Klid. Žádná smrt topky nebude
S Miroslavem Kalouskem hovořil Týdeník ECHO ve čtvrtek před polednem. První místopředseda TOP 09 má za sebou tvrdý týden
Daniel Kaiser
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Články autora
Africkému státu už bychom stopli pomoc
Šéfka rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová (německá CDU) vzbudila u nás pozornost už letos v březnu, kdy se během cesty europoslanců, kteří do České republiky přijeli prozkoumat čerpání evropských dotací, opřela do ministra financí Andreje Babiše.
Svobodní zednáři pro 21. století
Asi nejpodivnější moment kampaně před letošními obecními volbami přišel toto pondělí. Na tiskové konferenci hnutí ANO vyjela topkandidátka Adriana Krnáčová po úřadujícím pražském primátorovi Tomáši Hudečkovi.
Budoucnost islámu u nás? Mě zajímá tady a teď
Už měsíc je kolem úřadu ombudsmana nezvykle živo. Začalo to, když dala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za pravdu dívce ze Somálska, která si stěžovala, že jí na střední zdravotní škole v pražských Vršovicích zakazují šátek, tzv. hidžáb.
Havlovy první kroky na Hradě
Nakladatelství Paseka vydává druhý díl politického životopisu Václava Havla z pera redaktora Týdeníku ECHO Daniela Kaisera. Po Disidentovi (2009), který končil prezidentskou volbou v prosinci 1989, se druhý díl jmenuje Prezident. Autor v něm mapuje třináct let, jež Václav Havel strávil na na Pražském hradě. Tato ukázka pochází z úvodní kapitoly Moc mocných o prvních šesti měsících svobody až do parlamentních voleb v červnu 1990.
Spasitel z Ústí
Ústí nad Labem je první velké město nad 100 tisíc obyvatel, kde má šanci vyhrát nadcházející obecní volby reprezentant zvláštního hybridu podnikatel-politik, který se v republice poslední dobou rozšiřuje.
Německé století na nejistých pilířích
Kancléřka Merkelová vybrala evropského prezidenta (Donald Tusk), kancelářka Merkelová vybrala nového generálního tajemníka NATO (Jens Stoltenberg). Kancléřka Merkelová je jediná mezi západními politiky, komu ruský prezident ještě bere telefony. (Od začátku konfliktu na Krymu a východní Ukrajině jich bylo přinejmenším čtyřicet, domnělé německé know-how, jak zacházet s Rusy a jak v Rusku vyprovokovat změnu k lepšímu „skrze přiblížení“, celkem k ničemu nevedlo).
Platón a byznys
Letos na jaře dostal Tomáš Halík (66) v Londýně Templetonovu cenu, mezinárodní ocenění udělované za objevy o „duchovních skutečnostech“. Brzy nato developer a mecenáš lidovců Luděk Sekyra opět nadhodil Halíkovu kandidaturu na prezidenta.
Zeman? Bože, bože, bože...
Když se Česká národní banka loni v listopadu rozhodla intervenovat, aby oslabila korunu vůči euru, vypukl poprask. Řada politiků i ekonomických expertů, Václav Klaus, odboráři, bulvární tisk, ti všichni centrální bankéře obviňovali, že zadusili českou ekonomiku, sotva se vzpamatovala z recese, a že se jejich vinou bude plošně zdražovat.
Rus je apokalyptik, Ukrajinec materialista
Ve své vlasti má ruský spisovatel Viktor Jerofejev pověst nekonformního intelektuála, provokatéra, někdy až káleče do vlastního hnízda. Nezůstal jí nic dlužen ani v rozhovoru pro Týdeník ECHO, který s ním mluvil o válce na východě Ukrajiny, o rozdílech mezi ruským a ukrajinským národem, o Krymu i tom, proč je Moskva jedním z nejúchvatnějších měst dnešního světa.
Koho volíš, Clarka, nebo Fischera?
Evropa si připomíná sto let od začátku první světové války. Dnešní vzpomínání se zajímavě promítá do současných siločar a vztahů uvnitř EU. V příštích letech bude k nejpalčivějším dramatům Evropy dost možná patřit vyjednávání s Británií o rozvolnění jejího členství. Pokud Londýnu nebude nabídnut pořádný kompromis, hrozí odchod Británie z EU.
