Vznikla Charta 2022. Jako první ji podepsal chartista John Bok
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok.
„V posledních dvou letech u nás vznikla celá řada aktivit a organizací, které proti těmto totalitním tendencím aktivně vystupovaly, avšak jejich roztříštěnost se stala hlavní příčinou neúspěchu při snaze o získání důvěry části české společnosti, jež by měla dostatečnou sílu tyto protidemokratické trendy zvrátit. Cítil jsem, že je nezbytné se alespoň pokusit o spojení těch proudů, jejichž odbornost a kvalifikovanost je zcela nezpochybnitelná. Jen takové spojení má potenciál oslovit podstatnou část naší veřejnosti, a dosáhnout tak skutečné změny. A přesně to je cílem Charty 2022,“ říká právník Jindřich Rajchl, mluvčí Charty 2022.
Cílem nového neformálního sdružení je především spojování osob, kterým záleží na dodržování lidských práv a upozorňovat na jejich podle sdružení bezdůvodnou perzekuci a dehonestaci ze strany státní moci nebo veřejnoprávních médií. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
„Česká republika ztratila demokratickou orientaci. Minulá i současná vláda učinila kroky, které potvrzují, že jejím členům nejde o občany, že jsou zcela lhostejní vůči zásadám demokratického právního státu. To, co zažíváme, vnímám jako největší krizi ústavnosti nejméně od roku 1989. Je potřeba obnovit chápání demokratických principů, obnovit vládu práva a vrátit se k vzájemnému respektu mezi lidmi,“ uvádí právník Tomáš Nielsen, mluvčí Charty 2022.
Ten už v minulých měsících proti zásahům státu během covidové krize aktivně vystupoval, když na podzim 2021 založil spolek Pro Libertate, který sdružuje především právníky, kteří podali několik žalob v souvislosti s vládními opatřeními proti covidu.
Profesor Jiří Beran je epidemiolog, který se zabýval především tropickou medicínou. V minulých měsících obhajoval používání Isoprinosinu proti covidu, který sám prodělal. Český klub skeptiků Sysyfos mu za jeho publikace o efektivitě Isoprinosinu udělil v roce 2021 cenu Bludný koviďák.
Jindřich Rajchl je advokát, který v minulosti byl místopředsedou Fotbalové asociace. V minulých měsících byl organizátorem demonstrací proti koronavirovým opatřením. Také kandidoval na předsednický post strany Trikolora, který získala následně Zuzana Majerová Zahradníková.
CHARTA 2022
In dubio pro Libertate
Preambule
My, občané České republiky, s obavami sledujeme odklon společnosti od dodržování principů humanismu, demokracie a zákonnosti, které jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod a v Ústavě České republiky.
Tendence zapomenout na závazek k budování společnosti založené na zásadách vzájemného respektu a tolerance, ohleduplnosti a solidarity, se počala projevovat v březnu roku 2020, kdy život v naší zemi plně ovládl virus SARS-CoV-2, a přetrvává i nyní, počátkem roku 2022. Pouhé dva roky stačily, aby společnost zapomněla, co musela snášet po dobu padesáti let minulého století, aby dovolila, že praktiky státní moci, které se zdály být pohřbeny na smetišti dějin, znovu spatřují světlo světa.
Listina základních práv a svobod zavazuje každého z nás chránit svobodu jednotlivce jako základní kámen svobodné společnosti, dbát o blaho každého člověka jako o prostředek k dosažení všeobecné spokojenosti a míru. k dosažení všeobecné spokojenosti a míru.
Majíce na vědomí útrapy, kterými lid této země prošel v minulosti, jsme vázáni povinností dodržovat základní zásady demokratického právního státu, z nichž vyzvedáváme zejména důslednou dělbu státní moci a dodržování zásady autonomie vůle každého člověka. Omezit svobodu myšlení a svobodu rozhodování není ve svobodné společnosti přístupné. Do Listinou zaručených práv a svobod jednotlivců nesmí státní moc zasahovat jinak, než Listina výslovně připouští. Pokud tak činí, musí tak navíc činit krátkodobě, minimalisticky s jasným, vážným, prokazatelným a přezkoumatelným odůvodněním. V pochybnostech státní moc zasáhnout nesmí – In dubio pro libertate (v pochybnostech ve prospěch svobody).k dosažení všeobecné spokojenosti a míru.
Blaha společnosti nikdy nelze dosáhnout na úkor blaha jednotlivců. Z naší i světové historie víme, že každý pokus o dosažení blaha jednotlivce prostřednictvím principu vyššího dobra skončil neúspěchem. Zdravé společnosti nelze dosáhnout jinak než tím, že ji budou tvořit zdraví lidé. A šťastné společnosti nelze dosáhnout jinak než tím, že ji budou tvořit šťastní lidé. Povinností státní moci není diktovat lidem, jak mají se svým životem a zdravím naložit, povinností státu je vytvořit takové podmínky, aby měl možnost převzít odpovědnost za svůj život a své zdraví každý sám.
V posledních dvou letech jsme byli svědky úkazu, který většina z nás dosud znala pouze ze studia historie. Státní moc uplatňuje politiku jedné pravdy a k upevnění své ideologie zneužívá nástrojů nejhorších – lidského strachu a skryté manipulace. Ty, kteří vyjádří odlišný názor, dehonestuje, nálepkuje a označuje za nepřátele společnosti. Restrikce uplatňuje nikoli proto, aby společnost ochránila, ale proto, aby ji ovládla.
Prožíváme období, kdy státní moc společnost rozděluje, namísto jejího stmelování. Období, kdy státní moc omezuje základní lidská práva a svobody a značná část společnosti to poslušně toleruje nebo dokonce schvaluje. Ocitli jsme se na rozcestí, na kterém se rozhoduje o budoucím směřování naší společnosti, a je pouze na nás, abychom se rozhodli, zda se vrátíme zpět k principům demokratického právního státu, nebo se vydáme cestou totality.
My, níže podepsaní občané České republiky, prohlašujeme, že za jedinou přípustnou cestu považujeme cestu demokracie, kde rozhoduje většina s respektem k právům menšiny a kde jsou důsledně respektovány principy, na nichž je vystavěna Listina základních práv a svobod.