Pokud by prezident Miloš Zeman umožnil menšinové vládě Andreje Babiše (ANO) vládnout, aniž by i po třetím pokusu získala důvěru, způsobil by tím ústavní krizi. Myslí si to ústavní právníci. Babiš totiž v pátek řekl, že navrhne menšinovou vládu doplněnou odborníky. Tu ale nechtějí podpořit další sněmovní strany a nemusí jí ve sněmovně dát důvěru. Podle některých scénářů ale Babiš důvěru nebude potřebovat, protože Zeman ji bude podporovat bez ohledu na sněmovnu. Prezident totiž prakticky řekl, že není Babišova vina, že s ním nikdo jiný nechce vládnout.

Zeman se ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem vyjádřil jasně – oba pokusy pro sestavení vlády dá vítězi voleb, tedy Babišovi, a podpoří ho, ať už se dohodne na vládní koalici, nebo se rozhodne vládnout v menšinové vládě. Pro tu ale nemusí Babiš najít dostatečnou podporu ve sněmovně. Zeman je přitom známý tím, že se příliš neřídí ústavní zvyklostí. Proto se okamžitě objevily spekulace, že Babiš může vládnout i když na třetí pokus nezíská důvěru, protože ho Zeman „podrží“.

V ústavě je uvedeno, že prezident „může“ po neúspěšném sestavení vlády rozpustit sněmovnu, nikoliv že „musí“. Pokud by se ale Zeman rozhodl sněmovnu nerozpustit, choval by se podle ústavních právníků protiústavně. „V ústavě to není stanovené výslovně jako povinnost, ale kdyby to mělo směřovat k tomu, že by tu čtyři roky byla vláda bez důvěry, nebo by někdo dělal kroky, které k tomu směřují, tak by to bylo velmi protiústavní,“ uvedl pro server Echo24 ústavní právník Jan Kudrna.

Další odborník na ústavu Jan Kysela hovoří dokonce o ústavní krizi. „V ústavě je skutečně slovo může, nicméně krach sestavování vlády znamená politickou krizi. Kdyby prezident Sněmovnu nerozpustil, vytvoří krizi ústavní, jelikož jiné východisko, než předčasné volby, ústava pro takový případ nenabízí,“ uvedl deníku Echo24 Kysela.

Pokud by přeci jen Zeman ani po třech neúspěšných pokusech sněmovnu nerozpustil, mohla by přijít žaloba na hrubé porušení ústavního pořádku. „Pro ni je ale potřeba ústavní většina v obou komorách. To už ale není otázka pro mě jako pro právníka, protože se bavíme o tom, co by se dělo, kdyby lidé přestali dodržovat zákony a jak by se to právně řešilo. A když všechny přestanou dodržovat zákony, tak nastane anarchie,“ uvedl.

Babiš bude hledat podporu těžko

První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a jmenování ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.

Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí. Hnutí ANO by přitom mělo v čele sněmovny rádo svého poslance Radka Vondráčka. Tím by si Babiš „pojistil“ třetí pokus.

Sněmovní strany avizovaly, že menšinová vláda pro ně není přijatelná a že ji ve sněmovně žádným způsobem nepodpoří. Podpora přitom nemusí vypadat jen tak, že budou poslanci pro vládu hlasovat, ale forma podpory je i odchod ze sálu před hlasováním, aby tím snížili kvórum a jedna strana tak měla dost hlasů. „Je potřeba připomenout, že vláda potřebuje nadpoloviční většinu přítomných poslanců, nikoliv všech zvolených poslanců. Takže někdo, kdo ji aktivně nepodporuje, ji může podpořit pasivně. Ať už třeba celý poslanecký klub, nebo jednotliví poslanci,“ uvedl serveru Echo24 ústavní právník Aleš Gerloch. I to ale strany vylučují.

„Je to asi teď dost předčasná úvaha, protože se teprve bude ustavovat sněmovna a poté vláda. Je otázka, nakolik lze nyní brát výpovědi politiků za relevantní, když první hlasování o důvěře vlády může proběhnout až třeba za měsíc či dva,“ myslí si Gerloch.

Celý proces sestavování vlády na tři pokusy proložené vládnutím v nedůvěře může trvat několik měsíců. Jak dlouho by mohla vládnout Babišova menšinová vláda v demisi je tak těžké říci. „Nedá se to odhadnout, protože když to vezmu čistě formalisticky, tak to takhle může trvat čtyři roky. Ale to by bylo protiústavní. Když to vezmu historicky, tak Mirek Topolánek takto vládl asi čtyři měsíce a Jiří Rusnok přibližně půl roku,“ dodal Kudrna.

Jak zamíchá vládou volba prezidenta

Pokud si Babiš nepospíší, a zatím říká, že by vládu měl rád „po kupě“ do Vánoc, mohly by do sestavování vlády zasáhnout i prezidentské volby. Ty proběhnou v lednu a zatím je velkým favoritem současný prezident, který chce post obhájit. Šanci má ale také Jiří Drahoš a Michal Horáček a svoji kandidaturu stále ještě zvažuje nově zvolený poslanec Tomio Okamura z SPD.

Zeman je připravený hrát politickou hru v Babišův prospěch, pokud by ale Zeman neuspěl, nově zvolený prezident by nemusel být předsedovi hnutí ANO takto nakloněn. „Ústavní úprava je vázána na instituce, nikoliv na osoby. Nově zvolený prezident navazuje tam, kde prezident „starý“ skončil: druhým pokusem, třetím pokusem, rozpuštěním Sněmovny,“ vysvětlil Kysela.

Není přitom standardní ani to, že by oba prezidentovy pokusy měla ta samá osoba. Zeman ale naznačil, že šanci nejspíš dá dvakrát za sebou právě Babišovi. Má proto přitom precedent. Naposledy dal šanci dvakrát za sebou Václav Klaus Mirkovi Topolánkovi. Podle Kysely se tím ale vyprazdňuje smysl ústavní úpravy. „U Topolánkovy vlády bylo neobvyklé to, že oba pokusy dostal ten stejný člověk, byť se ve srovnání s dneškem jednalo o odlišné politické poměry,“ uvedl.

Neexistuje ale žádné pravidlo na to, zda má, či nemá být pověřena druhým pokusem jiná osoba. „To se nedá říci. Dalo by se argumentovat tím, že není úplně na místě pověřit tu samou osobu, když už jednou neuspěla. Nicméně právě Topolánkova vláda může být protiargumentem, že politik, který poprvé neuspěl, je schopný sestavit napodruhé vládu, která důvěru získala,“ vysvětlil Gerloch.