Když nám nějaký vynález nebo společenská změna přinese něco příjemného, zpravidla se nám strašně moc nechce připouštět si její nepříjemné vedlejší důsledky. Protože co kdyby nás racionální úvaha vedla k tomu, že to příjemné za ty ztráty nestojí? Takže raději neposloucháme. Dokud nás k tomu nějaký otřes nepřiměje.
Internetová společnost Google nebude na svém stejnojmenném vyhledávači a na kanálu YouTube zobrazovat reklamy, které se týkají nadcházejícího referenda o potratech v Irsku. Firma k tomuto kroku přistoupila ve snaze ochránit hlasování, aby bylo čestné, informovala agentura AP. Referendum o uvolnění pravidel pro interrupce se bude v Irsku konat 25. května.
Americká společnost Alphabet, která je majitelem Googlu, v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 73 procent na 9,4 miliardy dolarů (195,9 miliardy Kč). Je to výrazně lepší výsledek, než čekali analytici. Ti upozorňují, že nynější obavy o soukromí uživatelů v prostředí internetu zatím nemají na hospodaření firmy bezprostřední vliv.
Datový tunel Cambridge Analytica, v němž byla zneužita data až osmdesáti sedmi milionů uživatelů Facebooku k volební manipulaci ve Spojených státech, Velké Británii a desítkách dalších zemí, promění internetový byznys. Ten dosud funguje jako svět bez řádu a pravidel. Mocné monopoly Facebook a Google proplouvají mezi zákony.
Britský podnikatel požadoval po společnosti Google, aby z výsledků vyhledávání vymazala informace o jeho trestném činu, který spáchal před deseti lety. Britský vrchní soud v pátek jeho požadavku vyhověl. Google tak již informace nesmí nadále zobrazovat.
Již několik měsíců platí ve Spolkové republice Německo zákon o odstraňování nezákonného obsahu ze sociálních sítí (NetzDG). Norma, kterou její kritici označují za protiústavní, ukládá soukromým firmám od určité velikosti povinnost mazat příspěvky, které by mohly odporovat zákonu. Za nedodržení mazací povinnosti hrozí společnostem, jako je Twitter či Facebook, vysoké pokuty.
Veřejný obraz internetových gigantů jako Google nebo Facebook utrpěl další ránu. Miliony a miliony jejich uživatelů mohou mít dojem, že tihle jejich velcí přátelé je třeba zas až tak rádi nemají. Že je využívají. Hodně o nich vědí a ty vědomosti neváhají zpeněžit.
Evropská komise konečně představila, o čem déle mluvila jako o zbrani na vyhýbání se dani velkých technologických firem jako Google, Facebook, Apple a spol. Ty prostě minimalizují daně v různých zemích tvrzením, že v nich nejsou 'fyzicky přítomny' a faktury chodí z daňových rájů typu Irska a Lucemburska.
Členské země Evropské unie by mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky. Návrh příslušné reformy pravidel pro zdanění právnických osob představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
Francie zažaluje americké technologické firmy Google a Apple za „nekalé obchodní praktiky“ vůči francouzským začínajícím firmám a vývojářům. Oznámil to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle agentury AFP uvedl, že případnou sankci, kterou by pařížský obchodní soud mohl uložit, odhaduje na „několik milionů eur“. Apple a Google údajně softwarovým vývojářům jednostranně diktují ceny a další smluvní podmínky.
EU už nehodlá ztrácet čas dlouhými debatami jak propojit novou daň na technologické firmy s hlubší daňovou harmonizací. Ta je v krátkém horizontu neprosaditelná. Společnosti typu Google a Facebook mezitím připravují všechny evropské země o miliardy na daních.
Internetové společnosti by měly ze svých systémů do hodiny od oznámení odstranit obsah související s terorismem, je přesvědčena Evropská komise. Firmy jako je Facebook, Twitter, YouTube nebo Google by také měly samy podobný obsah aktivně vyhledávat, včetně pomocí automaticky fungujících nástrojů.
Spekulant George Soros to s daty a čísly umí. Díky preciznímu porozumění a schopnosti vidět a odhadnout to, co jiní nevidí, dokázal během čtyřiadvaceti hodin 16. září 1992 vydělat miliardu dolarů a vyhodit britskou libru z Evropského systému směnných kurzů (ERM). K téměř pětadvaceti miliardám amerických dolarů se dopracoval díky finančním spekulacím se svým Quantum Fund.
Nad firmami, které dominují internetu, se dnes v jejich vlasti stahují politická mračna. Firmy jako Facebook či Google, jež symbolizovaly americkou ekonomickou dynamiku, dnes najednou konzervativci vidí jako kulturní protivníky a strůjce úpadku průmyslu, liberálové jim vytýkají, že blahovolně umožnily ruské zasahování do amerických voleb.
