Muži za pultem listují výsledky literárních a dalších anket a nepřináší jim to uspokojení, oceňují styl, méně už vyústění protiautomobilového pamfletu/novely Vyhoření od Petra Šestáka, nechají se strhnou krásou filmu Ferarri Michaela Manna a někteří se ji pokoušejí postihnout citoslovci.
Bude Nový Hlavák, nebo je představa dánských architektů z ateliéru Henning Larsen pro Prahu příliš odvážná a neobstojí ve střetu s památkáři? Z normálního vztahu k historickému dědictví jsme udělali institut. Památkáři nefungují. Byli jsme naučeni brát je do hry, ale neznají míru, tvrdí předseda odborné komise pro Nový Hlavák architekt Jaroslav Wertig, který byl hostem další Echo Porady. Jak se z budovy Hlavního nádraží stala kulturní památka doslova přes noc a co bude dál? Má vítězný návrh šanci na realizaci, nebo jsme v moci památkářů, kteří pod rouškou dobra blokují zásadní změny v celém Česku? A co další zásadní stavby? Přestěhuje se nakonec konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem?
Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.
Bitva o šaty – tak lze shrnout šílenství, které propuklo, když se v roce 2015 objevila na sociálních sítích fotka pruhovaných šatů. Jedněm bylo jasné, že jsou bílozlaté, druzí viděli, že jsou přece modročerné. Pravdu měli druzí, ale kognitivní vědci se v následujících letech zaměřili na to, co jednotlivé skupiny spojuje. Proč jedni nevidí správné barvy a proč se lidé na tak základních danostech neumí shodnout? Ukázalo se, že existuje jediný rys, na jehož základě lze předvídat, jestli člověk uvidí barvy správně. Napoví to, v kolik hodin daní lidé vstávají, tedy to, zda jsou sovy nebo skřivani. Sovy viděly správně. Prý proto, že mají kvůli pozdnímu vstávání a ulehání větší zkušenost s umělým osvětlením a lépe předvídají, jak vrhá stín.
„Vláda by měla lidi upozorňovat, že bilance příjmů a výdajů je dlouhodobě neudržitelná. To nedělá a to jí vyčítám asi nejvíc,“ říká Miroslav Kalousek, který do podcastu Echo Porada přišel mluvit nejen o své nenaplněné kandidatuře do Evropského parlamentu. „Když se euro přijme poctivě, neznamená ani zlevnění, ani zdražení,“ tvrdí a dodává i svůj postoj ke Green Dealu: „Řešením není vystoupit, ale jsem pro jeho korekci.“ Jak se staví k otázkám na pochybení policie v případě střelby na FF UK? A jak odděluje svůj reálný život od toho na sociálních sítích?
Rozhovor o nakladatelské sezoně jsme vedli tři dny před Štědrým dnem, kdy nebylo známo, jak dopadla vánoční knižní sezona, tradičně nejsilnější v roce. Prognózy nebyly dobré. V Salonu Echa se sešli zástupci tří přístupů: za velké producenty končící šéfredaktor Euromedií Antonín Kočí, za ty střední šéfredaktor a jednatel nakladatelství Portál Martin Bedřich a za ty malé spolumajitel a redaktor nakladatelství Zeď Jan Dražan.
Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.
Muži za pultem. Echo má nový kulturní podcast v hlavní roli s Ondřejem Štindlem a jeho přáteli. Slova nehledaná, názory silné. Knihy, filmy, písně a řeči. Ponor a přesah zaručeny. Muži za pultem si v pilotním díle lámou hlavu nad tím, jestli má kulturní publicistika být „empatická“, snaží se tu empatii projevit sami, ale moc jim to nejde. Mluví i o traumatu, především ve vztahu k nově vydanému knižnímu rozhovoru s Nickem Cavem. Vyslechnou píseň, zaslzí při vzpomínce na zvěčnělého Shanea McGowana, prohodí pár slov o fotbale.
Mezi studenty se šíří pětiminutové video z policejního zásahu, na kterém je vidět střelec chodící po ochozu z filozofické fakulty, jak pálí z dlouhé palné zbraně směrem od budovy do ulice. Video doprovází komentář zasahující policejní jednotky.
V poslední letošní epizodě Echo Porady se loučíme s Lenkou Zlámalovou, která po deseti letech opouští redakci Týdeníku Echo. Kam jde a co tam bude dělat? Jiří Peňás se poprvé svezl v elektromobilu. „Lidi si je zamilují,“ soudí. A co komentátoři Echa vyhlížejí do nového roku?
Jak daleko jsme s digitalizací? A kolik a jakých lidí bude například třeba, aby všechny ty digitální systémy hladce fungovaly? V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš s Janem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, přes niž se dá přihlašovat nejen do banky, ale i na úřady a s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci.
