Hora přišla k Mohamedovi. Nebo přesněji: v Praze se otevřel první obchod Primark v Česku. Ti lační po extra levném oblečení již nebudou muset mířit do dalekého Německa nebo Rakouska, nově stačí zajet na Václavské náměstí. Fronta se táhla od obchodu na rohu Opletalovy ulice až ke svatému Václavovi. Nedočkavce v letním vedru kropili vodou hasiči. Mezitím se sociálními sítěmi valily posměšky a odsouzení.
V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.
Dobrá zpráva, že za zřejmé a ještě do nedávna nekontroverzní tvrzení, že muž se nemůže stát ženou a naopak, vás již nemůžou v Británii vyhodit z práce. Maye Forstaterové, která byla v roce 2018 kvůli těmto svým názorům propuštěna, se dostalo soudního zadostiučinění. Je to svým způsobem náznak, že zdravý rozum se ještě úplně nevytratil. I když rozsudek má několik háčků.
„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Bývalý americký prezident Donald Trump se po několika měsících útlumu znovu dostal na přední stránky světových médií. Může za to kombinace tří událostí. Za prvé Facebook ohlásil, že zákaz působit na jeho platformách udělený Trumpovi platí minimálně dva roky. Pak má firma své rozhodnutí přezkoumat. Za druhé se na veřejnost dostala informace, že Trump a jeho nebližší spojenci stále upřímně věří, že výsledky voleb lze zvrátit a koncem léta bude uveden do Bílého domu.
Blíží se léto, a logicky tak vrcholí přípravy na dovolenou. Stejně jako minulý rok situaci značně omezuje pandemie koronaviru. Zvláště pokud neholdujete ležení na pláži u Středozemního moře a toužíte spíše obdivovat gotické katedrály v Anglii či z nějakého důvodu přejít deštivou skotskou Vysočinu. Včera britská vláda přezkoumala podmínky ohledně cestování na ostrovní království. Jisté je, že návrat k „normálu“ se ještě odkládá.
Vzestup Číny je nezastavitelný. Je jen otázkou času, kdy svrhne Spojené státy z pozice světového hegemona a vnutí všem ostatním sociální kredity a neustálé sledování občanů. I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potenciální nebezpečí, které představuje, je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu.
V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
O život přišly zbytečně desetitisíce lidí, to je jedno z výbušných tvrzení Dominika Cummingse, bývalého šéfporadce britského premiéra Borise Johnsona. S ním se však rozešel ve zlém, v listopadu 2020 byl vyhozen. Ve středu sedm hodin vypovídal před parlamentní komisí ustavenou proto, aby zjistila, jaké si vzít ponaučení z britského přístupu k pandemii. Cummings byl v klíčovou dobu uprostřed rozhodování a měl k Johnsonovi přímý přístup.
Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.
Soustavným refrénem Trumpova prezidentství byla jeho údajná přilnavost k Rusku. Je pravda, že jeho rétorika byla značně znepokojivá a možná ruského prezidenta Vladimira Putina i osobně obdivoval. V reálných krocích však vystupoval proti Moskvě ostřeji než jeho předchůdce Barack Obama a vypadá to, že i než jeho nástupce Joe Biden. Jeho administrativa právě ustoupila Rusku (a Německu) v otázce plynovodu Nord Stream 2, což přímo ohrožuje energetickou bezpečnost střední a východní Evropy.
Varianta, že virus SARS-CoV-2, jak zní vědecký název původce způsobujícího nemoc covid-19, unikl z laboratoře, byla ještě donedávna považována za konspirační teorii. V posledních pár týdnech však došlo ke zvratu. Za pravděpodobnou hypotézu považuje únik z laboratoře například bývalý šéf amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield. Krátce po skončení této naší debaty vyšla výzva k řádnému prošetření původu covidu v prestižním vědeckém časopise Science.
Amerika se chystá na obří střet v kulturní válce. V pondělí Nejvyšší soud ohlásil, že se posoudí ústavnost potratového zákona ve státě Mississippi, který zakazuje umělé interrupce po patnáctém týdnu těhotenství. Americká levice již bije na poplach. Jedná se totiž o první potratový zákon, který bude přezkoumávat Nejvyšší soud ve složení, jak ho zanechal Donald Trump. V něm mají „konzervativní“ soudci převahu nad „liberálními“ 6 ku 3.
