„Nevidíme, co vidíme, ale co předpokládáme, že budeme vidět“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Bitva o šaty – tak lze shrnout šílenství, které propuklo, když se v roce 2015 objevila na sociálních sítích fotka pruhovaných šatů. Jedněm bylo jasné, že jsou bílozlaté, druzí viděli, že jsou přece modročerné. Pravdu měli druzí, ale kognitivní vědci se v následujících letech zaměřili na to, co jednotlivé skupiny spojuje. Proč jedni nevidí správné barvy a proč se lidé na tak základních danostech neumí shodnout? Ukázalo se, že existuje jediný rys, na jehož základě lze předvídat, jestli člověk uvidí barvy správně. Napoví to, v kolik hodin daní lidé vstávají, tedy to, zda jsou sovy nebo skřivani. Sovy viděly správně. Prý proto, že mají kvůli pozdnímu vstávání a ulehání větší zkušenost s umělým osvětlením a lépe předvídají, jak vrhá stín.
Britský filozof Andy Clark užívá bitvu o šaty jako jednu z ilustrací pro svou tezi představenou v knize The Experience Machine z roku 2023. Tvrdí v ní, že vnímání nespočívá výlučně, ale ani především na přijímání dat z vnějšku, ale na předvídání, které se odvíjí na základě naší minulé zkušenosti. Náš životní styl formuje očekávání, která vznášíme na svět, a to již na úrovni vnímání. „Vše, co děláme nebo prožíváme, je prostoupeno našimi očekáváními. Jedním z důsledků toho je, že nikdy nevidíme jednoduše to, co ‚skutečně je‘, zbavené vlastních očekávání nebo izolované od našich minulých zkušeností. Namísto toho je veškerá lidská zkušenost zčásti fantomem – produktem hluboce zakořeněných a z minulosti vyvěrajících předpovědí. Zakoušet svět bez očekávání a předpovědí lze stejně tak málo jako surfovat bez vln,“ tvrdí autor.
Autorka se v novém díle podcastu Pravda neexistuje? věnuje mimo jiné tomu, jak Clark svůj model vnímání uplatňuje na depresi. V jeho pojetí tkví deprese ve snížené schopnosti přijímat nové informace. Nemocný člověk se uzamkl ve svém světě, jeho nálada se osamostatnila od podnětů zvenčí. V tom případě je třeba rozbít duševní vzorce a naučit nemocného vnímat svět znovu nově a přimět jej, aby si vytvořil zdravější myšlenkové i percepční návyky. V tom mohou být nápomocná psychedelika. „Uvolňují sevření našeho stávajícího modelu toho, kdo jsme, co chceme a co je v našem životě nejsmysluplnější. Svět, sebe sama a ostatní pak můžeme prožívat novým, osvobozujícím způsobem,“ tvrdí Andy Clark.
Bibliografie k dílu
Andy Clark, The Experience Machine. How Our Minds Predict and Shape Reality, London: Penguin Random House, 2023.
Thomas Fuchs, O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292.
Immanuel Kant, Kritika čistého rozumu, přel. Jaromír Loužil, Jiří Chotaš, Ivan Chvatík, Praha: OIKOYMENH, 2001.