Podle Eurostatu jsou levnější než Češi jen Bulhaři, Rumuni, Litevci, Lotyši, Poláci, Maďaři, Chorvati a Slováci. To je aktuální žebříček celkových nákladů práce v podnikatelské části ekonomiky (bez zemědělství a veřejné správy).
Tarifní mzdy ve Škodě Auto zřejmě vzrostou s platností od 1. dubna o 12 procent. Všechny tři výbory odborových organizací v pátek nabídku firmy schválily. Nabídku ještě posoudí dílenské organizace, konečné slovo bude mít podniková rada, hlavní koordinační orgán odborů Škody Auto.
České odbory zvyšují požadavky na lepší postavení zaměstnanců. Kromě zrušení karenční doby, o níž ve středu jednala největší česká odborová centrála s vládním adeptem ČSSD, žádají pro příští rok opět zvýšení minimální mzdy. Na konci dubna navíc plánují odbory otevřít své velké téma. Zkrácení pracovní doby o půl hodiny.
Pracující vězni budou dostávat vyšší odměnu. Nedělí totiž nabývá účinnosti vládní nařízení, které to stanovuje a které chce vyššími výplatami snížit zadluženost vězňů, která je jedním z hlavních faktorů přispívajících k jejich recidivě. Naposledy se jejich odměny zvyšovaly v roce 2000.
Příští rok lze očekávat zpomalení růstu mezd v České republice. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ideální by podle něj bylo, kdyby mzdy rostly podobně jako reálné HDP země, tedy rámcově kolem čtyř procent. Průměrná hrubá mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala 30.000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Tuzemská ekonomika ve stejném období zrychlila růst na 5,2 procenta.
Tlak na vyšší platy se začíná rozjíždět v další linii. V tlaku na zkrácení pracovní doby. Odboráři jsou si zjevně vědomi, že růst platů má své limity, takže se rozhodli, že dobu rekordní prosperity využijí i ke zkrácení času stráveného v práci.
Průměrný plat v Česku se koncem loňského roku poprvé vyšplhal nad třicet tisíc korun.
Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala hranici 30 000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31 646 korun. To je o 2337 korun meziročně víc. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
Odboráři ve čtvrtek označili nabídku vyjednávacího týmu Škody Auto na zvýšení tarifních mezd o 4,3 procenta za výsměch a ostudu. Konec jednání o atypických směných systémech, tedy pracovní sobotě, je podle odborů rozumné slovo. Firma předložila naprosto ubohou nabídku, kterou nelze nazvat jinak než jako výsměch všem zaměstnancům, napsal ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář.
Škoda Auto podle odborářů již netrvá na možném zavedení atypických směnných systémů, které by znamenaly zavedení pracovní soboty jako běžného dne, v závodě v Mladé Boleslavi. V kolektivním vyjednávání se tak již bude jednat jen o mzdách. Firma podle odborů také připustila variantu tarifní dohody na 12 měsíců, Škoda původně nabízela dohodu na 27 měsíců. Odboráři to ve středu uvedli na svém webu.
O Česku posledních několika let rekordní prosperity se dá říct, že jsme stále bohatší zemí chudých lidí. Tedy chudých v porovnání s tím, kolik jsme schopni svým zaměstnavatelům vydělat a na jakou část z té sumy si dokážeme sáhnout na platech. Na první pohled to vypadá, že se v posledních měsících začínají poměry měnit. Firmám zoufale chybějí lidé. A tak je začínají přetahovat vyššími platy.
Sdružení automobilového průmyslu zveřejnilo nová data, podle nichž průměrný plat branži, na níž je česká ekonomika velmi silně závislá, přesáhl 37 tisíc korun hrubého měsíčně. Je tedy osm tisíc nad průměrnou mzdou v zemi.
Pracovníci Vítkovických strojíren (VS) dosud nedostali mzdy za únor. Hrozí podle nich zastavení výroby, řekl v pondělí předseda Základní organizace Odborového svazu KOVO Ocelové konstrukce Lubomír Mišun. Předseda představenstva společnosti Franco De Poisd‘Eau & Cie, jíž strojírny patří, František Pivoda řekl, že kvůli incidenční žalobě ze strany Vítkovic, a. s., firma nedostala bankovní úvěr. Mluvčí Vítkovic, a. s., Eva Kijonková odmítla, že by nedostatek peněz ve strojírnách souvisel se žalobou.
Průměrná mzda v automobilovém průmyslu loni stoupla o sedm procent na 37 399 korun. Počet pracovníků v odvětví se pak zvýšil o šest procent na 126 375 lidí. Oznámilo to v pondělí Sdružení automobilového průmyslu.
O soukromí a bezpečí uživatelů na Facebooku dlouhodobě panují mnohé pochybnosti. Sociální síť nyní možná zajde ještě dál. Americký patentový a známkový úřad zveřejnil informace, podle kterých si Facebook už v roce 2016 patentoval nový algoritmus. Jeho cílem je zjistit, jak je na tom uživatel po finanční stránce, tedy jinými slovy, kolik vydělává. Informoval o tom Independent.
