Firmy se přestávají spoléhat na dodavatele a zákazníky ze vzdálených a rizikových zemí

Svět po globalizaci

Firmy se přestávají spoléhat na dodavatele a zákazníky ze vzdálených a rizikových zemí
Svět po globalizaci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.

První ranou globalizaci byla obchodní válka, kterou Donald Trump naostro vyhlásil v roce 2018 Číně; tu obvinil, že zneužívá volného světového obchodu a porušuje pravidla, k nimž se zavázala ve chvíli, kdy v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace. Přišla přestřelka cel, s nimiž Donald Trump později vyrukoval i na Evropu. Obvinil ji, že na americké zboží uvaluje vyšší cla než Amerika na její. Což byla a je pravda. Bylo to reziduum doby po druhé světové válce, kdy tím Amerika pomáhala Evropě v bohatnutí. Časem ale ta asymetrie přestala dávat smysl, když se bohatší země Evropské unie dotáhly na americkou úroveň. Hlavním terčem ale byla Čína, odkud postupně americké firmy včetně Applu začaly stěhovat výrobu do jiných asijských zemí. Symbolem obchodních sporů se stává střet o Huawei, který Amerika a další západní země podezírají, že zadními vrátky ve svých systémech šmíruje zákazníky.

Pak přichází covid. Lockdowny, zavírání hranic a izolace zemí před cizinci v měřítku, které bylo pár měsíců před začátkem pandemie čínského viru nepředstavitelné a znělo jako sci-fi. To boří světové obchodní řetězce. Dodávky se zpožďují nebo rovnou zastavují. Symbolem doby se stává nedostatek čipů. Jejich výrobci si po ochromení evropského průmyslu covidem našli zákazníky jinde. Je to připomínka, jak výpadek na druhém konci světa umí ze dne na den zastavit výrobní linky kvůli chybějícím komponentům. Na vlastní kůži to zažívá Škoda Auto vlastněná Volkswagenem, která se kvůli čipům opakovaně zastaví a žádá po státu dotace. Čekací lhůta na nová auta se prodlužuje na dlouhé měsíce. V té chvíli už je zřejmé, že lockdowny zpřetrhané obchodní vazby se nepodaří rychle obnovit. Nedostatek surovin a součástek prudce zvedá ceny a vyspělý svět se dostává do nebezpečného stadia stagflace. Inflace je výrazně vyšší než růst ekonomiky.

Ekonom Mojmír Hampl nebezpečný trend odklonu od globalizace k lokalizaci odhadl v Salonu Týdeníku Echo už 16. října 2020. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání před těmi ostatními. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna. Probuzení z nesnesitelné lehkosti globalizace, o které jsme vůbec nevěděli, jak krásně hladce funguje. Ten jeden finální výrobek, který tady děláme, pětkrát přejede hranice. Vůbec jsme to nevnímali. Brali jsme to jako samozřejmost. A najednou šok. Aha, takhle funguje ten svět? No, to potřebujeme resilienci. Víc lokalizace. Jo, tak jestli tohle by měla být dominantní dějová linka světa po koronaviru, tak si myslím, že budeme mít za pár let hodně jiný svět.“

Hamplova slova se měsíc od měsíce víc a víc naplňují. Bohužel. A 24. února 2022 zasadil prosperujícímu globalizovanému světu poslední ránu Vladimir Putin napadením Ukrajiny. Celý vyspělý svět byl najednou nucen přemýšlet, jak se obejít bez ruského plynu, protože Rusko po brutalitách, jaké páchá na Ukrajině, skončí přinejmenším na roky v mezinárodní izolaci. Najednou všichni řeší energetickou bezpečnost. Uvědomují si, jak nebezpečné je být závislí na tak rizikových zemí jako Rusko. A firmy jako Volkswagen už přímo sepisují strategii, jak mít dodavatele blízko a v bezpečných zemích.

Tyto tři rány globalizaci přinejmenším vážně ohrožují. Pro nás jako otevřenou průmyslovou zemi je uzavírání se světa do lokalizace výrazně nebezpečnější než pro velké země s velkými trhy.