Prezident Miloš Zeman řekl, že je připravený nechat zemi klidně i celé čtyři roky s vládou, která nezíská důvěru sněmovny. A ačkoliv ústavní právníci opakovaně říkají, že je takový postup protiústavní, jedinou „pákou“ na prezidenta je žaloba. Ta ale mimo jiné vyžaduje podporu 120 poslanců, která by se s ohledem na výsledky voleb mohla hledat těžko.
Ustavení sněmovny může trvat několik dní ale také řadu týdnů. Bez jejího ukončení přitom nemůže vzniknout nová vláda. Dokud první schůze sněmovny neskončí, nemůže stará vláda podat demisi a tudíž nemůže být ani jmenován nový premiér. V roce 2006 se přitom obstruovalo a schůze trvala měsíc a půl. K podobnému postupu nyní vyzývá končící šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Finanční správa a ministerstvo financí nepřímo připouští, že používání zajišťovacích příkazů není úplně v pořádku. Souhlasí totiž s tím, že je třeba je v zákoně upravit. Sporným opatřením se navíc bude zabývat expertní skupina na ministerstvu financí.
Odcházející předseda TOP 09 přišel s plánem, jak zastavit menšinovou vládu Andreje Babiše (ANO). Chce jednat s ostatními stranami, kterým se představa Babišovy jednobarevné vlády nelíbí, aby společně zabránily zvolení předsedy sněmovny. Pokud by nebyl zvolen předseda dolní komory, nebyla by ani ustavena sněmovna a nemohl by být jmenován nový premiér. Kalousek bude nyní jednat s dalšími stranami.
Oficiálně až v úterý pověří prezident Miloš Zeman vítěze voleb předsedu hnutí ANO Andreje Babiše vyjednáváním o sestavení vlády. V praxi se ale oba politici můžou rovnou o jejím novém složení pobavit. Babiš totiž už nyní navrhuje menšinovou vládu doplněnou odborníky, kterou mu Zeman schvaluje. Prezident navíc naznačil, že vláda s důvěrou nemusí být ještě ani v polovině ledna.
Kritizovaný ředitel finanční správy Martin Janeček i náměstkyně ministra financí Alena Schillerová se budou s odborníky na daně i zástupci podnikatelů a firem bavit o zajišťovacích příkazech a jejich používání. V pondělí se sejdou se zástupci Komory daňových poradců, profesních organizací a Nejvyššího správního soudu na semináři, kde budou řešit možnou změnu legislativy. Daňoví poradci totiž dlouhodobě upozorňují, že takzvané zajišťováky jsou používány nepřiměřeně, což finanční správa popírá.
Tento týden začne další část povolebních vyjednávání. A ačkoliv vítěz voleb předseda hnutí ANO Andrej Babiš ještě není ani oficiálně pověřený vyjednáváním o sestavení vlády, v úterý už prezidentu Miloši Zemanovi s největší pravděpodobností řekne jména lidí, kteří by mohli zasednout v jeho kabinetu. Babiš se také bude snažit získat podporu pro svoji menšinovou vládu.
Pokud by prezident Miloš Zeman umožnil menšinové vládě Andreje Babiše (ANO) vládnout, aniž by i po třetím pokusu získala důvěru, způsobil by tím ústavní krizi. Myslí si to ústavní právníci. Babiš totiž v pátek řekl, že navrhne menšinovou vládu doplněnou odborníky. Tu ale nechtějí podpořit další sněmovní strany a nemusí jí ve sněmovně dát důvěru.
Jen před pár dny skončily volby do Poslanecké sněmovny a už se začíná ve velkém diskutovat o těch následujících – prezidentských. Ministerstvo vnitra už přijalo kandidaturu od pěti lidí. V pátek se oficiálně na úřad obrátil také bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a příští týden by tak měl učinit i Michal Horáček a Jiří Drahoš. Kdy tento krok udělá současný prezident Miloš Zeman, který bude funkci obhajovat, zatím není jasné. A do bojů o Hrad by mohl zasáhnout i čerstvý poslanec Tomio Okamura.
