Zacharievová nebo bývalý ministr životního prostředí Julian Popov. Ostatní země vybraly po jednom kandidátovi a vybrali toho, kterého považovaly za nejvhodnějšího.

V pátek odpoledne, tedy v poslední možný den, nominovalo svého kandidáta 26 ze 27 členů. Jméno kandidáta na eurokomisaře zatím oficiálně neoznámila pouze Belgie, kde se spekulovalo třech možných kandidátech. Šéfka Komise von der Leyenová už nicméně před tímto termínem požádala Maltu, aby vyměnila svého kandidáta na příštího eurokomisaře a namísto Glenna Micallefa, bývalého vedoucího kabinetu maltského premiéra, nominovala ženu.

S dalšími konkrétními jmény nominantů zatím předsedkyně Komise problém neměla. Její hlas ale bude rozhodující při rozdělování agend na následujících pět let. Mají se země jako Česko bát? Bruselský server Politico už poznamenal, že strategií Ursuly von der Leyenové bude nabídnout menším zemím, které navrhly ženu, lepší portfolio než těm, které to neudělaly. To připustil v rozhovoru pro Radiožurnál tento týden také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Já doufám, že to tak nebude, ale samozřejmě teoreticky možné to je. Ta situace je myslím i pro Ursulu docela nečekaná a nekomfortní, protože její výzvu žádný z těch členských států zatím nedodržel,“ řekl Dvořák, který ještě předtím, než to bylo jasné, spekuloval pouze o dvojí nominaci Bulharska „Nikdo přesně nevíme, jak Ursula von der Leyenová bude s touto situací dál pracovat. Už jsme zaznamenali, že odmítla maltského kandidáta a požádala Maltu, aby nominovali ženu. Uvidíme, jestli takových pokusů proběhne více. Mám informace, že se to v podstatě trošku děje,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti.

Šéfka Komise podle něj nemá tolik nástrojů, jak jména kandidátů ovlivnit, ale disponuje několika možnostmi, jak členské státy přesvědčovat. Záleží podle něj také na tom, jak se k tomu postaví Evropský parlament, který musí v konečné fázi schválit Komisi jako celek. „Může to být i požadavek parlamentu, aby se ta genderová vyrovnanost trošku narovnala,“ doplnil Dvořák.

Českou republiku dosud v Evropské komisi zastupovala místopředsedkyně Věra Jourová. Ta je přesvědčena, že Česko stále šanci na zisk silného ekonomického portfolia má, ačkoli nominovalo v rozporu s požadavkem von der Leyenové pouze Jozefa Síkelu (STAN). A to i díky úspěšnému českému předsednictví v loňském roce. Ve hře je například pozice eurokomisaře pro energetiku, nebo vnitřní trh a hospodářskou soutěž.

Doposud Česko nikdy nedostalo v Evropské komisi šanci získat výrazně vlivné portfolio. První eurokomisař Pavel Telička měl na starosti zdraví a ochranu spotřebitele, druhý v pořadí, Vladimír Špidla, zase zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Štefan Füle se po něm stal komisařem pro rozšíření a politiku sousedství v době, kdy se Unie nikam nerozšiřovala. Poslední dekádu byla v Evropské komisi za ČR Věra Jourová. Ta nejdříve dostala agendu spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví a posledních pět let zastávala pozici místopředsedkyně Komise a starala se o kontrolu dodržování hodnot EU.