Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
V posledních dnech přišla hororová hlášení ze dvou zemí, které se k sobě mají jako den a noc. Ale v obou se čeští občané ocitli v soukolí místních úřadů a v obou případech vzniká otázka, k čemu jim byl cestovní pas, na jehož předsádce se píše, že „držitel… je pod ochranou České republiky“.
Evropská unie má zítra na Maltě „trumpovský“ summit, hlavy států a premiéři členských zemí se budou radit, co na ně s novým americkým prezidentem přichází.
ROZHOVOR S DIPLOMATEM HYNKEM KMONÍČKEM. Dosavadní ředitel odboru zahraniční politiky na Pražském hradě Hynek Kmoníček je nominován na velvyslance České republiky ve Spojených státech.
Česko-německá deklarace, jejíž dvacáté narozeniny jsme si připomínali v těchto dnech, může s odstupem času působit jako formalita.
Ministr natvrdo odmítl objasnit původ peněz, se kterými začal v polovině 90. let budovat Agrofert.
ROZHOVOR S NĚMECKÝM EXMINISTREM ZAHRANIČÍ KLAUSEM KINKELEM. Hned dvakrát hostí lednová Praha Klause Kinkela příležitosti dvacetiletého výročí Česko-německé deklarace.
Takže aféra osobních příjmů Andreje Babiše před vstupem do politiky dospěla do fáze, kdy Babiš mezeru mezi svými legálně zdaněnými příjmy a výší dluhopisů, které si koupil od svého Agrofertu, vysvětluje dvěma vágními náznaky.
Donald Trump na svém twitterovém účtu obvinil z úniku údajně ruského kompra tajné služby, jindy naznačoval, že americké tajné služby proti němu celou dobu od vstupu do prezidentských primárek vedou boj. Je Trump obětí stihomamu, nebo skutečných rejdů CIA, jíž jeho chystané změny v zahraniční politice (Sýrie, Rusko) překážejí?
Znakem historického zlomu je, že staré jistoty se rozpadají a dlouho použitelné předpoklady už se nedají použít.
Sedm měsíců po šoku, který Británie připravila zbytku EU hlasováním o odchodu z Unie, je rozhodnuto, jakým způsobem odejde.
Hlavní neudálostí končícího týdne byl verdikt Ústavního soudu, který v nejtěsnějším možném poměru 8 ku 7 nezavřel archivy Státní bezpečnosti (a dalších represivních organizací dvou totalit na našem území).
Miloš Zeman obstaral dvacítce úředníků na českém ministerstvu vnitra nevídanou publicitu.
ROZHOVOR S BANKOVNÍM EXPERTEM PAVLEM KYSILKOU. Minulý týden ministerstvo financí oznámilo, že Česká republika v roce 2016 oproti všem očekáváním hospodařila s přebytkem 62 miliard.
Německo je dnes klíčová země Evropské unie, hospodářsky, politicky i civilizačně, zvlášť pro své sousedy. Neznám příklad jiné země, z níž by čtyři politické nadace udržovaly v České republice své zastoupení.
Když se ministr financí Andrej Babiš dostane do potíží, mohou se lidé v jeho rodině, okolí nebo organizaci jím řízené pomalu dívat vzhůru, jestli už nepadá něco, co jim přistane na hlavě.
Před měsícem syrská armáda za pomoci ruských bomb dobývala východní Aleppo. V médiích jsme byli připravováni na obrovský masakr civilního obyvatelstva – v takovém rozsahu se žádný nekonal, ale tou dobou už média byla jinde. Těsně před pádem Aleppa vyšla v Londýně zásadní kniha Bitva o Sýrii.
V pondělí jsme se nejdřív dozvěděli, že ministerstvo vnitra plánuje měnit ústavu.
Ve svém vánočním poselství se prezident Zeman znovu otřel o chystané Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Dnes už je nedílnou součástí českého moderního mýtu. Byla ukována před 40 lety touto dobou, v prosinci 1976. A i kdyby těch třináct let, které zbývaly komunismu v českých zemích, výrazně neovlivnila (o míře jejího vlivu čtěte níže), i tak má své místo v dějinách.
ROZHOVOR S KAMILOU BENDOVOU. Ačkoliv ona sama Chartu 77 nepodepsala, tvořila zázemí svému manželovi, mluvčímu Charty, členovi VONS a dlouholetému politickému vězni Václavu Bendovi.
Co o stavu německého státu a společnosti odhalil pondělní teroristický útok v Berlíně?
Najednou se zdá možné, že David Rath, odsouzený loni na 8,5 roku vězení za braní úplatků, už do vězení nepůjde. Vrchní soud v Praze vrátil případ Rath k nižší instanci, což se ví od října.
Letos v září se Viktor Orbán na konferenci v polské Krynici zmínil o tom, že z Visegrádské skupiny by měla vzejít jakási kulturní kontrarevoluce proti osmašedesátníkům, kteří dnes ovládají evropské instituce. Je to možný vývoj?
Fake news čili záměrně vyráběné dezinformace mají čím dál těžší život.
Před třemi týdny oznámila skupina lidí v čele se známým politologem Petrem Robejškem vznik nové politické strany Realisté.
Zdá se, že syrskou armádu dělí jen krok od ovládnutí východního Aleppa. Česká občanská společnost, respektive její větší část, je tou představou zneklidněna.
Brexit, volební triumf Donalda Trumpa, demise italského premiéra Mattea Renziho a možný nástup euroskeptického Hnutí pěti hvězd v Římě...
Pokud si tzv. fake news (viz článek na str. 8–11) představíme jako cihly, stavba, která z nich podle mnoha ustaraných pozorovatelů vzniká, se jmenuje „postfaktuální“ či „postpravdivá“ politika. Údajně právě vstupujeme do éry, kdy v politice a veřejném životě začínají větší roli než objektivně změřitelná a dokazatelná fakta hrát emoce.
Německá kancléřka se zdánlivě staví do první řady bojovníků s radikálním islámem. Na sjezdu CDU v Essenu se vyslovila pro zákaz zahalování žen tam, kde to jenom právně bude možné: na univerzitách, ve školách, na úřadech.
Je to překvapení – zatímco většina výsledků voleb a referend různě po západním světě bývá v posledních měsících charakterizována lepšími výsledky pro tzv. populisty (ten výraz se z jakéhosi záhadného důvodu dnes používá pouze pro populisty na konzervativní pravici, ačkoliv například sociální demokraté jsou populisté už desítky let) než v průzkumech, v Rakousku to včera bylo jinak.
