Poslanci mají v pátek ve druhém čtení jednat o podobě státního rozpočtu na příští rok a předkládat k němu pozměňovací návrhy. Jeho konečné schvalování se na program sněmovny dostane v úterý 19. prosince. Rozpočet přitom určitě nepodpoří ODS a TOP 09, která nesouhlasí se schodkem 50 miliard korun. Starostové se rozhodnou až podle toho, jestli projdou jejich pozměňovací návrhy. Podobně mluví i Piráti.
Po roce a půl průtahů Ústavní soud konečně v pátek rozhodne, jestli zruší elektronickou evidenci tržeb. Poslancům se nelíbil, jak samotný zákon, tak způsob, jakým byl ve sněmovně přijat. Soudci si ale s verdiktem dávali načas, podle jejich předsedy Pavla Rychetského byli totiž „nejednotní“.
Prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne jmenoval novou vládu, kterou sestavil vítěz voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Jak chce pro menšinovou vládu hledat podporu, zatím není jasné, žádná z dalších sněmovních stran ji podpořit nechce. Babiš ale už dříve avizoval, že vláda začne „makat“ i bez důvěry. Ještě dnes Babiš uvede do úřadu sedm nových ministrů či těch, kteří mění resort.
V úterý budou poslanci mandátového a imunitního výboru opět projednávat žádost o vydání premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka (oba hnutí ANO) k trestnímu stíhání. Při minulém jednání si výbor pozval policistu Pavla Nevtípila a státní zástupce Jaroslava Šarocha – ti měli vyšetřování na starosti. Ani jeden z nich se ale v úterý ještě nedostaví.
České děti by mohly na internetu dávat souhlas se zpracováním svých osobních údajů bez souhlasu rodičů už od 13 let. Takto nízký věk navrhuje ministerstvo vnitra v zákoně o zpracování osobních údajů, který musí v nejbližší době schválit nová sněmovna. Česko přitom mohlo hranici nastavit až na 16 let věku. Ta by podle kritiků bylo z důvodu ochrany dětí vhodnější.
Přerovská firma FAU, která skončila po neoprávněném zásahu finanční správy v likvidaci, je připravena podat žalobu na Českou republiku. Firma ještě nemá škodu konkrétně vyčíslenou, podle jejího právního zástupce Alfréda Šrámka by ale mohla částka převýšit jednu miliardu korun. Existuje přitom podezření, že úředníci při zásahu u firmy mohli jednat účelově na pokyny tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Ze všech zemí Evropské unie (EU) je v Česku nejvíce realitních makléřů v přepočtu na počet obyvatel. Jedná se přitom o nelichotivé prvenství, protože realitní zprostředkovatelé v České republice nemají dobrou pověst. Problém je, že jejich činnost není regulovaná žádným zákonem. V současné době je přitom v Česku zvláště ve velkých městech velká poptávka po bytech.
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. A to přestože se tak poprvé v historii stane předsedou vlády člověk, který čelí trestnímu obvinění a o jehož vydání ke stíhání žádá policie. Zároveň bude třiašedesátiletý Babiš nejstarším premiérem v historii samostatné České republiky.
Praktických lékařů pro děti by mohlo během následujících let rapidně ubývat. Na vině přitom nemusí být jen vysoký věk lékařů či nové legislativní povinnosti. Ministerstvo zdravotnictví zrušilo specializační obor, ve kterém se tito lékaři vzdělávali. Ten byl nahrazen společným oborem, ve kterém se spolu s praktiky mají vzdělávat i kliničtí pediatři. Proti tomu od počátku protestuje Sdružení pediatrů, kterému navíc vadí „nepružnost“ ministerstva.
Petice proti protikuřáckému zákonu a elektronické evidenci tržeb (EET) v Senátu uspěly. Senátní výbor, který měl projednávání peticí na starosti, dal oběma stěžovatelům za pravdu a nyní navrhuje legislativní změny. Hlasovat o nich budou ve středu všichni senátoři. Zástupci horní komory si myslí, že v některých hospodách či barech by se kouřit mohlo.