Vítěz sněmovních voleb předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude mít o víkendu o čem přemýšlet. Prezident Miloš Zeman mu totiž naznačil, jak by si představoval novou vládu – mohla by být menšinová. Připomněl přitom svoji vlastní vládu v letech 1998 až 2002, kdy měla jeho ČSSD jen 74 mandátů ve sněmovně a přesto vydržela vládnout celé čtyři roky.
Podle šéfa ODS Petra Fialy je normální, že jsou ve straně různé hlasy. Občanští demokraté jsou ale podle něj jednotní a všichni se shodnou na tom, že jednat s Andrejem Babišem (hnutí ANO) o koalici nebudou. ODS je podle něj navíc vedle hnutí ANO jediná strana, který se podařilo vylepšit volební výsledek z předchozích sněmovních voleb.
Pro demokracii v České republice je podle končícího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska důležité, aby se spojily středopravé strany. Právě tím zdůvodňuje své rozhodnutí znovu nekandidovat na šéfa strany, které podle svých slov udělal už před volbami. Ve vedení strany by si dovedl představit i ženu. „Já jsem vždycky toužil po ženě ve vedení strany, protože jsem autorem hesla: Schopné ženy na místa neschopných mužů,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Strana podle něj potřebuje změnu. Změna tváře ale podle něj nestačí, je potřeba i změna strategie. Zároveň ale řekl, že z vysoké politiky neodchází a znovu vyzval ke sjednocení demokratických stran od středu doprava.
Vítěz sněmovních voleb hnutí ANO uvádí do praxe volební heslo makat a neblábolit. Chce upravit jednací řád sněmovny, navrhuje zkrácení přestávky na porady poslanců, omezení okruhu řečníků s přednostním právem a tzv. strukturovanou debatu. Nelogické a omezující parlamentní demokracii, zní z ODS. Proti je i část ČSSD.
V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Ve vedení některých stran by po právě skončených sněmovních volbách mohlo dojít k zemětřesení. Jako první si to vyzkoušeli Zelení, jejich šéf Matěj Stropnický hned po vyhlášení výsledků rezignoval. Jenže tyto volby mají jiné velké poražené – třeba ČSSD, která svůj výsledek přesahující lehce 7 procent bude jen těžko něčím omlouvat. Ke změně by mohlo dojít i v TOP 09. Ačkoliv se ve straně vstup do sněmovny oslavoval, její předseda Miroslav Kalousek si je vědom, že strana má problémy.
Byli součástí úspěšné vlády, Andrej Babiš ji dokonce označuje za nejúspěšnější porevoluční vládu. V jejím čele měli svého premiéra, který ji vedl přes všechny koaliční i vnitrostranické roztržky celé čtyři roky, což se povedlo naposledy Miloši Zemanovi v roce 2002. Zvyšovali mzdy, zrušili poplatky ve zdravotnictví a zavedli nižší DPH na léky, navíc se během jejich vlády rekordně snížila nezaměstnanost. I přesto s nimi byli voliči nespokojení, přišli o 650 tisíc hlasů, 35 mandátů a řadu zkušených politiků ve sněmovně.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny mnozí označují za nejdůležitější od roku 1990. Nikdy v historii totiž nemělo tak velké šance na úspěch tolik protestních a nesystémových stran a hnutí. O to důležitější letos bude, jak výrazná bude propast mezi vítězem a zbytkem stran, a také kolik hlasů propadne.
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Současná vládní koalice spěje ke svému konci. Ačkoliv všichni její členové svorně říkají, že toho pro lidi udělali hodně – například zrušili poplatky u lékaře, nebo snížili DPH na knihy, kojeneckou výživu a léky. Občané si spíš budou pamatovat, čím je omezila. Například jim současní zákonodárci zakázali kouřit v hospodách, nakupovat o svátcích a podnikatelům nařídili nakoupit online pokladny.
V květnu příštího roku začne platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů, kterému se zkráceně říká GDPR. To se dotkne prakticky všech firem a institucí, které nějakým způsobem zpracovávají osobní údaje. Týkat se přitom bude i drobných podnikatelů a živnostníků, kteří „fakturují“, protože i faktury obsahují osobní údaje, které GDPR podléhají. Pokud by je živnostník špatně uchovával a někdo by je zneužil, mohl by dostat vysoké pokuty.