Pokořitel britské libry přeškolený na vykonavatele globálního dobra George Soros si jak už u něj bývá zvykem zafilozofoval na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Týden před koncem roku schválil italský Senát novou daň z on-line transakcí. Chce donutit Google, Facebook, Amazon a spol., aby konečně začaly v Itálii platit daně.
Dva bývalí zaměstnanci zažalovali technologickou společnost Google, která podle jejich názoru diskriminuje bělošské muže konzervativního politického názoru. Mluvčí Googlu se k žalobě podrobně nevyjádřil, sdělil jen, že se firma těší, až se bude moci hájit před soudem.
Společnosti Facebook a Google jsou označovány za vyžírky moderního světa. Mají obrovské příjmy, především z reklamy, ale odvádí jen minimální daně. Slovenské ministerstvo financí odhaduje, že zisky těchto firem v zemi jsou v milionech eur, ale na daních zaplatí jen drobné. Proto chce internetové giganty zdanit.
Z Facebooku a Googlu se stali dominantní hráči na trhu s internetovou reklamou. A sice díky tomu, že jim jejich uživatelé o sobě dobrovolně dávají obrovské množství informací. Ochotně a aktivně jim prozrazují, kdo jsou, kde žijí, jak jsou staří, co dělají, jestli jsou zadaní, jaké mají povolání, co je zajímá. Většina z nich vůbec neví, že s jejich daty Facebook a Google obchodují, a pomáhají jim k miliardovým ziskům. Užívají si pocitu, že dostávají spoustu virtuálního prostoru a služeb zadarmo. Ve většině západních zemí kontrolují Google s Facebookem kolem 80 procent trhu s on-line reklamou. Nemají konkurenci.
Společnost Google v roce 2016 přesunula na firmu na Bermudách 15,9 miliardy eur, díky čemuž ušetřila na daních nejméně 3,7 miliardy dolarů (přes 78 miliard Kč). Uvádí se to ve výkazech, které nizozemská součást Googlu předložila obchodní komoře v Nizozemsku a o kterých informoval list HET Financieele Dagblad.
Po letech oslnění z pokroku a modernity přichází poznání, co jsou technologické firmy vlastně zač, na čem a kom vydělávají a jakou mají moc. Součástí toho je poznání, že pro ně platí jiná pravidla než pro ostatní. A je snaha je do těch standardních pravidel, kdy se platí daně či autorská práva, dostat.
Facebooku se podařilo v Česku prosadit, aby mohl sbírat osobní údaje od třináctiletých dětí.
EU se pro technologické firmy jako Google a Facebook stala jedním velkým daňovým rájem. Stejně jako v dalších vyspělých zemích tady čím dál silněji dominují na trhu s reklamou. Odvádějí z toho ale nesrovnatelně nižší daně než kdekoliv jinde. Facebook platí ze svého obratu mimo EU mezi 28 a 34 %, zatímco nesrovnatelně menší sazby v Unii se pohybují mezi 0,03 a 0,10 %.
Americká společnost Google čelí v Británii první hromadné žalobě. Je to kvůli neoprávněnému shromažďování informací a kvůli tomu, že Google u zhruba 5,4 milionu lidí podle stěžovatelů obešel nastavení ochrany osobních údajů na přístrojích iPhone. Žalující stranu vede bývalý ředitel poradenské společnosti pro spotřebitele Which? Richard Lloyd, informoval zpravodajský server BBC.
Jsou to dva rozdílné světy, pro které platí úplně protikladná pravidla. Ten starý, klasický, offline je svázán regulací, stát na něj nakládá byrokratické povinnosti a vymáhá na něm placení často velmi vysokých daní. Ten druhý, online a technologický svět všemu z toho uniká.
Čistý zisk americké společnosti Alphabet, majitele vyhledávače Google, ve třetím čtvrtletí stoupl o 33 procent na 6,73 miliardy USD (148,3 miliardy Kč). Výsledky podpořil vysoký růst příjmů, v čele s příjmy z mobilní reklamy, uvedla společnost. Zisk na akcii činil 9,57 dolaru. Výrazně tak překonal odhady analytiků dotazovaných agenturou Thomson Reuters, kteří čekali zisk jen 8,33 dolaru na akcii.
Velké technologické firmy se v tichosti bez velkého veřejného zájmu staly dominantními až monopolními hráči na trhu s elektronickou reklamou.
V současném byznysu existuje liga výjimečných, kteří mají pardon z placení daní a na něž se nevztahují ani pravidla pro monopoly a dominantní hráče na trhu.
