Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.
Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.
Někteří kritici nošení látkových roušek i respirátorů a dalších proticovidových opatření se odvolávají na princip svobody. Tento morální postoj jim však často bránil hledat důkazy proti kvalitě roušek. Jen někteří si dali tu práci a analyzovali data publikovaná v tak mainstreamových titulech, jako je třeba New York Times. Patří k nim Ian Miller. Tento americký novinář část svých článků zkompiloval do knihy Unmasked: The Global Failure of Covid Mask Mandates (Demaskováno. Povinnost nosit roušky byla celosvětově neúspěšná).
Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
Nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Na ostatních místech se nebude muset nosit žádná ochrana dýchacích cest, v současné době jsou respirátory povinné ve všech veřejných vnitřních prostorech včetně pracovišť a v hromadné dopravě. „Bude-li příznivý vývoj pokračovat, v průběhu dubna odložíme respirátory úplně,“ uvedl ministr.
Ministerstvo zdravotnictví ve středu vládě navrhne od 14. března zrušit nošení respirátorů kromě hromadné dopravy a zdravotnických a sociálních zařízení. Vyplývá to z návrhu mimořádného opatření. V současné době jsou kvůli epidemii koronaviru povinné respirátory ve veřejných vnitřních prostorech včetně obchodů, pracovišť a v hromadné dopravě. Na těchto místech by dál nemělo být nutné nosit ani roušky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v minulých dnech toto zmírnění opatření v polovině března avizoval.
Když před týdnem čeští provozovatelé domén na pokyn bezpečnostních složek vypínali různé okrajové servery, dalo se na obranu vlády ještě tvrdit, že tak činí z přetlaku potřeby něco dělat, že to je hlavně projev akcionismu. Evropský parlament tento týden přijme Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (čtenář ji najde na stránkách europarlamentu, má pořadové číslo A9-0022/2022).
Válka zuří i na sociálních sítích, z mé „pozorovatelny“ to vypadá, že na virtuálním bojišti probíhá zničující ofenziva sympatizantů Ukrajiny, zatímco stoupenci Ruska – na českých sítích nepočetní, ale viditelní, v některých případech i z hodně velké dálky – volí, řekněme, odmlku, někdy jakési zdrženlivé „vyvažování“ nebo jinou formu ústupu do předem připravených pozic. Zároveň asi proběhlo to, čemu někteří lidé říkají „změna paradigmatu“
Od 1. března budou zrušena omezení počtu lidí na všech hromadných akcích. Lidé budou mít nárok jen na jeden PCR test hrazený ze zdravotního pojištění. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ke 13. březnu by také mělo skončit testování ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. K témuž datu bude povinné nošení respirátorů v MHD, zdravotnických a sociálních zařízeních, na většině ostatních míst by povinnost měla být zrušena.
V minulých týdnech americká média opakovala předpověď amerických rozvědek, že Putin zaútočí ve čtvrtek 16. února na Ukrajinu. 16. únor přišel a odešel, s předvídatelnými výsledky („Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman,“ zněl titulek rozhovoru v MF DNES, který vyšel druhý den). V pátek na tiskové konferenci prezident Joe Biden oznámil, že si je jist, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. „Máme značné rozvědné kapacity,“ odpověděl na dotaz reportérky, jak to ví tak přesně.
Ačkoliv se zdá, že se pandemie nemoci covid-19 kloní díky mutaci omikron a očkování ke konci, miliony lidí ve světě stále trpí problémy po prodělané nákaze. Nové studie přibližují, s jakými potížemi se mohou lidé trpící takzvaným dlouhým covidem setkat, píše list The New York Times. Dlouhý covid může způsobovat širokou škálu zdravotních komplikací, jejichž příčiny se často nedaří vysvětlit běžnými laboratorními testy.
Zdravotní pojišťovny zaplatí za testování na covid-19 za letošní leden a část února téměř 3,5 miliardy korun. To je 38 procent toho, co činily náklady na testování za celý loňský rok. Pojišťovny jsou pro to, aby se s výjimkou testů nařízených lékařem testování z veřejného zdravotního pojištění neproplácelo. Tyto vysoké výdaje si kvůli úsporným opatřením nemohou dovolit. V tiskové zprávě to uvedl Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který se stará o 4,7 milionu pojištěnců.
