„Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.“ Byl Heidegger antisemita?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Byl Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů nejen dvacátého století, antisemita? To, že německý myslitel vstoupil do NSDAP, že se roku 1933 stal rektorem freiburské univerzity a že filozofa chápal jako proroka nového vztahu k (německému) bytí, bylo dlouho známé. Přesto se téma Heideggerova zapojení do nacistické ideologie v roce 2014 znovu rozvířilo. Někteří badatelé a filozofové hovoří o šoku. Tehdy byly vydány tzv. Černé sešity, deníky myšlení, anebo jak říká sám Heidegger: deníky z jedné filozofické dílny. Na pozadí svého díla v nich formuluje to, co označuje jako duchovní nacionální socialismus. Právě jeho filozofie má dopomoci k novému ustavení světa. Svět se ocitá uprostřed přestavby a německý filozof má být jeho architektem. Excesů spjatých s touto „přestavbou“ se Heidegger neobává: Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.
Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu zabývá nejprve významem Martina Heideggera a načrtá hlavní osu jeho díla Bytí a čas. V druhé části se věnuje tomu, jak čte sám filozof své dílo nově na pozadí třicátých let a své rektorské funkce.
V poslední části se Tereza Matějčková obrací k dílu Petera Trawnyho, vydavatele Černých sešitů. Tento německý myslitel tematizuje v knize Hitler, filozofie a nenávist obecnější problém. Nutkavé pitvání toho, jak Martin Heidegger selhal, prý odvádí pozornost od důležitější otázky. Jak to má filozofie se zlem? Není ke specifickému typu zla sama náchylná a není tohoto Heidegger spíše symptomem než původcem? Neměl by být emblémovým zvířetem filozofie spíše hašteřivý havran než zadumaná sova?