Česká prodejná republika
Logicky se dnes nejvíc lidí ochotných prodat či pronajmout svoje jméno shromažďuje kolem hnutí ANO. Předseda Andrej Babiš není přitažlivý jen svým bohatstvím a mocí, jíž dnes disponuje, je to výrazný člověk s nepopiratelným charismatem. Nicméně hlavní stavební látkou jeho vesmíru byly a jsou nákupy. Tak jak byl zvyklý postupovat v byznysu, skupováním a přeplácením (a na druhou stranu odhazováním všeho, co přestal potřebovat nebo co začalo prodělávat), tak dnes provozuje i politiku.
Samopohyb úřednické civilizace
Když se řekne zákon o státní službě, zní to tak asexuálně, že se člověk diví, jak si kvůli tomu někdo může kazit prázdniny. A přece právě to se má stát: zbytky občanské pravice (ODS a TOP 09), disponující dohromady 42 poslanci, tedy méně než pětinou sněmovny, blokují třetí čtení této novely – a pokud vydrží, bude to nejheroičtější obstrukce posledních let.
Obstrukce jsou pomsta, Kalousek chtěl na dovolenou
Sněmovnu hrozí na zbytek léta ochromit obstrukce. ODS a TOP 09 blokují třetí čtení zákona o státní službě, který podle nich udělá ze státního úřednictva izolovaný, do sebe uzavřený stav. Hlavní kritika se soustředila na generální ředitelství, jehož šéf by měl poslední slovo nejen při jmenování hlavních personalistů na jednotlivých ministerstvech, ale fakticky i při výběru svého nástupce.
O zemi, kde je šik být euroskeptik
David Cameron se rozhodl radikálně překopat svůj kabinet. Proč by to někoho mimo Velkou Británii mělo zajímat? Protože Británie je i po ztrátě impéria „měkkou“ mocností v kulturním a civilizačním smyslu, což se ukazuje na tisíci detailech – počínaje tím, jak česká televize Nova v 90. letech při svém startu nasadila hudební pořad Hity oblíbené Brity, přes pokusy Stanislava Grosse nazout se do modelu „třetí cesty“ v éře Tonyho Blaira až po výzvy české pravici před zhruba osmi lety, aby se tak jako David Cameron nebála natřít konzervatismus nazeleno.
Kdybych věděla, co to je za prasárny, nejdu do toho
Ředitelka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková má zřejmě ráda boj na více frontách. Kromě toho, že je obžalovaná u soudu za to, že její úřad zastavil řízení o odebrání licence dvěma fotovoltaickým elektrárnám Saša Sun a Zdeněk Sun na Chomutovsku (patří synům podnikatele Zdeňka Zemka), napadla minulý týden ministerstvo průmyslu.
Německo je zpět
Famózní tažení německých fotbalistů do finále mistrovství světa není jen věcí náhody a štěstí. Síla spolkové jedenáctky evidentně souvisí s celkovou nadupaností Německa, o niž po pěti letech krize eurozóny, kde Německo zářilo jako kus zlata v blátě, asi není pochyb.
Velký muž, který měnil názory
Bez povšimnutí v českém veřejném prostoru (čest jediné výjimce, Zbyňku Petráčkovi z LN) zemřel 12. června Frank Schirrmacher, jeden z nejvlivnějších intelektuálů dnešního Německa. Schirrmacher patřil mezi čtveřici vydavatelů listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), v jehož historii byl držitelem malého rekordu: do funkce přišel jako nejmladší vydavatel v historii, tehdy před dvaceti lety mu bylo 34 let. Z toho plyne, že smrt ho zastihla v 54 letech. Jak se na proslulého redaktora frankfurtských novin patří, zemřel ve Frankfurtu a na srdeční infarkt.
Kdyby Jobs vyrůstal s iPadem, nevymyslí ho
Nejčtenějším textem v dosavadní historii on-line deníku ECHO24.cz byl článek, v němž Václav Cílek recenzoval knihu Digitální demence. Tento bestseller (jenom v německém originále se knihy prodalo čtvrt milionu výtisků) vyšel letos na jaře i česky. Autora, německého psychologa a neurologa Manfreda Spitzera, jsme vyhledali na univerzitní klinice v jihoněmeckém Ulmu. Je to impulzivní muž, naprosto přesvědčený o zhoubném vlivu elektroniky na lidi a děti zvlášť. „Musíme bojovat,“ rozloučil se s námi, když audience skončila.