Poslední velkou zprávou z událostí v Gaze a Izraeli je informace, že izraelské letectvo srovnalo se zemí budovu, kde sídlily místní pobočky světových médií, hlavně televize Al-Džazíra a americké tiskové agentury Associated Press (AP). Izraelci tvrdí, že v budově kromě novinářů byly také kanceláře teroristického hnutí Hamás, které v Gaze vládne a momentálně střílí stovky raket denně na izraelské civilisty.
Minulý čtvrtek proběhly v Británii nejsledovanější volby, které nejsou zároveň volbami parlamentními. Loni byla všechna britská hlasování kvůli koronaviru o rok pozdržena, konala se až teď s těmi naplánovanými na letošek. Sešly se tak volby do skotského parlamentu, do waleského shromáždění, řada komunálních voleb včetně voleb londýnského starosty a doplňovací volby do britského parlamentu v okrsku Hartlepool.
Je znát, že v Izraeli pandemie koronaviru již skončila. Život se tam vrátil do normálních kolejí, což však znamená i pouliční boje mezi Palestinci a izraelskou policií, rakety přilétající z Pásma Gazy a na oplátku Gazu bombardující izraelské letectvo. Poslední vlnu nepokojů již odsoudili obvyklí podezřelí.
Byl „koronavirus nového typu“ způsobující nemoc covid-19 vyšlechtěn v laboratoři? Vůbec položit tuto otázku je považováno za znak šíleného konspirativního myšlení, za pomýlenost a nebezpečnou dezinformaci. Světové medicínské špičky tuto možnost zatvrzele odmítají. Jenže to možná není tak jednoduché
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Vakcíny měly být stříbrnou kulkou proti koronaviru, zbraní, která zkrotí pandemii a umožní světu vrátit se do normálu. A z čistě medicínského hlediska tomu tak doopravdy je. Izrael, země s nejúspěšnější očkovací kampaní, žije již v podstatě stejně, jako než dorazil novodobý mor. Británie, jež je na tom z hlediska očkování téměř nejlépe v Evropě, tak má zdaleka nejméně případů, pouze 33 na milion obyvatel.
Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození. V Evropě zdaleka nejde o takové téma.
Sto dní je trochu náhodný, ale tradiční časový interval, kdy se politikům vystavuje první hodnocení. V pátek to bude právě sto dní od doby, co Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta. Máme tak už celkem dostatek dat, abychom mohli usoudit, jak bude jeho administrativa pokračovat. Možná překvapivě v mnoha ohledech se jedná o kontinuaci Trumpovy politiky, jen s progresivním nádechem.
Přestože český premiér Andrej Babiš v podstatě nemá žádnou zahraniční politiku, ocitl se v posledních dnech v jejím zajetí. Musí balancovat mezi skutečností, že tu ruská rozvědka nejspíš provedla sabotážní akci, při které přišli o život dva lidé, snahou udržet si přízeň proruského prezidenta Miloše Zemana, tlakem západních spojenců a snahou nenaštvat své voliče. Andrej Babiš je sice bývalý člen KSČ a soudem uznaný agent StB, ale nikdy nebyl přirozeným ruským nebo čínským spojencem.
Zhruba ve stejnou chvíli, kdy porota uznala expolicistu Dereka Chauvina vinného z vraždy George Floyda, se začaly objevovat informace, že americké policejní násilí si vyžádalo další oběť. Ve městě Columbus ve státě Ohio policista zastřelil šestnáctiletou černošku Ma’Khiu Bryantovou. Jenže jestli v případě Chauvina to bylo video, které vedlo k jeho odsouzení, a záběr, jak Chauvin téměř devět a půl minuty klečí na Floydově krku, šokoval svět, pak v případě Bryantové naopak video nejspíše povede k očištění zasahujícího policisty.
Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.
V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.
Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.
Pokud vládní představitelé o podezření na účast Ruska na výbuchu ve Vrběticích věděli předem, vzniká tu dvojí skandál. Za prvé, že vládní představitelé kryli zločin až teroristický čin, spáchaný nepřátelskou mocností, který za sebou zanechal dva mrtvé. K tomu všemu podnikali vstřícné kroky směrem k této mocnosti.
Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.
