Ustavení sněmovny může trvat několik dní ale také řadu týdnů. Bez jejího ukončení přitom nemůže vzniknout nová vláda. Dokud první schůze sněmovny neskončí, nemůže stará vláda podat demisi a tudíž nemůže být ani jmenován nový premiér. V roce 2006 se přitom obstruovalo a schůze trvala měsíc a půl. K podobnému postupu nyní vyzývá končící šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Prezident Miloš Zeman hned po skončení sněmovních voleb avizoval, že chce dát stranám dostatek času pro povolební vyjednávání a že ustavující schůzi sněmovny svolá až v poslední možný termín, což vychází na 20. listopadu. „Dokud tato první schůze neskončí, nemůže stará vláda podat demisi. Toto vyplývá z ústavy, nikoliv z jednacího řádu sněmovny. V článku 73, odstavci 2 se píše, že vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ řekla serveru Echo24 poslankyně Miroslava Němcová.

Podle bývalé místopředsedkyně sněmovny se ale nedá vůbec odhadovat, jak dlouho může ustavení sněmovny trvat. „V optimálním případě to může být za tři dny hotové, ale nedá se to v konkrétním případě říci,“ uvedla. Po volbách v roce 2013 se sněmovna poprvé sešla 25. listopadu a už 27. listopadu dolní komora fungovala. V roce 2010 byla situace obdobná. Ale v roce 2006 to trvalo dokonce měsíc a půl. Schůze byla svolána na 27. června a poslanci se na podobě dolní komory dohadovali až do 15. srpna.

Dojde k obstrukcím jako před lety?

Právě v roce 2006 se ale jednalo o zcela extrémní situaci. Volby tenkrát vyhrála ODS s více než 35 procenty, jenže druhá ČSSD zaostala jen o přibližně 3 procenta. I kvůli tomu bylo povolební vyjednávání bouřlivé a shoda na předsedovi sněmovny nebyla. Nakonec se strany dohodly na kompromisním kandidátovi ČSSD Miloslavu Vlčkovi, který musel slíbit, že hned po získání důvěry vlády se funkce vzdá. Tím fakticky došlo k odblokování sněmovny a stará vláda mohla podat demisi. Novou skládal šéf ODS Mirek Topolánek, ale důvěru napoprvé nezískal. Netypicky dostal od prezidenta i druhou šanci a to už uspěl. 

Ustavující schůze sněmovny ale není jen o volbě předsedy dolní komory, na kterém nemusí vždy panovat mezi stranami shoda. Tomu předchází řada kroků. Nejdříve musí všichni poslanci složit slib, poté se musí ustavit volební komise, aby se vůbec mohlo o složení vedení sněmovny hlasovat, a pak je třeba ustavit mandátový a imunitní výbor. Až poté se může začít hlasovat o předsedovi a místopředsedech. Na závěr se musí poslanci dohodnout, kolik bude výborů a kolik bude mít který výbor členů.

Zatím to nevypadá,že by mělo dojít ke zdržováním s ustavením dolní komory. Hnutí ANO na post šéfa sněmovny navrhuje poslance Radka Vondráčka, který v minulém volebním období zastával funkci místopředsedy sněmovny. O vysoký post má zájem ještě předseda ODS Petr Fiala. Jenže větší podporu bude mít nominant hnutí ANO. Toho slíbila podpořit SPD Tomia Okamury i Piráti. Fiala by tak neměl žádnou šanci.

Hlasy po tom, aby se obstruovat začalo, tady ale jsou. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek vyzval ostatní šéfy stran, aby bojkotovali volbu předsedy a tím prakticky zabránili ukončení 1. schůze. Nemohla by tak vzniknout nová vláda. Jenže pro svůj plán zatím nemá podporu. Ale i kdyby si zbylé strany, které nejspíš skončí v opozici, rozhodly Kalouskův nápad podpořit, dokud bude mít Vondráček podporu od Pirátů a SPD, šance na zablokování ustavení sněmovny není.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už avizoval, že navrhne menšinovou vládu doplněnou o odborníky. Navíc ji chce mít už do Vánoc. Takovou vládu je připraven podpořit i Zeman, ostatní strany ale nikoliv. Vadí jim, že by Babiš vládl jen se 78 mandáty a prakticky by tak musel hledat podporu pro každý zákon zvlášť. I proto Kalousek navrhuje zablokovat další postup, dokud Babiš nepřijde se 101 podpisy poslanců.

Navíc se už objevují spekulace, že Babiš může klidně vládnout bez důvěry sněmovny i řadu měsíců. Prezident totiž už avizoval, že když Babiš neuspěje napoprvé, do funkce premiéra ho jmenuje i na druhý pokus. A pokud se stane předsedou sněmovny Vondráček, bude mít Babiše téměř s jistotou i třetí pokus na sestavení vlády. Pokud by mu jeho snažení ani napotřetí nevyšlo, prezident by měl teoreticky rozpustit sněmovnu. Jenže ústava v tomto směru Zemanovi nic nenakazuje. A hlava státu je známá tím, že ústavní zvyklosti příliš nerespektuje.