Spekulant Soros tvrdí, že dny dominance Googlu a Facebooku jsou sečteny

Na Facebook Orwellova fantazie nestačila

Spekulant Soros tvrdí, že dny dominance Googlu a Facebooku jsou sečteny
Na Facebook Orwellova fantazie nestačila

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Spekulant George Soros to s daty a čísly umí. Díky preciznímu porozumění a schopnosti vidět a odhadnout to, co jiní nevidí, dokázal během čtyřiadvaceti hodin 16. září 1992 vydělat miliardu dolarů a vyhodit britskou libru z Evropského systému směnných kurzů (ERM). K téměř pětadvaceti miliardám amerických dolarů, které z něho podle žebříčku časopisu Forbes dělají třiadvacátého nejbohatšího muže na světě, se dopracoval díky finančním spekulacím se svým Quantum Fund. Ten v posledních třiceti letech dosahoval průměrných ročních zisků na úrovni převyšující 33 procent. To je výkon, který jde daleko za laťku zisků dvacet procent ročně, kterou nejrychleji bohatnoucí český miliardář Daniel Křetínský považuje za smysluplnou návratnost investovaných peněz.

Takže když se George Soros na večeři v Davosu rozpovídá o budoucnosti obřích obchodů s daty, vyplatí se poslouchat. Na paškál si vzal technologické firmy v čele s Googlem a Facebookem. Precizně popsal, jak se z firem, mnoha lidmi stále považovaných za symboly svobody v přístupu k informacím, stali nebezpeční dominátoři a manipulátoři, přímo bránící svobodnému přístupu k informacím. Jsou podle něho nyní jednou z největších světových „hrozeb“ a „nejmocnějšími globálními monopoly“. A jako profesionální spekulant si zaspekuloval: „Je jen otázkou času, kdy bude dominance těchto globálních amerických technologických monopolů rozbita.“ Výraz „rozbita“ (broken) nepoužil Soros náhodně. Tento výraz se používá pro vládami nařízené a vynucené rozbíjení monopolů, které se staly příliš mocnými. Tu moc využívají k tomu, že v důsledku poškozují zájmy zákazníků a brání kasírováním monopolní renty technologickému rozvoji. Tím civilizačně brzdí společnost. Nejznámějším případem rozbití monopolu je šestatřicet let starý případ vynuceného rozdělení telefonické firmy AT&T, k němuž se pro výstižnou paralelu se současnými technologickými dominátory ještě vrátíme.

Soros zatím nejvýstižněji z globálních elit, jejichž hlasu se globálně naslouchá, pojmenoval, kam jsme se dostali. - Foto: Reuters

Nejmocnější monopoly světa

Soros zatím nejvýstižněji z globálních elit, jejichž hlasu se globálně naslouchá, pojmenoval, kam jsme se dostali. „Google a Facebook se rozrostly do nejmocnějších monopolů. Staly se překážkou inovací. Působí spoustu různých problémů, jejichž dopady si teprve začínáme uvědomovat,“ řekl podle přepisu z uzavřené večeře, který jako první přinesl americký server BuzzFeed. „Tvrdí o sobě, že především šíří informace. Ale ve skutečnosti jsou už dnes téměř monopolními distributory informací. To z nich dělá veřejné sítě a jako takové by měly být velmi přísně regulovány v zájmu toho, aby se udržela konkurence, tah na inovace a otevřený přístup k informacím. Navíc silně podléhají pokušení podřizovat se kvůli svým ekonomickým zájmům autoritářským režimům, jako je Čína, jen aby si udržely přístup na jejich obrovské trhy. Velmi snadno se mohou vyvinout v sítě totalitní kontroly, o jakých se Aldousi Huxleymu a Georgi Orwellovi ani nezdálo,“ prohlásil Soros s odkazem na autory nejznámějších děl o totalitním degenerování civilizací Konec civilizací, Farma zvířat a 1984. „Davos je to správné místo k ohlášení, že jejich dny jsou sečteny.“

Pak ještě dodal, že technologické firmy jsou schopné lidem vymývat mozky a vést je k patologické závislosti podobně jako hazard, který je přitom ve většině zemí právě kvůli společensky patologickým důsledkům tvrdě daněn a regulován. „Moc přitahovat pozornost lidí je stále více koncentrovaná v rukou několika málo firem. Bude nás stát hodně sil udržet to, co John Stuart Mill nazýval svobodou myšlení. Je obrovské riziko, že když lidé v digitálním věku tu svobodu myšlení ztratí, už ji bude velmi těžké získat zpět.“

Soros v kostce velmi trefně popsal ekonomické i společenské důsledky vlády technologických monopolů v čele s Googlem a Facebookem. Stojí za to je detailně rozebrat. Největší moc těchto firem je v tom, že si ji drtivá většina lidí, která jejich produkty s nadšením využívá, neuvědomuje. Abyste s někým mohli manipulovat, je zásadní, aby mu to nedocházelo a rád a ochotně se manipulovat nechal. Ten, kdo vás prokoukne a ví, že jím manipulujete, už se ovládat nenechá. Nebo přinejmenším ne tak snadno.

Nikdy nic není zadarmo

Technologickým dominátorům se velmi úspěšně podařilo vytvořit obraz, že jsou poslové nové, moderní éry. Doby, kde jsou služby zadarmo. Najednou máte k dispozici sociální síť, za niž vůbec nic neplatíte, kde si můžete povídat s přáteli, vylévat emoce, vytvářet si virtuální identitu, snový dokument o svém životě, kde můžete exhibovat, nechávat se dojímat, závidět a stávat se objektem závisti. Takový instantní gejzír emocí vás v reálném světě hned tak nepotká. Můžete si posílat e-maily, hledat informace, přehrávat miliardy videí. To všechno zadarmo. Jen za cenu připojení k internetu a tabletu nebo chytrého telefonu. Google a Facebok na většinu uživatelů působí jako takové neziskovky.