Britská královna Alžběta II., která letos oslaví 96. narozeniny, se nakazila covidem-19. Oznámil to Buckinghamský palác, píše BBC. Alžběta II. má podle paláce mírný průběh s příznaky podobnými chřipce. Během příštího týdne bude plnit jen nenáročné povinnosti. Britská královna Alžběta II., která letos oslaví 96. narozeniny, se nakazila covidem-19. Oznámil to Buckinghamský palác, píše BBC. Alžběta II. má podle paláce mírný průběh s příznaky podobnými chřipce. Během příštího týdne bude plnit jen nenáročné povinnosti. Princ Charles má covid už podruhé. Pozitivní test měla před několika dny i manželka britského korunního prince Charlese Camilla. Ona i Charles mají tři dávky očkování.
Skupina 23 izraelských vědců, lékařů a akademiků nevydržela útoky na svobodu v Kanadě a v pátek odeslala otevřený dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, aby vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad tím, jakým způsobem ministerský předseda označuje demonstranty protestující proti koronavirovým nařízením.
Nepokoje a srážky demonstrantů s policií v hlavním městě Kanady přetrvávaly i přes noc. Tamější policisté tam zahájili operaci s cílem ukončit protest proti pandemickým opatřením, který asi tři týdny blokuje provoz v centru metropole. V centru Ottawy zadržela policie 70 lidí a odtahové vozy začaly odklízet zaparkované kamiony. Část demonstrujících ale stále odmítala místo opustit, ty se policie pokoušela přimět silou.
Koronavirus se postaral o imunizaci populace lépe než vakcíny, protože očkování nebylo dlouho dostupné v potřebném množství. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil americký miliardář a filantrop Bill Gates. Nepochybuje také, že svět se po překonání covidu bude v budoucnu potýkat s další pandemií. Současná pandemie podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse neskončí, dokud nebudou mít všechny země dostatek vakcíny.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce, aby nejpozději 1. dubna byla uvolněna téměř všechna protikoronavirová opatření. Respirátory by mohly být povinné v menší míře než dosud. Řekl to na tiskové konferenci ve Sněmovně po schválení novely pandemického zákona. Na jednání vlády chce Válek příští týden předložit návrh postupného uvolňování opatření.
Sporná novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou její senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní rovněž zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že předlohu podepíše.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce se zdravotními pojišťovnami jednat o hrazení jednoho preventivního PCR testu měsíčně. Vydání takového opatření je podle něj možné jen v případě, že bude schválen pandemický zákon, řekl ve čtvrtek novinářům. Testování na covid-19 v loňském roce podle něj pojišťovny stálo zhruba 55 miliard korun. Veřejné zdravotní pojištění ročně hospodaří celkem asi s 400 miliardami korun.
Velké emoce budí projednávání pandemického zákona, o kterém nyní debatují poslanci ve sněmovně. Vláda Petra Fialy chce vrácenou novelu ze Senátu na sílu protlačit. Znemožnit se jí to snaží opozice ve složení SPD a hnutí ANO, která svými dlouhými projevy blokuje jednání a za dva dny se tak zákonodárci nedostali ani k hlasování o programu. Podle senátora Zdeňka Hraby (STAN) by se měly vášně uklidnit a pandemický zákon by měl přestat být projednáván.
Návrh pandemického zákona, který se projednává v Poslanecké sněmovně, vyvolává emoce v celé společnosti. Hnutí Chcípl PES se rozhodlo přistoupit ke zveřejnění adres bydlišť poslanců, kteří minule pro návrh hlasovali s tím, že protestující, kteří se nedostanou v 10 hodin před Sněmovnu, můžou jít demonstrovat tam. Řada politiků hodnotí tento krok jako zoufalý až nechutný, případně zdůrazňují, že se zastrašit nenechají. Chcípl PES později adresy stáhl s tím, že chtěl pouze zveřejnit adresy kanceláří.
Život v Česku se za poslední rok prodražil skoro o desetinu. Ceny zboží a služeb se v lednu oproti předchozímu roku zvedly o 9,9 procenta. Jen za poslední měsíc se zvýšily o 4,4 procenta. Rychlejší zdražení z měsíce na měsíc zažila Česká republika jen jedinkrát v historii. V roce 1993, kdy se zásadně měnila struktura daní a byla zavedena DPH. Největší roli hraje zdražování energií. Účty za elektřinu stouply o 18,8 procenta, u plynu o 21,5 procenta a u tepla a vody o 12 procent.