Povinné elektronické recepty a elektronická evidence tržeb (EET) pro lékaře – to jsou dva legislativní „strašáci“, kvůli kterým řada doktorů zvažuje konec činnosti. Alespoň to uvádějí některé kraje a také Česká lékařská komora (ČLK). Podle zjištění serveru Echo24 se bez náhrady chystá zavřít ordinace asi stovka lékařů. Oproti předchozím rokům ale čísla nejsou nijak dramaticky velká. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka řada lékařů vyčkává.
V květnu příštího roku začne platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů, kterému se zkráceně říká GDPR. To se dotkne prakticky všech firem a institucí, které nějakým způsobem zpracovávají osobní údaje. Minulý týden proběhl v Bruselu workshop k GDPR zaměřený na malé a střední podniky. Podle místopředsedy asociace, která tyto podniky sdružuje v Česku, Zdeňka Tomíčka ale workshop nepřinesl moc odpovědí. Ani zástupci Evropské komise netuší, jak bude výklad legislativní novinky vypadat.
Vybrat si výhru ze státní loterie k elektronické evidenci tržeb (EET) může být dosti náročné, stěžují si někteří hráči Účtenkovky. U nižších částek nabízí ministerstvo financí dvě možnosti – osobní převzetí či převod na účet – u těch vyšších to ale jde pouze převodem.
Praha zveřejnila nejnovější verzi návrhu Metropolitního plánu – dokumentu, který by měl od roku 2023 určovat veškerou výstavbu v hlavním městě. Institut plánování a rozvoje (IPR), který plán připravuje, připravil dvě varianty plánu. Varianta A počítá s tím, že by v příštím roce mělo dojít ke změnám v dokumentu nadřazeném plánu, a reaguje na aktuální tendence v rozvoji města. Varianta B s žádnou změnou nepočítá a podle IPR je horší. Magistrát ale nechal zveřejnit právě jen druhou variantu. Tu „lepší“ totiž nechce.
Sněmovna má ze zákona páky, jak ovlivnit fungování veřejnoprávní ČT, která by měla být nezávislá. Televize totiž musí každý rok předkládat poslancům ke schválení dvě výroční zprávy. V zákoně přitom stojí, že pokud zprávu dvakrát po sobě sněmovna neschválí, může odvolat celou Radu ČT. V dolní komoře se už nyní jasně ukazuje spolupráce mezi hnutím ANO, SPD a KSČM – tedy stranami, kterým se současné fungování televize vůbec nezamlouvá.
Mezi nejžádanější byty v Praze patří ty o velikosti 2+kk. Jejich prodej tvoří téměř třetinu z celkové nabídky všech bytů. Lidé je totiž skupují za účelem investice. Právě takto velké byty se nejlépe krátkodobě pronajímají přes portály typu Airbnb či Booking.com.
Elektronická evidence tržeb (EET) je „gumový“ zákon, zněla kritika vůči evidenci ještě před jejím spuštěním. Kritici upozorňovali, že z ní bude možné dle libosti vyjímat různé subjekty a že zákon není dobře napsaný. Nyní se to potvrzuje. Ministerstvo financí chystá předložit nové vládě návrh na další tři výjimky. Dvě přitom vláda schválila na začátku listopadu. To jen potvrzuje, že vlajková loď šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nebyla řádně připravena.
První den ve sněmovně ukázal, že se rýsuje spolupráce mezi vítězným hnutím ANO, SPD a komunisty. Tvrdí to alespoň politici, kteří skončí s největší pravděpodobností v opozici. Patrné to podle nich bylo alespoň při hlasování o mandátovém a imunitním výboru, které bylo první den na programu. Podle šéfa ODS Petra Fialy je taková spolupráce „zřetelná“, říká to i ČSSD. Podle Starostů a nezávislých (STAN) si ale bude Andrej Babiš vybírat pro něj „nejlevnější“ koaliční partnery.
Nově zvolení poslanci se poprvé sešli ve sněmovně. Po složení slibu se velmi brzy začali přít o to, kolik členů bude mít mandátový a imunitní výbor. Nakonec bylo na návrh KSČM, po téměř dvouhodinovém sporu, schváleno, že výbor bude mít 19 členů. Následně sněmovna přerušila jednání. Znovu se poslanci sejdou ve středu v 10:00, kdy by se měl volit předseda sněmovny.