„Narodilo se nám dítě“, takto shrnula Hannah Arendtová poselství Vánoc, k němuž podle německé filozofky netřeba nic přidávat. Každé narození značí důvěru ve svět a naději. Autorka se v podcastu zabývá nejprve kritikou konzumu spjatého s Vánoci. Představa, že duchovnost musí být oproštěna od konzumu, od materiality, přízemnosti, není samozřejmá.
„Česko provádí třikrát víc transplantací než Velká Británie,“ říká profesor Robert Lischke, specialista na hrudní chirurgii z Fakultní nemocnice v Praze - Motole, který byl hostem podcastu Echo Porada. „Chirurg, který by dnes na sále vyžadoval absolutní ticho, by byl k smíchu,“ tvrdí. Hudba k operaci však musí sednout všem. „Dobrý kompromis jsou třeba Pink Floyd.“ Jak dobře fungují na operačních sálech roboti? A proč se vyspělé zdravotnictví pozná také podle platů lékařů?
Duševní zdraví mladých lidí se prudce zhoršuje. Dochází k tomu v řadě zemí západního světa včetně Česka, dokládají to statistiky a výzkumy, reflektují to články v médiích. Potvrzuje to i krize české dětské psychiatrie. Vedou se debaty o jejích příčinách. Děje se něco s mladými lidmi? Je dnešní západní svět člověku natolik nepřátelský, že kvůli tomu čím dál víc lidí trpí duševní poruchou? Je za tím vším on-line svět? Nemaluje tady někdo čerta na zeď? O tom všem Ondřej Štindl s dětským psychiatrem Janem Lorencem, dětským psychologem a psychoterapeutem Martinem Galbavým a přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni Janem Veverou.
Humanitní vědy dosloužily, jsou neužitečné, navíc škodlivé, protože jsou ideologicky homogenní a vychýlené jedním ideologickým směrem. To jsou základní námitky, které jim – a v přeneseném smyslu i humanitním vědcům – adresují někteří politici, novináři, část veřejnosti. Humanitní vědy se skutečně v krizi zdají být, třeba již proto, že přinejmenším v západním světě klesají dramaticky počty studentů. Stále častěji se navíc ozývají i výrazní a světově uznávaní akademici, ať už americký psycholog Jonathan Haidt, kanadských psycholog a filozof Steven Pinker nebo francouzský politolog Olivier Roy a německý filozof Ingolf Dalferth, kteří potvrzují, že humanitní vědy nejsou v dobré kondici.
Co se naplnilo z předpovědí pro Ukrajinu a co ne? Jak se k válce bude dál stavět západ? Přecenili jsme vůči Ukrajině svoje síly? A kde vyvře další problém? Venezuela si odhlasovala anexi Guyany. V podcastu Echo Porada zazněla i slova letité velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi o tamní občanské válce: „Je to skutečně Assadova vina?“ ptá se v rozhovoru pro Týdeník Echo. Proč stávka lékařů není stávka. A co znamená heslo mladých doktorů „nebuď mýval“? Klimatická konference v Dubaji přilákala 98 tisíc účastníků. Část světa se jejími závěry řídí, část ji nebere vážně.
Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Byl Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů nejen dvacátého století, antisemita? To, že německý myslitel vstoupil do NSDAP, že se roku 1933 stal rektorem freiburské univerzity a že filozofa chápal jako proroka nového vztahu k (německému) bytí, bylo dlouho známé. Přesto se téma Heideggerova zapojení do nacistické ideologie v roce 2014 znovu rozvířilo. Někteří badatelé a filozofové hovoří o šoku. Tehdy byly vydány tzv. Černé sešity, deníky myšlení, anebo jak říká sám Heidegger: deníky z jedné filozofické dílny. Na pozadí svého díla v nich formuluje to, co označuje jako duchovní nacionální socialismus. Právě jeho filozofie má dopomoci k novému ustavení světa. Svět se ocitá uprostřed přestavby a německý filozof má být jeho architektem. Excesů spjatých s touto „přestavbou“ se Heidegger neobává: Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.
Je podoba Nového Hlaváku hnusná, nebo se jen nehodí do Prahy? Inspirovali se architekti v Dubaji, nebo u nedaleké synagogy v orientálním stylu? A prošla by jim podobná stavba doma v Dánsku? Došlo i na volby do Evropského parlamentu. Miroslavu Kalouskovi rostou preference, bojí se jeho v vlivu jen Markéta Pekarová Adamová? Bude na kandidátce za TOP 09 do evropských voleb? V čem mají pravdu odboráři? A co čeká Nizozemsko, respektive Evropu po vítězství Geerta Wilderse? Komentátoři Týdeníku Echo jsou v plné sestavě a probírají aktuální témata v nové epizodě podcastu Echo Porada.
