Dohoda s odbory neklapla. Ministr Vojtěch nabídl zdravotníkům horší růst platů než předtím
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se ve čtvrtek s lékařskými a zdravotnickými odbory nedohodl na výši růstu platů zdravotníků. Nabízel jim sedm procent do tarifních platů zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Novinářům to řekli po čtvrtečním jednání. Ministr chce předložit návrh na sedmiprocentní růst ministerstvu práce, které připravuje pro příští rok platové tabulky pro státní zaměstnance. Vládní dohoda byla pět procent všem ve státním sektoru.
„My nemáme přímý vliv na odměňování v jiných nemocnicích než ministerstvem přímo řízených a některých krajských,“ řekl novinářům ministr. Odmítá navíc plošné odměňování, ředitelé nemocnic si podle něj mají sami rozhodnout, komu a kolik přidají. Peníze na to příští rok podle něj mít budou, do nemocnic půjde o 20 miliard korun víc než letos. Je to výsledek dohody všech segmentů zdravotnictví.
„Předpokládáme, že k navýšení dojde a bude ještě větší. Ale na tom se s odbory neshodneme. Zaměstnavatelé vnímají, že problém existuje, a nedovolí si nezaplatit personál. Ředitel, který mu nezaplatí a personál mu odejde, si nemocnici moc dlouho neudrží,“ dodal Vojtěch.
Odbory ale ředitelům nevěří, že se peníze navíc dostanou k zaměstnancům. „Plošný nárůst platů měl pro nemocnice sloužit jako stabilizační prvek, protože většina zaměstnanců v nemocnicích je extrémně přetěžovaná,“ řekla novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
„Plošně ve všech českých nemocnicích je porušovaný zákoník práce i další předpisy, například o manipulaci s těžkými břemeny,“ dodala Žitníková. Na některých odděleních podle ní sestra sama zvedá těžké pacienty. Odbory proto pošlou podání na inspektoráty práce, aby zkontrolovaly počty přesčasových hodin.
Nemocnice podle ní nemohou konkurovat výrobní sféře či obchodním řetězcům, kde je nástupní plat i kolem 29 000 korun.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260 000 lidí, v sociálních službách kolem 100 000. Nejvíce, asi 80 000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36 000 korun, v nestátní 24 200 korun. Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených deseti procent. Za poslední čtyři roky to bylo téměř o třetinu. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem 3000. Pomoci má příspěvek 5000 korun za práci na směny, který dostanou od příštího roku.
Odbory namítají, že sestry v městských, krajských a soukromých nemocnicích dostávají méně a příplatky se k nim mnohdy nedostanou. Ministerstvo navrhuje sedmiprocentní růst také pro začínající lékaře, zkušenější dostanou dvě procenta navíc. „Myslíme si, že u nich to víc než u tarifu je o dalších složkách mzdy,“ dodal ministr.