Elektronická evidence tržeb (EET) bude brzy slavit své první výročí. Úředníci finanční a celní správy za tu dobu rozdali za různá porušení zákona pokuty přesahující 35,5 milionu korun. Tisíce podnikatelů přitom ještě čekají na výsledek správního řízení, který určí kolik budou muset za prohřešek zaplatit.
V pondělí se na první ustavující schůzi sejdou nově zvolení poslanci. Dokud se nová Poslanecká sněmovna neustaví, nemůže vzniknout ani nová vláda. To přitom může trvat několik dnů, ale i týdnů. V rámci první schůze se totiž musí zvolit předseda a místopředsedové sněmovny, musí vzniknout mandátový a imunitní výbor i stanovit počty členů v dalších výborech. Na tom přitom nemusí být shoda.
Za pár týdnů to bude rok, co se někteří podnikatelé či živnostníci musí potýkat s elektronickou evidencí tržeb (EET). Vlajková loď Andreje Babiše se z počátku potýkala s nedostatečnou přípravou. Okamžitě se také začalo mluvit o výjimkách. Nyní už jsou z EET vyjmuti někteří podnikatelé a další změny se chystají. Prosazují je strany, které se ve volbách dostaly do sněmovny. Ve svém programu je má i sám Babiš.
Hnutí ANO usiluje o snížení počtu členů mandátového a imunitního výboru. Tím by mohlo získat větší vliv ve výboru, nebo ho dokonce ovládnout. Tento výbor je přitom klíčový pro vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Ve středu se budou poprvé losovat výherci státní loterie k elektronické evidenci tržeb (EET). Ve hře jsou ceny za miliony korun, o loterii ale není příliš velký zájem. Do losování poslali lidé asi jen tři procenta účtenek. Ročně přitom bude stát téměř 80 milionů korun.
Lidé v obchodech za základní potraviny zaplatí daleko více než loni touto dobou. Vedle másla a jablek jsou dražší i vajíčka. V celé Evropě totiž není dostatek nosnic. Podle ekonomů ale inflace dosáhla svého vrcholu a ceny by už dál růst neměly.
Ačkoliv ještě v polovině září šéf hnutí ANO Andrej Babiš říkal, že je pro své vydání ke stíhání kvůli farmě Čapí hnízdo, nyní obrací. Podle jeho slov se situace změnila. Situace, za níž přišla do sněmovny první žádost, byla podle něj jiná, než je nyní. Hnutí ANO přitom bude muset řešit vydání i dalších spolustraníků. Vedle předsedy poslaneckého klubu hnutí Jaroslava Faltýnka, který je obviněn ve stejné kauze jako Babiš, by mohla přijít žádost o nově zvoleného poslance Pavla Růžičku.
Tisíce lékařů se ještě nezaregistrovaly do systému, který jim umožní vydávat elektronické recepty. To přitom bude od nového roku povinné. Řada z nich stále spoléhala na to, že by povinnost mohla být odložena. K tomu ale téměř s jistotou nedojde. I kvůli vydávání eReceptů přitom řada lékařů zvažuje, že ordinaci raději zavře.
Ministerstvo financí si zájem o státní loterii k elektronické evidenci tržeb (EET) zatím pochvaluje. Přihlásilo se do ní podle resortu půl milionu lidí, kteří od spuštění Účtenkovky na začátku října odeslali do soutěže asi deset milionů účtenek. Jenže to lze jen těžko označit za nějaký velký zájem. Účtenky poslané do slosování tvoří asi jen tři procenta všech za tu dobu zaevidovaných účtenek.
Pomalé stavebnictví je považováno za největší brzdu české ekonomiky. Na vině je přitom pomalý schvalovací postup, získat stavební povolení na větší projekty, jako jsou třeba bytové domy, trvá několik let. V celosvětových žebříčcích se Česká republika pohybuje každoročně na nelichotivých pozicích.
Prezident Miloš Zeman řekl, že je připravený nechat zemi klidně i celé čtyři roky s vládou, která nezíská důvěru sněmovny. A ačkoliv ústavní právníci opakovaně říkají, že je takový postup protiústavní, jedinou „pákou“ na prezidenta je žaloba. Ta ale mimo jiné vyžaduje podporu 120 poslanců, která by se s ohledem na výsledky voleb mohla hledat těžko.