Hladovka chartistů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády minulý týden pohnula Českem a zaujala snad každého v zemi. Kulminovala v pátek 24. listopadu, kdy ještě nebylo jasné, jak skončí. S oběma hladovkáři jsme proto právě v pátek pořídili Salon Echa přímo před jejich stanovou osadou. Jde patrně o jediný soustředěný dlouhý rozhovor, který oba protestující médiím během celého týdne poskytli, a tak se dozvíte spoustu věcí, které nikde jinde nezazněly - třeba o tom, jak akci obou mužů vnímají jejich blízcí.
V dalším díle podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková věnuje jednomu z nejslavnějších pojednání dějin filosofie. Esej Co je Osvícenství od Immanuela Kanta sice vyšla roku 1784, ale zůstává aktuální i v 21. století.
Komentátoři Týdeníku Echo ještě jednou vzpomínají na nedávno zesnulého Karla Schwarzenberga. Vášnivá debata zavládla především mezi Jiřím Peňásem a Danielem Kaiserem. Jak to měl Schwarzenberg s jazyky? A byl intelektuálem, když nezanechal žádné vlastní texty? V placené části Echo Porady líčí Peňás, jak už v nepřítomnosti nemocného šlechtice navštívil jeho zámek Murau v rakouském Štýrsku a dojde i na kauzu hladovky Jiřího Gruntoráda.
Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? Vyčerpal se náš model průmyslové výrobní ekonomiky a už se s ním k růstu nezvedneme? Potřebujeme novou transformaci? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři České republiky. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy.
V druhém dílu filosofického podcastu "Pravda neexistuje?" se Tereza Matějčková zaměřila na současnou filosofii, konkrétně na knihu Isolde Charim Muka narcismu, která odpovídá na otázky: Proč žijeme v narcistní společnosti? Jaké jsou současné autority? Proč se z politiky vytrácí obsah a třeba taky jakou roli má ve společnosti náboženství?
„Jsme země, která musí vyrábět, aby bohatla. Nejsme jih, který prodává služby, dokud svítí sluníčko, i když se lidem nechce,“ říká host Echo Porady, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Spolu s komentátory Týdeníku Echo probral otázku nové transformace Česka. „V roce 2022 jsme měli historicky největší zisky ve firemním sektoru. Akorát to skoro nikdo neví,“ připomíná Hampl. Transformaci ekonomiky nelze vyhlásit vládou. „Chceme ji vůbec? Je žádoucí?“ Nejlepší časy globalizace jsou za námi. V roce 1939 nás bylo přes 11 milionů. Do dvou nebo tří let jsme na stejném čísle. „Takže lidi tady chtějí žít,“ dodává Hampl.
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
V úvodním díle unikátní podcastové série Pravda neexistuje TM nejde autorce o předestření toho, co je tedy pravda, ale o poukaz na to, že pravda je ze své podstaty problém a že současné řeči o post-pravdě jsou matoucí. Naznačují, že existovala doba, kdy bylo jasné, co je pravda. Pravda však byla vždy v krizi. Je životně důležitým orientačním bodem, a zároveň je bodem vždy krajně nejistým. Právě v této situaci – to, co je nejdůležitější, je zároveň kriticky ohrožené – tkví drama lidského života.
Na Smíchově staví novou čtvrť. Pracuje na přestavbě brutalistního obchodního domu Kotva, ze kterého chce udělat luxusní centrum ve stylu pařížské Galleries Lafayette. Patří k velkým sponzorům univerzity v Oxfordu, kde sedí v kolegiu rektora. Víc než jako developer se ale Luděk Sekyra v poslední době profiluje v debatách o morální filozofii. Je největším zastáncem Green Dealu v českém byznysu. S poklesem životní úrovně, kterou to přinese Sekyra počítá.
Vláda je v poločase, to je první téma podcastu Echo Porada, které proberou Dalibor Balšínek, Tereza Matějčková, Ondřej Šmigol a Daniel Kaiser. Proč se jel Petr Fiala do Německa udat, že jeho rozhodnutí jsou špatná? Koalici lze pochválit za postoj k Ukrajině a Izraeli. Nebo ne? Odvrací se od Ukrajiny polská veřejnost? Opouštění spojenců je americká tradice, situace ve Washingtonu může rozhodnout vše. Proč jsou ženy bojovnější? Jak bude vypadat vítězství nad Hamásem? A jak se vypořádat s tím, že evropskými městy pochodují islamisté?
