Týden před koncem roku schválil italský Senát novou daň z on-line transakcí. Chce donutit Google, Facebook, Amazon a spol., aby konečně začaly v Itálii platit daně. Od ledna 2019 budou všechny firmy, které za rok udělají víc než tři tisíce obchodů, odvádět z každého z nich tři procenta daně. Ta se vztahuje na internetovou reklamu a nejrůznější sponzoring na webu. Nebudou ji naopak platit e-shopy prodávající fyzické zboží a služby. Detaily, jak přesně bude nová webová daň vypadat, má připravit ministerstvo financí do konce dubna. Itálie se tak stane po Velké Británii teprve druhou evropskou zemí, jež se snaží technologické dominátory, vydělávající tam miliardy dolarů, donutit platit daně. Podle původního návrhu rozpočtového výboru Senátu měla on-line daň dosahovat šesti procent obratu. V parlamentu byla nakonec obroušena na polovinu. Italové očekávají, že v příštím roce by jim technologičtí giganti měli do státní pokladny odvést kolem 190 milionů eur (téměř pět miliard korun).

Itálie se stejně jako další západní země potýká s tím, že Google, Facebook a spol. ovládly jejich trhy s internetovou reklamou. Tamním zákazníkům ale vystavují faktury ze svých sídel v Irsku a Nizozemsku. Zároveň ovšem tvrdí, že v zemi, kde kasírují od zákazníků, nejsou „fyzicky přítomny“, a proto tam nemusejí platit daně. Trik je velmi jednoduchý. Nepotřebují na něj žádné drahé právníky a poradce. Na fakturu pro italského klienta se prostě napíše „Google Ireland“. Právě v Irsku mají technologičtí dominátoři vyjednány speciální daňové úlevy. Proto všechny faktury zákazníkům po celém světě chodí právě odtud.

Úplně stejný model praktikují Google, Facebook a spol. ve všech západních zemích. Suma skutečně zaplacených daní se odvíjí od toho, kdo si to nechá líbit a kdo se ozve a začne peníze vymáhat. Česko zatím patří k pasivním zemím, které si po Googlu, Facebooku a spol. žádné daně vymáhat netroufly. Italové jsou pravým opakem. Tamní daňová policie, jejíž pravomoce, razance a sebevědomí se výrazně zvýšily po změnách, které prosadil prozatímní kabinet Maria Montiho, začala po Googlu vymáhat miliardu eur (téměř dvacet šest miliard korun) za daňové úniky v letech 2009 až 2013. Italští berní úředníci prosluli v posledních letech dravostí včetně demonstrativních akcí, kdy zabavovali miliardářům podezřelým z daňových úniků jejich auta a nemovitosti v mondénních letoviscích jako Cortina d’Ampezzo. Google se nakonec začátkem května s italským daňovým úřadem dohodl, že za roky 2002 až 2015 odvede do státní kasy dodatečnou daň 306 milionů eur (téměř osm miliard korun).

Nebyl to jediný případ. V květnu minulého roku začala italská daňová policie Guardia di Finanza vymáhat 120 až 150 milionů eur (mezi třemi a čtyřmi miliardami korun) nezplacených daní za transakce na území Itálie po firmě Amazon. Dva týdny před Vánocemi přistoupil Amazon na dohodu, že zaplatí 100 milionů (2,6 miliardy korun), aby spor ukončil. Italové patří k nejúspěšnějším vymahačům daní po technologických dominátorech. Francie se zatím s Googlem neúspěšně soudí o 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy korun). Loni v červenci prohrála v první instanci u pařížského správního soudu. Ten na argumentaci, že Google prostě v Paříž není „trvale“ přítomen, přistoupil.

Příklady táhnou. O zavedení webové daně se v posledních dnech začíná mluvit na Slovensku. Ministr financí Peter Kažimir zvažuje, jak Google a Facebook přitlačit k placení daní. Na rozdíl od Italů, kteří neotáleli, chce ale vyčkat na společný evropský postup; ten pod vlivem Francie připravuje Evropská komise. Vládu tam tlačí do webové daně mediální domy v čele s Babišovou Mafrou. „Je naprosto mimo moje chápání, že jim to procházelo tak dlouho,“ řekl pro slovenské Hospodářské noviny šéf tamní Mafry Vladimír Mužík. Společný evropský postoj se ale zatím obtížně hledá. Proti jsou především Irsko a Lucembursko, sídla evropského technologického daňového ráje.

Jestli dnes někde unikají miliardy, je to právě na internetu. A zatímco svět honí na daních Google a Facebook, Česko, kde tuhle debatu ještě nikdo z politiků ani neotevřel, se hojí na drobných podnikatelích, jimž ordinuje EET a kontrolní hlášení.