Ve skutečnosti jsou to aktuálně nejtvrdší globální kapitalisté. Kam se na ně hrabou všechny ty banky a hedgeové fondy. Symboly globálního kapitalismu a hédonismu. Facebook minulý týden oznámil, že jen za poslední čtvrtletí loňského roku inkasoval od svých zákazníků 13 miliard dolarů (286 miliard korun). To mu přineslo zisk 4,27 miliardy dolarů (94 miliard korun). Téměř výhradním zdrojem příjmů Facebooku je internetová reklama. Příjmy Googlu vystoupaly ve stejné době na 24,2 miliardy dolarů (533 miliard korun). Firma skončila ve ztrátě tři miliardy dolarů. A to jen proto, že kvůli daňové reformě prosazené Donaldem Trumpem musela odvést jednorázově ze zisků minulých 9,9 miliardy dolarů. Podobně jako Facebook vydělává Google výhradně na internetové reklamě.

A jsme u podstaty jejich podnikání. Jejich exkluzivním zbožím, které jim užíváním jejich produktů dodá neuvěřitelné množství detailních informací o svém životě, zálibách, snech i temných stránkách, jsou jejich uživatelé. Ti nadšenci, kteří se tak těší z virtuálního tlachání s přáteli a vyhledávání. Tak detailní data žádná sociologická agentura nesebere a nikdo zároveň nemá takové masy zákazníků, které umí tak pečlivě třídit. Proto na většině západních trhů v duopolu naprosto dominují trhu s internetovou reklamou. Jejich společný podíl se pohybuje v jednotlivých zemích mezi osmdesáti a devadesáti procenty. Česká republika je jednou z mála výjimek, kde jim je schopný konkurovat ještě dlouho etablovaný domácí hráč Seznam. Podle odhadů mediálních agentur tady patří Seznamu čtyřicet procent veškerých příjmů z internetové reklamy. Duopolu F plus G dalších čtyřicet procent.

Celkový trh s digitální reklamou (s výjimkou Číny) podle nadnárodní mediální agentury GroupM ovládá Google s Facebookem z 84 procent. Na všechny ostatní hráče zbývá minimum. Tím pádem nemají dost peněz na investice do nových technologií a lidí. Facebook a Google jich mají spoustu. Takže jim čím dál víc unikají a pluralita přístupu k informacím se snižuje.

Ve většině branží bývá podle antimonopolních zákonů za dominantní postavení, kde přichází přísná regulace, považován podíl na trhu přes 60 procent. A to i v případě, že se ho dosahuje v duopolu, jaký sledujeme u Googlu a Facebooku. To je ta regulace, o níž mluví Soros. Samotný obchod s informacemi je ale kvůli své citlivosti a společenskému významu, podobně jako třeba banky, energetika nebo telekomunikace, ještě přísněji regulovanou branží. Ve většině západních zemí platí dost přísné mediální zákony jak pro tištěná média, tak pro televize a rádia. Jejich vydavatelé i autoři jsou ve své práci svázáni. Nic z toho neplatí na internetu. To je volná aréna Googlu a Facebooku. V obchodě s informacemi jsou velmi nerovná pravidla, jichž ti, pro něž neplatí, přirozeně velmi obratně využívají ve svůj prospěch. A díky tomu mohou svým reklamním zákazníkům tvrdě diktovat ceny.

Kdo to rozbije

Tím, že se z nich stávají klíčové komunikační kanály, mají zároveň obrovskou moc manipulovat vybraným přísunem informacím své zákazníky. A kdyby tu moc daly do služeb jakéhokoli státu nebo ideologie, je to přesně ta totální moc ovládání, o níž mluví George Soros. Už dnes velmi pečlivě servírují svým uživatelům výsledky přesně podle jejich osobnostních profilů, které si o nich jejich vlastním přičiněním z chování na internetu dokázaly sestavit. Další samostatnou kapitolou, kterou jsme popisovali v několika předchozích vydáních Týdeníku Echo, je to, že technologičtí dominátoři na rozdíl od svých konkurentů platí jen zlomky daní, protože se jim daří daňovou povinnost s odkazy na svoji virtualitu úspěšně obcházet.

Je nejvyšší čas začít chování Googlu a Facebooku regulovat. Nikoli ale ideologickou policií a bonzáctvím nepohodlných názorů, které se objevují u jejich zákazníků, ale čistě ekonomicky, jako všechny ostatní monopoly.

V 70. letech stála Amerika před podobnou výzvou u telefonování. Společnost AT&T tehdy měla fakticky monopol na domácí i mezistátní telefonické hovory. Zároveň ovládala i firmu Western Electric, téměř výhradního dodavatele telefonních přístrojů. Všechno to bylo provázáno systémem dotovaných cen, na domácí hovory se připlácelo z dálkových. Celkově byly tehdy účty Američanů za provoz telefonů vyšší než v jiných zemích. V roce 1974 rozjelo ministerstvo spravedlnosti Spojených států antimonopolní spor s AT&T a začalo tlačit na rozbití firmy. To je to Sorosovo „broken“ na davoské večeři. Roky právní přetahované skončily v roce 1982 smírným návrhem AT&T, že prodá takzvané baby Bells, provozovatele lokálních telefonických hovorů ve Spojených státech a Kanadě. Ty se rozprodaly různým firmám. AT&T zůstaly jen dálkové hovory. Průměrné účty Američanů začaly postupně padat. A moc antimonopolního práva sílí. Tehdy trvala právní bitva osm let. Jak dlouho to bude trvat u Googlu a Facebooku, kde zatím ještě nepadl ani startovací výstřel?