Hora přišla k Mohamedovi. Nebo přesněji: v Praze se otevřel první obchod Primark v Česku. Ti lační po extra levném oblečení již nebudou muset mířit do dalekého Německa nebo Rakouska, nově stačí zajet na Václavské náměstí. Fronta se táhla od obchodu na rohu Opletalovy ulice až ke svatému Václavovi. Nedočkavce v letním vedru kropili vodou hasiči. Mezitím se sociálními sítěmi valily posměšky a odsouzení.

Jeden z oblíbených vtipů připomínal starý slib premiéra Andreje Babiše, že dostane do Prahy Apple Store čili obchod s drahou elektronikou, místo toho se dostavil prodejce levných „hadrů“. Další ohrnovali nos nad kapitalismem zmanipulovaným plebsem, který je ochoten stát několik hodin ve frontě na trička vyrobená v Bangladéši bezmála otroky.

Hlavní rozdíl je tak ve statusu výrobků z Primarku a Applu. Zatímco Apple prodává drahé počítače a mobily, které se staly povinnou výbavou hipsterů a manažerů, Primark je vnímán jako značka pro chudší. I když je znovu otázkou, nakolik jsou tyto stereotypy pravdivé. Například autorovy sestry, majitelky mnoha výrobků firmy Apple, nevynechaly v cizině snad jedinou příležitost Primark navštívit. Nebudou jediné. Autor sám byl v Primarku asi dvakrát, pokaždé spíše jako doprovod než jako zákazník.

Komentáře fotek fronty před Primarkem se pak nesly ještě v jednom duchu, totiž že propadnutí konzumu a stání ve frontě kvůli blbostem je jaksi ryze česká vlastnost. Což je samozřejmě nesmysl, výše zmiňované fronty v Americe jsou důkazem toho, že se nejedná pouze o českou národní vlastnost. Britové jsou dokonce hrdí na svou schopnost spontánně tvořit úhledné a dobře organizované zástupy.

Lamentování nad úpadkem národa, ať už z jakýchkoliv důvodů, také není jen česká disciplína. Nedávno se například nad možná zdánlivým pádem Francie na webu Unherd zamýšlel spisovatel Michel Houellebecq. Naříkání, že Británie směřuje do pekel, je konstantou tamějších deníků, zatímco ty americké svou zemi často rovnou odepisují.

Na výsměchu Primarku a jeho zákazníkům se ukazuje jistá dávka snobství. Uchytila se představa, že nakupovat tam je jaksi pod úroveň. Za úspěchem Primarku však stojí hlavně fakt, že dokáže prodávat produkty podobající se výrobkům prestižnějších značek, ovšem za zlomek ceny. Lidé proti němu protestující se tak podobají milionářům stěžujícím si na nadužívání letecké dopravy, kteří pak ale sami všude létají tryskáčem.