Těžba v českých lesích by se dala označit za jedno ze selháních současné Sobotkovy vlády. Státní podnik Lesy ČR totiž v příštích letech přijde o stovky milionů až miliardy korun. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka totiž umožnil firmám přesoutěžit některé státní zakázky kvůli nízké ceně dřeva. Toho využily téměř všechny firmy, ale nejvíce na tom vydělají ty velké. Mezi nimi taky Uniles, který patří do holdingu Agrofert.
Jen přibližně týden před volbami slovenský Ústavní soud vynesl rozsudek nepříznivý pro šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Jeho rozhodnutí v praxi vede k tomu, že Babišovo jméno je opět zcela oprávněně ve svazcích StB. Podle badatele Radka Schovánka, který sám během soudu vypovídal, je rozhodnutí přelomové v tom, že z příslušníků StB dělá nehodnověrné svědky. Soud přitom na jejich výpovědích své rozhodnutí předtím stavěl. Pokud chce Babiš pokračovat v boji za „vymazání“ ze spisů, čeká ho další kolotoč soudů, který může dopadnout úplně jinak.
Britská HSBS ani Andrej Babiš nevyvrátili pravost dokumentů, které můžou být důležitým důkazem v kauze Čapí hnízdo. Materiály o víkendu zveřejnila na Twitteru Skupina Šuman a vyplývá z nich, že o úvěr pro banku žádal Agrofert. Banka pravost dokumentů nechtěla komentovat, na přímý dotaz ji ale nevyvrátila. Dokumenty nechtěl komentovat ani bývalý šéf banky, jehož jméno figurovalo na jednom z nich.
Stát nabízí mladým rodinám zvýhodněné úvěry na pořízení bydlení. Půjčit si můžou až 600 tisíc. Ačkoliv úroková sazba se pohybuje mezi 1 až 2 procenty, o peníze není velký zájem. Podle hypotečních expertů nejsou totiž podmínky, za kterých stát půjčuje, dobře nastaveny. Lidé tak v dnešní době „levných úvěrů“ tak dávají raději přednost bankám. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má fond na starosti, už připravuje nový program, který by mohlo využít více lidí.
Opoziční poslanci TOP 09 a ODS doufali, že Ústavní soud stihne do voleb rozhodnout o elektronické evidenci tržeb (EET). Na něj se obrátili už před více než rokem a chtějí, aby evidenci zrušil. Nelíbí se jim jak samotný zákon, tak způsob, jakým byl ve sněmovně přijat. Jenže Ústavní soud do voleb verdikt vynést nestihne. EET je přitom jedno z velkých témat blížících se podzimních voleb.
Sadaři si letos stěžují na nízkou úrodu jablek, oproti loňsku by jich mohlo být podle odhadů až o 20 procent méně. To vede k tomu, že jablka jsou drahá. Česko nebylo nikdy v produkci jablek zcela soběstačné, v posledních letech je ale situace podstatně horší. Na vině je především přetlak polských jablek, která dříve putovala na ruský trh. To už ale kvůli „ruskému embargu“ není možné.
Nemocnice čekají náklady možná i v řádech desítek milionů kvůli evropskému nařízení na ochranu osobních údajů. To začne platit v průběhu května příštího roku a dotkne se nejen lékařských zařízení ale také škol, ministerstev, krajů či soukromých firem - prostě všech, kteří mají co do činění s osobními údaji na internetu. Nemocnice se tak připravují na to, jak ještě vylepšit ochranu citlivých dat, aby splňovali směrnici nazývanou GDPR.
Účtenková loterie funguje jen dva dny a už má potíže. Když byla spuštěna před přibližně devíti měsíci elektronická evidence tržeb (EET), mnoho podnikatelů dostalo strach ze zneužití jejich rodného čísla. U menších podnikatelů je totiž součástí DIČ, které musí být ze zákona na každé účtence. Lidé tak měli strach z toho, že se budou „jejich rodná čísla povalovat na ulicích“. Nyní je ministerstvo opět pod palbou kritiky prakticky kvůli tomu samému.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
