KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Boj na nože jako součást dospívání

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Boj na nože jako součást dospívání

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zhruba ve stejnou chvíli, kdy porota uznala expolicistu Dereka Chauvina vinného z vraždy George Floyda, se začaly objevovat informace, že americké policejní násilí si vyžádalo další oběť. Ve městě Columbus ve státě Ohio policista zastřelil šestnáctiletou černošku Ma’Khiu Bryantovou. Jenže jestli v případě Chauvina to bylo video, které vedlo k jeho odsouzení, a záběr, jak Chauvin téměř devět a půl minuty klečí na Floydově krku, šokoval svět, pak v případě Bryantové naopak video nejspíše povede k očištění zasahujícího policisty.

Policista dorazil na místo po hlášení na tísňovou linku. Na zveřejněných záběrech z kamery, kterou měl policista na sobě, je jasně vidět, že měl jen vteřiny na rozhodnutí. Jakmile vystoupil z auta, přiřítila se k němu dívka, kterou honila Bryantová s nožem v ruce a povalila ji na zem. Pak se ale otočila a zaútočila na další, vedle stojící dívku, kterou přišpendlila k autu. Ve chvíli, kdy se napřahovala k bodnutí, zasahující policista, který po celou dobu křičel „k zemi“, vystřelil, a Bryantová se skácela k zemi. Celý incident trvá dohromady čtrnáct vteřin.

Samozřejmě se jedná o děsnou tragédii. Smrt člověka, zvláště tak mladého, je vždy tragédie. Jenže přece jen je tu jasný rozdíl mezi událostí v Ohiu, kdy policista přijel doprostřed probíhajícího zločinu a svým rychlým rozhodnutím nejspíš zachránil někomu jinému život, a případem Floyda, kdy naprostá lhostejnost policistů vedla ke zbytečnému úmrtí.

To však nezabránilo tomu, aby se z Bryantové nestal další mučedník ve spravedlivé válce proti policii. Pokrokáři se snažili vzbudit dojem, že bitka s nožem je normální součást dospívání, do níž nemá policie zasahovat. Aktivistka Bree Newsomeová, známá hlavně díky tomu, že v roce 2015 strhla ze stožáru vlajku Konfederace, tweetovala: „Teenageři už se perou věky, včetně rvaček s noži. Nepotřebujeme policii, aby řešila tyto situace tím, že se ukáže na místě a použije zbraň proti jednomu z teenagerů.“ Valerie Jarettová, bývalá poradkyně prezidenta Baracka Obamy, momentálně šéfka jeho nadace, zase tweetovala: „Černošská náctiletá dívka Ma’Khia Bryantová byla zabita, jelikož policista se okamžitě rozhodl do ní několikrát vystřelit, aby rozpustil rvačku na nože. Žádejte odpovědnost. Bojujte za spravedlnost. Na černošských životech záleží.“ Je potřeba dodat, že samotné spojení „rvačka na nože“ je zavádějící, jelikož sugeruje, že šlo o spor podobně ozbrojených účastníků. Nůž přitom měla jen Bryantová, ne dívky, na které útočila.

Jen Psakiová, mluvčí Bílého domu, zase prohlásila: „Byla jen dítě. Myslíme na její přátele a rodinu v komunitách, kterým je ubližováno a oplakávají její ztrátu. Víme, že policejní násilí nepřiměřeně zasahuje černochy a latinoamerické komunity a že černošské ženy a dívky, stejně jako černošští muži a chlapci, zažívají vyšší míru policejního násilí.“ Dívka, kterou policista zachránil, je taktéž černoška, dá se tedy pochybovat o rasovém motivu střelby. I tak proti policejnímu násilí již vypukly tradiční protesty.

Přitom systém v případě Bryantové jistě selhal, jen ne ten policejní. Bryantová byla v pěstounské péči, přestože její příbuzní žijí. Kritici reakce mediální reakce upozorňují, že pokud by Bryantová druhou dívku ubodala, nikdy by to nevyvolalo takový skandál, byla by to jen další statistika.

V minulém roce USA zažily velkou vlnu zločinnosti. V Chicagu došlo k 750 vraždám, o 50 % více než v roce 2019, v Los Angeles bylo zavražděno 322 lidí, což je meziroční nárůst o 30 %, v New Yorku bylo zavražděno 437 lidí, tedy téměř o 40 % více než v předešlém roce. V průměru vzrostly vraždy v 57 největších amerických městech o 36,7 %.

Kriminalita a vraždy nadproporčně zasahují černošské komunity. Podle dat FBI v roce 2019 spáchali 55,9 % všech vražd a zabití Afroameričané, běloši pak 41,1 %. Oběťmi byli z 54,7 % černoši, z 42,3 % běloši. Z drtivé většiny byli pachatel i oběť stejné etnicity. V 81 % případů běloch zabil bělocha, v 91 % černoch černocha. Černoši tvoří dohromady 13,4 % Američanů.

Zdá se tak jisté, že afroamerické komunity čelí velkému problému. Nejspíše za to mohou sociální a ekonomické důvody. Například černošské rodiny se mnohem častěji rozpadají. V roce 2019 vyrůstalo 64 % černošských dětí s jedním rodičem, u bělochů je to 24 %. Tento problém žádné zastavení financování policie, jak žádají progresivní aktivisté, nevyřeší, naopak se zdá, že černošské komunity by pro svou ochranu potřebovaly více policistů. Možná je tak načase, aby se Američané přestali zabývat problémem údajně rasistické policie a zaměřili se na reformy, které pomohou černošským rodinám z chudoby a zajistí jim stabilitu. Jenže to je mnohem těžší než křičet při zásahu policie „rasisto“.

25. dubna 2021