„Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.“ Byl Heidegger antisemita?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Byl Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů nejen dvacátého století, antisemita? To, že německý myslitel vstoupil do NSDAP, že se roku 1933 stal rektorem freiburské univerzity a že filozofa chápal jako proroka nového vztahu k (německému) bytí, bylo dlouho známé. Přesto se téma Heideggerova zapojení do nacistické ideologie v roce 2014 znovu rozvířilo. Někteří badatelé a filozofové hovoří o šoku. Tehdy byly vydány tzv. Černé sešity, deníky myšlení, anebo jak říká sám Heidegger: deníky z jedné filozofické dílny. Na pozadí svého díla v nich formuluje to, co označuje jako duchovní nacionální socialismus. Právě jeho filozofie má dopomoci k novému ustavení světa. Svět se ocitá uprostřed přestavby a německý filozof má být jeho architektem. Excesů spjatých s touto „přestavbou“ se Heidegger neobává: Průměrnost je větší nebezpečí než barbarství.
Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu zabývá nejprve významem Martina Heideggera a načrtá hlavní osu jeho díla Bytí a čas. V druhé části se věnuje tomu, jak čte sám filozof své dílo nově na pozadí třicátých let a své rektorské funkce.
V poslední části se Tereza Matějčková obrací k dílu Petera Trawnyho, vydavatele Černých sešitů. Tento německý myslitel tematizuje v knize Hitler, filozofie a nenávist obecnější problém. Nutkavé pitvání toho, jak Martin Heidegger selhal, prý odvádí pozornost od důležitější otázky. Jak to má filozofie se zlem? Není ke specifickému typu zla sama náchylná a není tohoto Heidegger spíše symptomem než původcem? Neměl by být emblémovým zvířetem filozofie spíše hašteřivý havran než zadumaná sova?