Tag: liberalismus

Články k tagu

Fico poprvé vystoupil. Musíme postavit hráz progresivistickým ideologiím, které se šíří jako rakovina

Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového atentátu na svou osobu objevil na veřejné akci. V pátek večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem. Fico v něm kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, ocenil také maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho cesty do Kyjeva a Moskvy s tím, že lituje, že jeho zdraví mu neumožnilo jet s Orbánem.

Tekuté písky evropských voleb

Čtrnáct dní uplynulo od voleb do Evropského parlamentu a politická mapa stále připomíná tekuté písky. Jsme svědky dvou zdánlivě odlišných trendů. Na jedné straně uhájila většinu frakce lidovců, socialistů a liberálů, přičemž Evropská lidová strana (EPP) v této trojici významně posílila. Zároveň hlavní tahoun této frakce, německá CDU/CSU, reflektovala změny nálad v Německu i Evropě a posunula se z merkelovského středu doprava.

Manželka premiéra Starmera je židovka. Jaký je postoj labouristů k Izraeli

Bude pokračovat labouristická vláda premiéra Keira Starmera v podpoře Izraele, jenž válčí s teroristickým hnutím Hamás? Promění britská pomoc a vztahy vůči Jeruzalému či britským Židům oproti minulé vládě konzervativců. Důvodem pochyb je neblahá minulost Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna, kdy došlo k rapidnímu vzestupu antisemitismu uvnitř strany. Na to už před lety reagoval současný šéf labouristů a nově jmenovaný britský premiér Keir Starmer s prohlášením, že antisemitismus ze strany vymýtí.

Debakl konzervativců. Británii budou vládnout labouristé, premiérem se stane Keir Starmer

Parlamentní volby v Británii podle odhadů zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností vyhráli levicoví labouristé pod vedením Keira Starmera. Podle průzkumu agentury Ipsos pro stanice BBC, Sky News a ITV, labouristé ve 650členné Dolní sněmovně získali 410 křesel. Vládní konzervativci po 14 letech u moci utrpěli největší debakl v moderní historii, podle odhadů získali 131 křesel. Příštím premiérem tak bude nynější lídr opozice a někdejší prokurátor a obhájce lidských práv Starmer

Britští konzervativci na kapačkách

Britští labouristé směřují k drtivému vítězství. Exit poll zveřejněný v jedenáct hodin českého času připisuje labouristům 410 křesel v Dolní sněmovně z 650. Konzervativci mají získat 131, Liberální demokraté 61 a Reform UK Nigela Farage 13. Jsou to sice volební odhady, ale britské exit polly bývají tradičně velmi přesné. I když čísla nebudou zcela souhlasit, je jasné, že Labouristická strana bude mít absolutní většinu, což koneckonců předpovídaly veškeré předvolební průzkumy. Je to nejhorší výsledek Konzervativní strany v dějinách. Horší než historická porážka v roce 1997. Ale pokud se výsledek potvrdí, jde o lepší výsledek, než se předpokládalo

Konec 14leté éry. Británie se zřejmě probudí do drtivého vítězství labouristů

Velká Británie se připravuje na rozhodující den, kdy budou voliči dost možná vybírat svého nového lídra. Dosavadní premiér a šéf Konzervativní strany Rishi Sunak totiž na čtvrtek vyhlásil předčasné volby, průzkumy ale po 14 letech a pěti různých premiérech toryů zcela jasně přisuzují vítězství opozičním labouristům. Zda se příštím ministerským předsedou stane jejich předseda Keir Starmer a jak moc uspěje se svým novým projektem tvář brexitu Nigel Farage, bude jasnější okolo půlnoci. Zcela pak v pátek ráno.

Poslední pokus odvrátit debakl. Britští konzervativci očekávají drtivou porážku

Britští politici dnes uzavírají kampaň před čtvrtečními parlamentními volbami, které podle průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy, kteří naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

O patologii naší mysli

Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.