Vysoká zaměstnanost a ekonomická situace napomáhá k tomu, že se odbory snaží vyjednat výrazné navýšení mezd. Zástupci zaměstnanců jednají například ve Škodě Auto nebo v pražském dopravním podniku. Platy skokově vzrostly i v obchodní řetězci Lidl. Z údajů analýzy, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce, vyplývá, že více než dvě třetiny loňských kolektivních smluv obsahovaly ustanovení o vývoji mezd.
Nástupní plat prodavače v obchodním řetězci Lidl stoupá na 28 tisíc měsíčně. To je úroveň téměř atakující celostátní průměr. Pracovat v řetězci přitom není bůhvíjak kvalifikovaná práce. Je to reakce na to, že nejsou lidi a ekonomika jede na plné obrátky.
Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude podle personalistů znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze.
Vypadá to jako paradox. Česká republika patří mezi nejbezpečnější a nejsilněji prosperující země Evropské unie. Zažíváme jeden z nejrychlejších růstů ekonomiky. Máme nejnižší nezaměstnanost, nejvíc pracovních příležitostí. Vypadá to, že jsme vítězi globalizace. Řada lidí má ale pocit, že oni jsou poraženými.
Rozdíly v platech prodavaček a dalších zaměstnanců v maloobchodu mezi Prahou a zbytkem země jsou velké. Platy v tomto oboru v hlavním městě jsou v průměru o 43 procent vyšší než v ostatních regionech, což představuje částku zhruba 9833 Kč ve prospěch zaměstnanců v Praze. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz pro Retail Summit.
Německé odbory IG Metall uzavřely po dlouhých jednáních a vlně stávek v noci na úterý se zaměstnavateli dohodu o mzdách a pracovní době průmyslových pracovníků v jihozápadním Německu. Mzdy se od dubna navýší o 4,3 procenta. Zaměstnanci také získají možnost pracovat až dva roky místo standardních 35 jen 28 hodin týdně, napsala agentura DPA
Se zrušením superhurbé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Materiál poslalo MF k připomínkovému řízení, vyplývá z internetových stránek vlády. Další změny se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.
Německá ekonomika je v podobném stavu jako česká. Zažívá velmi slušný růst. Nezaměstnanost je druhá nejnižší v EU, hned za námi, firmy si stěžují, že nejsou lidi. Němci pochopili, že to je ideální konstelace říci si o výrazně vyšší platy a kratší pracovní dobu.
Pracovní síla v Česku předloni podražila. Náklady firem na jednoho zaměstnance v roce 2016 stouply o 3,6 procenta na 38 257 korun měsíčně. Zůstávají nadále podobně nízké jako třeba na Slovensku, oproti Německu jsou třetinové. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu. Roční náklady práce na jednoho zaměstnance v Česku dosáhly 459 089 korun, hodinové činily 263,67 Kč.
Nařízení, kterým minulá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) k začátku minulého roku zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů, se měnit nebude. Peníze na mzdy zajistí kraje. V pátek ráno to na twitteru napsal premiér Andrej Babiš po jednání s předsedkyní Asociací krajů Janou Vildumetzovou (ANO) a šéfem Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem.
Růst důchodů, nemocenské i minimální mzdy jsou důsledkem loňského předvolebního nadělování, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Státní rozpočet, respektive veřejné finance kvůli tomu z roku na rok nezbankrotují. Prohlubujeme tím ale jejich strukturální potíže,“ uvedl Skopeček.
Starostové, primátoři a hejtmani si od příštího roku finančně polepší. V pondělí vstupuje v platnost novela, která odstraňuje nerovnováhu v jejich odměňování. Starostové dosud měli stejné peníze a k nim dostávali bonusy podle velikosti obce, kterou vedou. Vznikaly tím velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činily až desetitisíce korun měsíčně.
Český pracovní trh je téměř vyčerpaný. Experti dokonce mluví o stavu plné zaměstnanosti, který by mohl být brzdou tuzemské ekonomiky. Pracovní agentury na situaci zareagovaly a začaly do Česka přivážet kvalifikované pracovníky do výroby ze Španělska a Itálie. Ti sice mají, například oproti Ukrajincům, vyšší požadavky, třeba na kvalitu ubytování, zato ale nepotřebují pro práci v Česku vízum.
Jednou z nejvýznamnějších novinek v oblasti daní bude příští rok zvýšení daňového zvýhodnění pro první dítě a snížení výdajových paušálů pro všechny podnikatele. Začít by měla také třetí a čtvrtá fáze elektronické evidence tržeb, ale podle MF se spuštění těchto fází kvůli nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu zřejmě opozdí. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí a vyjádření odborníků.
Od Nového roku se zvýší minimální mzda z 11 000 korun 12 200, tedy na 40,5 procenta průměrné hrubé mzdy. Vládní „nadělování“ tak pokračuje. V listopadu dostali přidáno z nařízení předchozí vlády deset procent zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů i vojáci. Učitelům v regionálním školství zvýšil kabinet Bohuslava Sobotky platy o 15 procent.
