V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Méně než tři týdny před sněmovními volbami startuje projekt současné vlády v čele s hnutím ANO – účtenková loterii ke kritizované elektronické evidenci tržeb (EET). Účtenkovka, jak loterii ministerstvo financí nazvalo, má lidi motivovat k tomu, aby si brali v obchodech a restauracích účtenky a tím jejich majitele donutili přiznávat všechny tržby. Opozice ale loterii považuje za předvolební populismus a udavačský nástroj.
Jsou to tři týdny, co Poslanecká sněmovna vydala šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ke stíhání kvůli kauze farmy Čapí hnízdo. Obvinění mu ale ještě poslané nebylo, stále leží policistům na stole.
Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, předvolebních průzkumů ale vychází pomálu. Zatímco v západních zemích, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, vychází v předvolebním období nějaký průzkum prakticky každý den, české výzkumní agentury se k tomu nemají. Vydávat ho nebude STEM ani Kantar.
Od května příštího roku začíná platit unijní nařízení na ochranu osobních údajů, které je známé pod zkratkou GDPR. Dotkne se škol, nemocnic, lékařů, ministerstev i soukromých firem – prostě všech, kteří mají co do činění s osobními údaji na internetu. Pomalu se na nové nařízení připravují kraje. Náklady přitom můžou pohybovat v řádech sta tisíců.
Podle nejnovějšího předvolebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše mělo ve volbách získat téměř 31 procent hlasů. Až daleko za ním by měla zůstat ČSSD se cca 13 procenty. Měsíc před čtyřmi roky, před volbami v roce 2013, se ale právě tato společnost výrazně „sekla“. Prorokovala totiž ČSSD výsledek nad 30 procenty a suverénní vítězství. Hnutí ANO mělo skončit na třetí příčce s 14 procenty. Nakonec obě strany dělila méně než dvě procenta.
Až desetileté vězení hrozí 25 daňovým subjektům kvůli od daně osvobozeným korunovým dluhopisům. Finanční správa je totiž podezřívá, že krátily stát na dani z příjmu. Mezi hříšníky by teoreticky mohl být šéf hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli kterému se poprask kolem korunových dluhopisů a následné kontroly strhly.
Koncepce rodinné politiky, kterou minulý týden těsně přijala vláda, se vedle koaličních lidovců nelíbí ani pravicové opozici. Podle ní se jedná o „soupis slibů“, které se dají těžko splnit a na které už současná vláda stejně nemá čas. I kdyby ale bylo na prosazení některých jejích nařízení dost prostoru, pravici by se nelíbila. Podle nich totiž dokument nepodporuje rodinu, ale ty „kterým se rodina udržet nepodařila“.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Zákon o kontrolním hlášení DPH je složitý i pro specialisty a nejvíce komplikací přináší účetním, které kvůli tomu určitě „dobře nespí“, říká v rozhovoru pro server Echo24 odbornice na DPH Olga Holubová. Kvůli kontrolnímu hlášení totiž padají nesmyslně vysoké sankce, celkově za tento půlrok napařila finanční správa pokuty za dalších 430 milionů. A s jejich udělováním pokračuje dál, přestože většinu z nich následně odpustí.
Likviduje finanční správa firmy? Kontroluje možné krácení daně vydáváním korunových dluhopisů? Pravděpodobně naposledy v tomto volebním období se budou poslanci zabývat prací finanční správy. Na programu rozpočtového výboru jsou v úterý zařazeny kritizované zajišťovací příkazy a korunové dluhopisy.
Za vlastní bydlení lidé utrácejí každoročně více peněz, a to ať už si pořizují nové, nebo rekonstruují. Do začátku srpna si vzali hypotéky za více než 133 miliard korun. Stavební spořitelny zase poskytly letos do konce srpna úvěry za téměř 40 miliardy korun.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Před čtyřmi lety bodovali, pro letošní parlamentní volby se ale ocitli na nevolitelných příčkách. Od některých poslanců hnutí ANO se ozývají nespokojené hlasy. Nelíbí se jim, že je na stranických kandidátkách předběhli nováčci, kteří nemají žádné zkušenosti z vysoké politiky.
V České republice zavládla „máslová hysterie“, protože cena za kostku másla je na svém historickém maximu. Na vině je přitom několik faktorů od nedostatku mléčného tuku, přes renesanci másla, po vyšší cenu za mléko. Cenu ale můžou uměle zvyšovat i zákazníci, kteří začali máslo ve velkém skupovat.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Absurdní, lež, účelové načasování před volby a především útoky na detektiva Pavla Nevtípila, který kauzu Čapí hnízdo vyšetřoval. Tak by se dala shrnout obhajoba poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (hnutí ANO), o jejichž vydání k trestnímu stíhání rozhodla ve středu sněmovna. Oba během svých projevů znovu a znovu zpochybňovali Nevtípilovu nezávislost a kompetentnost.
Většina stran, které chtějí uspět v podzimních sněmovních volbách, slibuje více peněz do armádního rozpočtu. S výjimkou ČSSD strany říkají, že obranné výdaje dostanou na úroveň dvou procent HDP. To je přitom hranice, kterou se zavázaly plnit všechny členské státy NATO, tedy i Česká republika, už před lety. Strany tak slibují podle expertů na obranu něco, co mají stejně plnit.