Zánik konzervativců v Británii

Noční můra britských konzervativců se jmenuje Kanada 1993. V tom roce jejich sesterská strana za Atlantikem, Progresivně konzervativní strana Kanady, utrpěla nejhorší porážku v dějinách. Z vládní strany s 156 poslanci se stala irelevantní partají s dvěma zástupci v parlamentu. O poslanecký mandát přišla i premiérka a lídryně strany Kim Campbellová. Britské pravičáky musí znepokojovat řada paralel. Kanadští konzervativci tou dobou byli u kormidla už dlouho, vládli devět let. To britští jsou u moci déle: čtrnáct let.

Druhá fronta se otevírá na univerzitách v USA, tvrdí sovětský disident Šaranský

Nejdůležitějším politickým soubojem v USA není ten mezi levicí a pravicí, ale mezi liberály a progresivisty, tvrdí bývalý sovětský disident a izraelský politik Natan Šaranský. Několikanásobný izraelský ministr a expředseda Sionistického fóra v Izraeli se domnívá, že útok Hamásu na Izrael má zárodek už v dohodách z Osla před 30 lety. "Progresivisté nejsou spojenci, ale nepřátelé liberalismu. A pro mnoho organizací, zejména pro židovské liberální organizace, to bylo velmi těžké přijmout," řekl Šaranský podle deníku The Jerusalem Post.

Čas není na ničí straně

Soudobí pokrokáři sami sebe často vnímají jako hlas budoucnosti, její avantgardu (česky předvoj), předsunutou jednotku, z níž se s odstupem blíží veliká armáda, jako lidé, kteří už dnes mluví řečí zítřka. Mohou z toho plynout neporozumění a konflikty, třeba i dílčí porážky. Vždycky ale jenom dílčí, protože směřování historie je neotřesitelné, zítřek se blíží, přijde. Výsledek „kulturní války“, která je často redukována na spor mezi starými a mladými, proto musí být předem daný, je přece jasné, na čí straně je čas, a staří to asi nebudou.

Ctnosti a hodnoty

My nežijeme v temných časech, o nichž psal Bertolt Brecht ve své básni Budoucím z třicátých let 20. století. My žijeme v časech nihilistických. Hovoří o tom třeba jedna z nejvýraznějších politoložek současnosti, Američanka Wendy Brownová v knize Nihilistické časy (2023). Nihilismus považuje za dobu, která pozbyla základní orientaci ve věcech dobra a smyslu.

„Zpátečníci.“ Papež se pustil do konzervativních katolíků. „Stavíte politickou ideologii nad víru“

Papež František kritizuje americké katolíky za to, že prý upřednostňují politickou ideologii před vírou. Některým konzervativcům z řad katolické církve ve Spojených státech vytýká „zpátečnictví“ a obracení se k ideologii. „V americké církvi existuje velmi silný, organizovaný a reakční postoj, který je zpátečnický. Ideologie nahrazuje víru,“ řekl papež podle zpravodajského portálu Newsweek. Papež František to uvedl během soukromého setkání na začátku srpna v Lisabonu.

Liberální populismus

Když se mezilidské vztahy stanou předmětem politického boje, nemá to dobré konce. Především proto, že nejde o hledání nápravy nebo zlepšení stavu, ale často o bezohledné prosazování ideologie, výsledek kulturních válek, které se v rámci globalizovaného euroamerického světa přenášejí na místa, kde působí cize a nepatřičně. Platí to zvláště o českém kulturním prostoru. Samozřejmě i u nás najdeme projevy rasismu, určitého typu diskriminace, ale rozsah a hloubka problémů je jiná než v některých zemích, které byly koloniálními velmocemi, dlouhou dobu upíraly volební právo ženám, homosexualita byla trestná.

