Od Nového roku se zvýší minimální mzda z 11 000 korun 12 200, tedy na 40,5 procenta průměrné hrubé mzdy. Vládní „nadělování“ tak pokračuje. V listopadu dostali přidáno z nařízení předchozí vlády deset procent zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů i vojáci. Učitelům v regionálním školství zvýšil kabinet Bohuslava Sobotky platy o 15 procent.
Česko je mezi zeměmi EU na sedmém místě žebříčku vzestupu ceny práce. Částka, kterou firmy zaplatí za hodinu práce průměrného zaměstnance se ve třetí čtvrtině roku meziročně zvedla o 6,6 procenta.
O čtyři až šest procent zvýší mzdy zaměstnancům v příštím roce některé jihočeské firmy jako Robert Bosch, Madeta nebo Viscofan CZ. Další firmy o platech ještě jednají s odbory. Řekli to zástupci firem.
Růst české ekonomiky by měl příští rok zpomalit na 3,3 procenta z letošních očekávaných 4,4 procenta. Zároveň díky posilování koruny klesne průměrná inflace na 2,3 z letošních 2,5 procenta. Zároveň ještě mírně klesne nezaměstnanost a mzdy si udrží vysoké tempo růstu. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Čím dál víc se diskutuje o tom, že se v současném stavu ekonomiky dostáváme na hranu svých možností a potřebovali bychom zapracovat na postupu do vyššího vývojového stadia.
Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 50 000 korun. Vyplývá to z průzkumu sázkové společnosti Sazka, jehož výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Výsledky jsou stejné jako v posledním podobném průzkumu před osmi lety. Majetek bohatého člověka by měl mít hodnotu aspoň deset milionů korun.
Na v pondělí zveřejněné výsledky o vzestupu platů ve třetím čtvrtletí letoška reagovali někteří ekonomové varováním, že potenciál růstu se vyčerpává, protože produktivita roste pomaleji než příjmy. Jenže právě v poměru cena-výkon máme stále obří rezervy.
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1840 korun víc než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
Na první pohled to vypadá pozoruhodně. Platy ve financích jsou vůbec nejvyšší ze všech oborů v Česku. Je to asi ta poslední branže, kde si člověk umí představit odboráře vyhrožující podle abstraktní vyšší kolektivní smlouvy stávkovou pohotovostí.
Stabilizační příspěvek, nebo Babišovo volebné? Napajedelská Fatra z koncernu Agrofert, který je známý všeobecně nízkými mzdami, poslala v poslední předvolební výplatě svým dělníkům jednorázový příspěvek 10 tisíc korun. Ozývají se hlasy, že tento příspěvek nesouvisí pouze se situací na trhu práce, ale má mezi dělníky v souvislosti s nadcházejícími volbami do parlamentu navodit atmosféru „šéf se o nás stará“.
Ženy v Evropské unii vydělávají na hodinu méně než muži, rozdíl činí v průměru 16,3 procenta a týká se všech členských států osmadvacítky. Češky jsou na tom s platem nižším o 22,5 procenta kromě Estonek nejhůře. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie, kde ženy pobírají jen o 5,5 procenta menší mzdu než muži. Vyplývá to ze zveřejněné studie evropského statistického úřadu Eurostat.
Odboráři Škody Auto budou při nadcházejícím kolektivním vyjednávání požadovat dvouciferný růst mezd. Odboráři k tomu mají v rukou například koncem roku končící dohody o flexikontech, tedy směnách navíc a o organizaci práce do sedmnácti a osmnácti směn týdně, kdy zaměstnanci chodí navíc ještě na páteční noční směnu a na sobotní ranní směnu.
Odbory budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. V Praze na odborářském shromáždění to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák označil jednání odborářů za „předvolební nátlak“.
Starostové a primátoři si od příštího roku polepší zhruba o 8,5 procenta. Podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, budou vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000 korun. Hejtmani a pražský primátor budou dostávat průměrně o téměř 16 procent víc, přijdou si na 109 500 až 120 500 korun.
