Smrskl se boj s daňovými úniky na rozdávání pokut? Letos jich padlo za 430 milionů
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Udělování a odpouštění pokut za kontrolní hlášení DPH je postavené na hlavu. Ze statistik vyplývá, že finanční správa odpustila téměř všechny pokuty, které padly loni. Přesto důsledně pokutuje dál každý prohřešek, takže celkově za tento půlrok napařila pokuty za dalších 430 milionů. Nejvíc to přitom bylo těch nejvyšších padesátitisícových. Nabízí se otázka, zda se úředníci místo efektivního využívání tohoto nástroje pro odhalování podvodníků nezabývají pouze administrativou kolem pokut.
Jak server Echo24 informoval dříve, během loňského roku udělila finanční zpráva za chyby či neodevzdání kontrolního hlášení pokuty ve výši 89 milionů korun. Po velké kritice ze strany podnikatelů, politiků i daňových poradců začala pokuty za určitých podmínek propouštět. Pokutu prominuli úředníci všem podnikatelům, o kterých server psal.
Podle statistik to nyní vypadá, že finanční správa odpustila prakticky všechny pokuty, co udělila. K dnešnímu dni eviduje jen jednu zamítnutou žádost o prominutí a v 366 případech prominula aspoň část pokuty. Celková odpuštěná částka je něco přes 88 milionů. Podnikatelé ale musí za každou žádost o prominutí pokuty zaplatit správní poplatek tisíc korun.
Finanční správa ale neeviduje rozhodnutí o prominutí podle toho, kdy byla pokuta uložena, jak pro server Echo24 uvedla Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství. Proto to nelze říci s určitostí a teoreticky se mohlo jednat i o pokuty, které padly už letos.
Přitom statistiky za letošní rok jsou ještě děsivější než ty za rok 2016. Finanční správa vydala od začátku roku do 7. srpna pokuty za více než 430 milionů korun. Nejvíce těch v maximální výši 50 tisíc korun, kterou dává, pokud kontrolní hlášení podnikatel nepodá ani v náhradní lhůtě. Tu udělila ve více než 5400 případech. Celkově podnikatelé chybovali v téměř 13 tisících případů.
Úřadování místo odhalování podvodů?
Nárůst prohřešků lze vysvětlit tím, že finanční správa byla v prvních měsících fungování tohoto opatření skutečně shovívavá, jak slibovala. Jisté vysvětlení ale nemají ani daňový poradci. „Výše té sumy mne sice překvapila, ale bez podrobnější analýzy tu sumu nelze kvalifikovaně komentovat,“ uvedl pro server Echo24 Tomáš Hajdušek z Komory daňových poplatníků.
„S pokutou ve výši 50 tisíc korun jsem se ve své praxi ještě nesetkal. Teoreticky se mohlo jednat i o případ, kdy plátce sice kontrolní hlášení podá, ale správce daně jej z technických důvodů označí za neúčinné. A nelze ani vyloučit, že se jedná o případy nekontaktních plátců, kteří byli účelově zapojeni do daňových podvodů. Zajímavá by v tomto směru byla jistě informace, kolik z těchto pokut bylo skutečně zaplaceno,“ dodal Hajdušek.
Otázkou ale zůstává, zda finanční správa využívá opatření, které má pomoci zabránit daňovým únikům, k odhalování podvodníků, nebo je zavalena administrativou kolem pokutu. Zákon je totiž napsaný tak, že úředník nemá v případě i drobného pochybení podnikatele jinou možnost, než pokutu vystavit.
„Je nutné si uvědomit, že všechny uvedené pokuty podle §101h zákona o DPH jsou takzvaně deklaratorní, tedy jejich vznik a povinnost úhrady je dána zákonem, pokud nastanou skutkové okolnosti, které je zakládají. Správce daně tudíž nemá možnost ovlivnit svým rozhodnutím uložení pokuty, ale je při splnění okolností daných zákonem o DPH naopak povinen platební výměr na příslušnou pokutu vydat,“ uvedla Petlachová.
Podnikatelé navíc mají možnost nejen zažádat o propuštění pokuty, ale napadnout už to, že byla vůbec udělena. „Podával jsem nyní žalobu za podnikatele, který podal kontrolní hlášení řádně, se správnými údaji, ale spletl se jeho dodavatel. Správce daně oba vyzval, aby potvrdili správnost nebo chybu opravili. Dodavatel to udělal obratem, ale můj klient měl tři pracovní dny zpoždění a za to dostal 30 tisíc pokuty. Podstata tkví v tom, že ten úředník měl obratem zastavit řízení v této věci, když rozpory byly odstraněny dodavatelem a důvod dalšího řízení tak zanikl. On však nejenom že nic neudělal a řízení nezastavil, ale dokonce ještě udělil nesmyslně neadekvátně vysokou pokutu,“ uvedl pro server Echo24 Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků. Finanční správu tak vedle toho můžou čekat tahanice o to, zda vůbec pokutu uložili správně.
pokuta 10 000 Kč ve 2 976 případech (celkem 29,76 mil. Kč)
pokuta 30 000 Kč ve 4 358 případech (celkem 130,74 mil. Kč)
pokuta 50 000 Kč v 5 418 případech (celkem 270,9 mil. Kč)
Tereza Vilímová, Michaela Cápová