Sněmovní opozice blokuje projednávání pandemického zákona. Hned od začátku začal během stanovení pořadu schůze dlouze řečnit předseda SPD Tomio Okamura, dlouhé projevy a přestávky mají podle SPD následovat. Proti pandemickému zákonu je i hnutí ANO, naopak vládní většina jej hájí. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by se bez novely pandemického zákona Česko stalo skanzenem.
Příští sobotu u nás končí trasování, a tedy karanténa, také se přestávají testovat lidé bez příznaků. To jsou dvě zásadní novinky ze závěru minulého týdne, jimž by se asi dostalo větší pozornosti, nebýt všeobecné únavy z covidu. Možná k té menší pozornosti přispívají sami vládní představitelé, kteří teď ta chvályhodná rozhodnutí přijali, v první řadě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nutně by pak vznikla otázka, proč ještě nedávno znovuzaváděli plošné testování ve školách a ve firmách.
Novela pandemického zákona míří znovu do Poslanecké sněmovny. Kontroverzní zákon narazil minulý týden u senátorů, kteří ho těsně zamítli a vrátili poslancům. Vládní koalice chce přesto novelu protlačit sněmovnou, k přehlasování Senátu musí získat podporu nadpoloviční většiny všech zákonodárců. Proti zákonu, který by zásadním způsobem posiloval pravomoci vlády v omezování života, se znovu očekávají bouřlivé protesty.
Kanadské bezpečnostní složky v neděli zasáhly proti zbytkům protestujících na důležitém mostě Ambassador Bridge na kanadsko-americké hranici. Některé z nich místní policejní sbor zatkl a odtáhl jejich vozidla, která blokovala dopravu. Most, přes který proudí asi čtvrtina veškerého zboží mezi Kanadou a USA, však odpoledne stále nebyl průjezdný. Jedna z tamějších bank také zmrazila několik účtů, které konvoj svobody podporovaly, informuje stanice Fox News.
Respirátory by se mohly podle epidemiologa Rastislava Maďara postupně začít odkládat od poloviny března. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že na různých místech to bude postupně podle připraveného plánu pro ministerstvo zdravotnictví. Očkovaní, kteří se nakazili variantou omikron, podle odborníků nemusí spěchat s posilující dávkou. Lepší je mít vyšší ochranu před podzimní vlnou.
Desítky obrněných policejních vozidel a přes 7 tisíc policistů a četníků nasadila pařížská policie v sobotu proti účastníkům konvoje svobody a odpůrcům protikoronavirovým omezením. Podle zveřejněných videí policie brutálně napadala demonstranty, kopala protestující, mlátila je do hlavy obušky, strhávala francouzské vlajky z aut a dokonce na řidiče vytáhla pistoli. Celkem bylo v sobotu a v neděli ráno zatčeno témeř 200 lidí a zadrženo nejméně 500 vozidel, která vjížděla do předem uzavřených prostor.
V Česku denní počet nově potvrzených případů koronaviru klesl v mezitýdenním srovnání pátý den v řadě. Laboratoře jich v sobotu odhalily 10 953, což je asi o 13 000 méně než před týdnem. Zároveň je to nejméně za sobotu od poloviny ledna. Nižší byl i počet podezření na opakované nákazy, těch evidují statistiky 1816, minulou sobotu jich byly téměř 4000. Dál klesá i incidenční číslo, na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 1506 nově nakažených. V nemocnicích bylo v sobotu s koronavirem 3484 lidí.
Psychologické dopady pandemie se staly hojně debatovaným tématem, mluví a píše se o jejich vážnosti, prudkém nárůstu psychických onemocnění, především depresí a úzkostí, vážných dopadech uzavírek na psychický stav dětí a dospívajících, sebevraždách, násilí. Před víc než rokem na to téma redaktor Týdeníku Echo diskutoval s Janem Veverou a Lenkou Zajícovou Po necelých dvou letech pandemie se jich zeptal, jak se jejich názory na psychický stav české populace za tu dobu vyvinuly. Přidal se k nim Jiří Podlipný.