George Soros předává impérium synovi Alexovi. „Zaslouží si to“

Miliardář a finančník George Soros předává kontrolu nad svým rozsáhlým impériem sedmatřicetiletému synovi Alexandrovi. Řekl to v rozhovoru, který v neděli zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ). Dvaadevadesátiletý šéf hedgeového fondu Quantum Fund, který se stal filantropem a významným podporovatelem liberálních aktivit, uvedl, že dříve nechtěl, aby jeho nadaci Open Society Foundations (OSF) převzalo jedno z jeho pěti dětí.

Rusko postaví vesnici pro konzervativce z USA, chce jim pomoct před „liberalismem“

Moskva v příštím roce začne s výstavbou vesnice pro „konzervativně smýšlející Američany a Kanaďany“, kteří „ctí tradiční hodnoty“ a kteří nejsou spokojeni se západním liberalismem. O emigraci má mít už teď zájem kolem 200 amerických rodin, tvrdí ruský právník zabývající se migrací. Píše o tom list The Moscow Times. Rusko se již léta staví do pozice bašty „tradičních“ hodnot, které dává do kontrastu se západním liberalismem,

Liberalismus ještě neumřel

S radostí jsem přijal pozvání na mezinárodní konferenci o současné krizi liberalismu, která se pod tímto pesimistickým názvem konala v Praze, a nepřekvapilo mě, že většina řečníků si dělala o budoucnost liberální demokracie vážné starosti.

Čtenář Putin

„Stárnoucí duše se stává konzervativnější. Co vy na to?“ zeptal se v únoru 2000 student univerzity v Irkutsku ruského prezidenta Vladimira Putina. Putin nevyužil příležitost k tomu, aby se zamyslel nad konzervativním světonázorem. Snad jej příliš vylekala zmínka o stárnutí a tehdy osmačtyřicetiletý prezident a judista odpověděl: „Ubezpečuji vás, že se cítím mladý. Svůj věk nevnímám.“ Odmítl tím i konzervatismus, s nímž bude později spojován?

Liberálové si mysleli, že jejich moc poroste do nebe

Jeden český komentátor na v tu chvíli čerstvou zprávu o rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ohledně potratů napsal: „Tohle je skutečný výsledek práce ,woke‘ aktivistů. Bohužel.“ Myslím, že logiku, která se vyskytuje jinde, uplatnil na situaci, jež je trochu jiná. Jsou třeba zákony, jako je ten zakazující nemístnou sexualizaci výuky na základních školách, který nyní platí na Floridě, a další podobné, jež do této rubriky spadají.

Čím Orbán tak irituje

Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech. Nejde mi teď tolik o některé známé intelektuály, Výtky vůči Orbánovi jsou zčásti pravdivé.

Internet ničí demokracii

Americký politolog Francis Fukuyama je jedním z nejslavnějších současných myslitelů. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Konec dějin a poslední člověk z roku 1992. V ní představil tezi, že s koncem komunismu nastal konec dějin. Liberální demokracie obstála v zápase se všemi ostatními univerzalistickými ideologiemi, a je tak finálním politickým stadiem lidstva. Historie neskončila ve smyslu událostí jdoucích po sobě, ale byly ukončeny debaty o tom, kam dějiny směřují.

„Rozvíjet liberální ideologická východiska.“ Piráti si založili ideový institut π, hledají lidi

Pirátská strana založila svůj ideologický institut π, které má „rozvíjet liberální ideologická východiska“. Na svých stránkách publikovali nabídku právě pro ředitele nového institutu, ale hledají i „zájemce o působení v akademickém či dobrovolnickém kruhu“. Institut π „má především rozvíjet liberální ideologická východiska a soustředit se na dlouhodobý výhled pirátských politik i témat. Hlavními nástroji ústavu bude výzkumná, publikační, vzdělávací a kulturní činnost“.