Neuběhl ještě ani rok od ostrého spuštění elektronické evidence tržeb (EET) a její autor předseda hnutí ANO Andrej Babiš už plánuje, jak ji změnit. Součástí předvolebního programu jsou i výjimky pro živnostníky s obratem do půl milionu, kteří platí paušální daň. Profesní organizace přitom v různých podobách toto navrhovaly ještě před tím, než ministerstvo financí v prosinci loňského roku evidenci spustilo.
Stovky pracovních míst nebo zničené silnice a nešťastní obyvatelé příměstských vesnic? Velcí zahraniční giganti, jako je Amazon, Daimler nebo Alibaba, staví, nebo plánují stavět sklady v okolí Prahy. Ačkoliv slibují stovky pracovních míst, otázkou je, zda na tom Češi naopak netratí. Zboží, kvůli kterým obří haly u nás vznikají, totiž není určené českým spotřebitelům.
Lhůta pro podání přihlášky do soutěže o provozovatele mýtného systému od roku 2019 se pomalu krátí. Do čtvrtečního odpoledne mají firmy poslední možnost se do velké zakázky, která je odhadovaná až na 29 miliard korun, přihlásit. Už teď je přitom jasné, že některé evropské firmy nebudou s výsledkem spokojené.
Hnutí Realisté v pondělí představilo svého kandidáta na prezidenta. Do bojů o Hrad by mohl zasáhnout zbrojař Jiří Hynek. Podle něj současný prezident nezvládá některé své role plnit, například roli vrchního velitele ozbrojených sil. Podle Hynka přitom čekají Českou republiku těžké časy a prezident by neměl být jen symbolickou figurkou. Zemi chce připravit na to, že terorismus přeroste v občanské války v západních zemích.
Všechny strany a hnutí se dlouhodobě shodují na tom, že zákon o dani z příjmu tzv. příjmovka je složitá a problematická. Teď to navíc potvrdila i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. V čem už se strany tolik neshodují je to, jak problémy se zákonem vyřešit – zda udělat řádnou revizi, sepsat zcela nový zákon, nebo ho aspoň chvíli nechat tak, jak je. Mezi tím si úředníci na ministerstvu financí připravují vlastní zcela novou verzi.
Realisté představili svého kandidáta na prezidenta. Je jím odborník na bezpečnost Jiří Hynek, který patří k zakladatelům Realistů. „Rozhodli jsme se postavit našeho kandidáta do volby prezidenta naší republiky v roce 2018. Náš krok je protiváhou vládní politiky. Vláda nebyla za 4 roky schopna představit koncepci naší obrany,“ řekl na úvod zakladatel a mentor Realistů Petr Robejšek.
Startovací byty pro rodiny s dětmi, úprava mateřské a rodičovské nebo dostupnější asistovaná reprodukce. To všechno je součástí koncepce rodinné politiky, kterou dlouhodobě připravuje na svém resortu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Materiál bude v pondělí projednávat vláda a například koaliční lidovci s ním mají dlouhodobý problém.
Sever Moravy patří ve volbách dlouhodobě sociálním demokratům. Vyhrával tam za ČSSD nejdříve současný prezident Miloš Zeman a po něm pomyslené otěže převzal současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Před nadcházejícími podzimními sněmovními volbami se sociálním demokratům nevede nejlépe, proběhlá vládní krize na ně z koaličních stran dopadla pravděpodobně nejhůře. V Ostravě musel navíc Zaorálek řešit vnitrostranické souboje.
Nerozhodnutý potenciální volič předsedy hnutí Andreje Babiše by před nastávajícími sněmovními volbami chtěl mít jasno, co měl vlastně podle policie Babiš provést. Kdyby se veřejnost měla spolehnout pouze na oficiální informace, ví jen to, že policie chce vydat dva poslance hnutí ANO – Babiše a Jaroslava Faltýnka – kvůli farmě Čapí hnízdo.
Udělování a odpouštění pokut za kontrolní hlášení DPH je postavené na hlavu. Ze statistik vyplývá, že finanční správa odpustila téměř všechny pokuty, které padly loni. Přesto důsledně pokutuje dál každý prohřešek, takže celkově za tento půlrok napařila pokuty za dalších 430 milionů. Nejvíc to přitom bylo těch nejvyšších padesátitisícových.
Současná koaliční vláda nezvládla připravit zákon, který by zajistil pořádnou kontrolu veřejných financí. Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí Senát drtivou většinou odmítl. Některým senátorům se nezdá dobrý a neřeší podle nich problémy nyní platné legislativy. Jen by se jím posílila moc ministerstva financí a vznikly by velké nároky na města, kraje a různé státní instituce. Normu tak bude muset znovu projednat Sněmovna, která může veto horní komory přehlasovat.
Nevyhrávají sice volby, ale mohou přinést cenná procenta a třeba i pomoci stranám dostat se do sněmovny. Řeč je o mladých lidech, kteří se k volbám chystají poprvé, takzvaných prvovoličích. Těch bude v letošních sněmovních volbách téměř 400 tisíc. Některé strany na ně v programu necílí a spoléhají na vhodnou komunikaci, například na sociální sítě. Jiní na to jdou přes program a nabízejí jim bezplatné školství či obecní byty.