Platy učitelů se od začátku listopadu zvýší o 15 procent, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů. Na zvýšení prostředků pro vysoké školy se koalice zatím nedohodla. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti do schválení růstu platů.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) zvýšil v novém návrhu rozpočtu příjmy o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstvo totiž zvýšilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 z 2,9 procenta na 3,1 procenta. Stále ale kvůli platům chybí zhruba osm miliard korun, uvedl v neděli Pilný v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Scházející peníze by měla ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích. V pátek ale podle Pilného resorty uvedly, že nemohou poskytnout nic.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) předpokládá, že se v pondělí koalice dohodne na navýšení mezd ve veřejném sektoru. S účastí na pondělním koaličním jednání o rozpočtu počítá i předseda ANO Andrej Babiš. Jednání se uskuteční ve Strakově akademii ráno před pravidelným zasedáním vlády.
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2074 korun. Reálně, bez zahrnutí inflace, se jejich měsíční výdělek zvýšil o 5,3 procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.
Letos od listopadu by si mohli polepšit učitelé a úředníci samospráv, od ledna pak lékaři, sestry a zbývající pracovníci veřejného sektoru. Platové tarify by se mohly zvednout buď všem stejně o čtyři procenta, o 12 procent kantorům a o sedm procent ostatním, nebo o 15 procent učitelům a o deset procent ostatním. Počítá s tím návrh nařízení, který vláda zveřejnila na svém webu.
Lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Volno uzákoní novela o nemocenském pojištění, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. O prezidentově podpisu informoval Hrad. Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) bude v nejbližším období jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o nárocích na zvýšení platů ve veřejné sféře. Pedagogům na pátečním protestu proti podfinancování školství v Betlémské kapli řekl, že nároky všech profesí na zvýšení mezd v příštím roce nemůže pokrýt.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel dnes podpořil návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu směrnice o vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU. Evropa musí být spravedlivější pro všechny, řekl Gabriel po setkání s Macronem v Paříži. Francouzský prezident už minulý týden o změnách směrnice jednal v s představiteli Česka, Slovenska, Rakouska, Rumunska a Bulharska.
Školské odbory nebudou vyhrožovat stávkou za zvýšení platů, dokud se jedná. Své požadavky zopakují na protestním setkání 1. září v Betlémské kapli v Praze představitelům vlády. Na tiskové konferenci zástupců školských odborů a asociací a představitelů vysokých škol to řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
Vláda odhlasovala zvýšení minimální mzdy o 11 procent, tedy o 1 200 korun na 12 200 korun od 1. ledna 2018. Je to tak již čtvrté navýšení této vlády za poslední čtyři roky. Hospodářská komora, podnikatelé, živnostníci i opozice však navýšení kritizují a mluví o zvýšení ceny práce, krachu malých podniků na vesnicích a paradoxně i o dopadech právě na ty, kteří minimální mzdu pobírají.
Platy učitelů porostou nejspíš víc než platy ostatních pracovníků veřejného sektoru. Shodli se na tom v pondělí zástupci vlády a odborů. Dohoda o tom, o kolik a kdy si zaměstnanci veřejných služeb polepší, ale v pondělí nepadla. Další jednání se uskuteční v září. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory žádají pro kantory přidání o 15 procent a pro ostatní o deset procent od listopadu. Ve hře je víc variant.
Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom v pondělí kabinet. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě. Koaliční partneři ČSSD šli na jednání s požadavkem pomalejšího růstu.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změnila svůj postoj k progresivní dani z příjmu. Sociální demokraté chtěli původně zatížit progresivní daní občany pobírající mzdy vyšší než 50 tisíc korun. Podle volebního lídra strany Lubomíra Zaorálka bude ale ČSSD prosazovat progresivní zdanění až od 80 tisíc korun. Zaorálek to řekl pro Českou televizi.