Pošetilí lidovci a zatvrzelí liberálové

Lidovci, což je strana, která z hlediska složení elektorátu je nejspíš nejmírnější stranou v téhle zemi, občas rozpálí do běla tu složku obyvatelstva, která se o sobě domnívá, že je složkou nejsvobodomyslnější. Tedy takzvané liberály. Tradičně se tak stane v okamžiku, kdy se lidovci přiznají, že se obtížně smiřují s představou plně rovnoprávných sňatků mezi lidmi stejného pohlaví.

Copak asi nahradí tu liberální demokracii

Jestli nějaký termín v posledních několika málo letech zažil hodně prudký pád popularity, ztrátu respektu, je to pojem „liberální demokracie“ (ve smyslu demokratické zřízení založené na individuálních právech, pluralismu a podobně). Najednou se k ní málokdo hlásí, a pokud ano, tak třeba značně účelovým způsobem – dovolává se jejích principů, protože se mu to zrovna hodí, je právě v menšině nebo má dojem, že jsou jeho práva porušována.

Americkým Židům něco vadí a nebojí se to říci

Jednou se na tuto dobu možná bude vzpomínat jako na éru zvýšeného tlaku na konformitu. Anebo naopak, jako na období rostoucího vzdoru. K projevům nesouhlasu patří různá prohlášení, petice a otevřené dopisy. V květnu k nim přibyl Dopis našim židovským druhům o rovnosti a  liberálních hodnotách. Ohrazuje se proti tomu, jak ve jménu boje za spravedlnost je stále víc ohlodávána svoboda vyjadřovat názory.

Blbí, ale svobodní

Středeční povstání ve Washingtonu je z těch událostí, jež poskytují příležitost k ukázání pokrytectví či dvojích měřítek amerických médií a liberálních elit. Kde jste byli, když loni v létě demonstranti po celé Americe útočili na policii, zapalovali obchody, strhávali sochy? A – chcete-li něco blížící se útoku na sídlo vrcholného federálního orgánu – měsíce obléhali federální soudní budovu v Seattlu? lze se jich ptát.

Proti pohádkám od transvestitů

Současný stav světa může zvlášť sociální konzervativce uvrhnout do těžkých depresí. Postupuje „politická korektnost“, vzrůstá vliv LGBT ideologie, maže se rozdíl mezi muži a ženami, kácejí se sochy a přepisuje se historie. Kam se člověk podívá, tam jsou konzervativní hodnoty na ústupu.

Přichází čas diktatury?

Kdyby nás navštívil náš nejbližší soused ze souhvězdí Alfy Centauri a pomocí svého analytického superpřekladače zjistil, o čem západní svět nejčastěji píše a čím se politika zabývá, nestačil by žasnout. Mediální komentátoři si libují v apokalyptických vizích, všude vidí jen rozvrat a zmar. Krizi ekonomickou, sociální, ekologickou, demografickou a především krizi liberálního řádu. Dokonce i ti nemnozí, kdo alarmismu nepodléhají a hledají příčinu oné podivné západní skepse, přiznávají, že všeobecné negaci docela nerozumějí. Polský politolog Dariusz Karlowicz si v upovídaném eseji, jako by ho platili od počtu slov, Restart nebo revoluce (česky Kontexty č. 6/2019) klade před výročím tří čtvrtin století míru v západní Evropě otázky, odkud ten hněv, protesty a hořící auta ve Francii, proč Evropské unii důvěřuje málokdo a proč si tolik Evropanů myslí, že se nejpozději do 20 let rozpadne.

Všude hledám Tolkiena

V Americe se politická řež odehrává mezi dědici klasických liberálů, kteří se dnes většinou označují za konzervativce a dominují Republikánské straně, a tzv. progresivními liberály ovládajícími Demokratickou stranu. Politická korektnost, genderová ideologie, útoky na různé historické velikány, kteří u dnešních zkoušek z politické korektnosti propadají – všechno to, co s úžasem sledujeme nejdřív ve zprávách zpoza oceánu, pak v Británii a časem i v kontinentální Evropě, přichází od progresivních liberálů.