Průměrná mzda v automobilovém průmyslu loni stoupla o sedm procent na 37 399 korun. Počet pracovníků v odvětví se pak zvýšil o šest procent na 126 375 lidí. Oznámilo to v pondělí Sdružení automobilového průmyslu.
O soukromí a bezpečí uživatelů na Facebooku dlouhodobě panují mnohé pochybnosti. Sociální síť nyní možná zajde ještě dál. Americký patentový a známkový úřad zveřejnil informace, podle kterých si Facebook už v roce 2016 patentoval nový algoritmus. Jeho cílem je zjistit, jak je na tom uživatel po finanční stránce, tedy jinými slovy, kolik vydělává. Informoval o tom Independent.
Vysoká zaměstnanost a ekonomická situace napomáhá k tomu, že se odbory snaží vyjednat výrazné navýšení mezd. Zástupci zaměstnanců jednají například ve Škodě Auto nebo v pražském dopravním podniku. Platy skokově vzrostly i v obchodní řetězci Lidl. Z údajů analýzy, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce, vyplývá, že více než dvě třetiny loňských kolektivních smluv obsahovaly ustanovení o vývoji mezd.
Nástupní plat prodavače v obchodním řetězci Lidl stoupá na 28 tisíc měsíčně. To je úroveň téměř atakující celostátní průměr. Pracovat v řetězci přitom není bůhvíjak kvalifikovaná práce. Je to reakce na to, že nejsou lidi a ekonomika jede na plné obrátky.
Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude podle personalistů znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze.
Vypadá to jako paradox. Česká republika patří mezi nejbezpečnější a nejsilněji prosperující země Evropské unie. Zažíváme jeden z nejrychlejších růstů ekonomiky. Máme nejnižší nezaměstnanost, nejvíc pracovních příležitostí. Vypadá to, že jsme vítězi globalizace. Řada lidí má ale pocit, že oni jsou poraženými.
Rozdíly v platech prodavaček a dalších zaměstnanců v maloobchodu mezi Prahou a zbytkem země jsou velké. Platy v tomto oboru v hlavním městě jsou v průměru o 43 procent vyšší než v ostatních regionech, což představuje částku zhruba 9833 Kč ve prospěch zaměstnanců v Praze. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz pro Retail Summit.
Německé odbory IG Metall uzavřely po dlouhých jednáních a vlně stávek v noci na úterý se zaměstnavateli dohodu o mzdách a pracovní době průmyslových pracovníků v jihozápadním Německu. Mzdy se od dubna navýší o 4,3 procenta. Zaměstnanci také získají možnost pracovat až dva roky místo standardních 35 jen 28 hodin týdně, napsala agentura DPA
Se zrušením superhurbé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Materiál poslalo MF k připomínkovému řízení, vyplývá z internetových stránek vlády. Další změny se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.
Německá ekonomika je v podobném stavu jako česká. Zažívá velmi slušný růst. Nezaměstnanost je druhá nejnižší v EU, hned za námi, firmy si stěžují, že nejsou lidi. Němci pochopili, že to je ideální konstelace říci si o výrazně vyšší platy a kratší pracovní dobu.
Pracovní síla v Česku předloni podražila. Náklady firem na jednoho zaměstnance v roce 2016 stouply o 3,6 procenta na 38 257 korun měsíčně. Zůstávají nadále podobně nízké jako třeba na Slovensku, oproti Německu jsou třetinové. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu. Roční náklady práce na jednoho zaměstnance v Česku dosáhly 459 089 korun, hodinové činily 263,67 Kč.
Nařízení, kterým minulá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) k začátku minulého roku zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů, se měnit nebude. Peníze na mzdy zajistí kraje. V pátek ráno to na twitteru napsal premiér Andrej Babiš po jednání s předsedkyní Asociací krajů Janou Vildumetzovou (ANO) a šéfem Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem.
Růst důchodů, nemocenské i minimální mzdy jsou důsledkem loňského předvolebního nadělování, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Státní rozpočet, respektive veřejné finance kvůli tomu z roku na rok nezbankrotují. Prohlubujeme tím ale jejich strukturální potíže,“ uvedl Skopeček.
Starostové, primátoři a hejtmani si od příštího roku finančně polepší. V pondělí vstupuje v platnost novela, která odstraňuje nerovnováhu v jejich odměňování. Starostové dosud měli stejné peníze a k nim dostávali bonusy podle velikosti obce, kterou vedou. Vznikaly tím velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činily až desetitisíce korun měsíčně.
Český pracovní trh je téměř vyčerpaný. Experti dokonce mluví o stavu plné zaměstnanosti, který by mohl být brzdou tuzemské ekonomiky. Pracovní agentury na situaci zareagovaly a začaly do Česka přivážet kvalifikované pracovníky do výroby ze Španělska a Itálie. Ti sice mají, například oproti Ukrajincům, vyšší požadavky, třeba na kvalitu ubytování, zato ale nepotřebují pro práci v Česku vízum.
Jednou z nejvýznamnějších novinek v oblasti daní bude příští rok zvýšení daňového zvýhodnění pro první dítě a snížení výdajových paušálů pro všechny podnikatele. Začít by měla také třetí a čtvrtá fáze elektronické evidence tržeb, ale podle MF se spuštění těchto fází kvůli nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu zřejmě opozdí. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí a vyjádření odborníků.
Od Nového roku se zvýší minimální mzda z 11 000 korun 12 200, tedy na 40,5 procenta průměrné hrubé mzdy. Vládní „nadělování“ tak pokračuje. V listopadu dostali přidáno z nařízení předchozí vlády deset procent zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů i vojáci. Učitelům v regionálním školství zvýšil kabinet Bohuslava Sobotky platy o 15 procent.
Česko je mezi zeměmi EU na sedmém místě žebříčku vzestupu ceny práce. Částka, kterou firmy zaplatí za hodinu práce průměrného zaměstnance se ve třetí čtvrtině roku meziročně zvedla o 6,6 procenta.
O čtyři až šest procent zvýší mzdy zaměstnancům v příštím roce některé jihočeské firmy jako Robert Bosch, Madeta nebo Viscofan CZ. Další firmy o platech ještě jednají s odbory. Řekli to zástupci firem.
Růst české ekonomiky by měl příští rok zpomalit na 3,3 procenta z letošních očekávaných 4,4 procenta. Zároveň díky posilování koruny klesne průměrná inflace na 2,3 z letošních 2,5 procenta. Zároveň ještě mírně klesne nezaměstnanost a mzdy si udrží vysoké tempo růstu. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Čím dál víc se diskutuje o tom, že se v současném stavu ekonomiky dostáváme na hranu svých možností a potřebovali bychom zapracovat na postupu do vyššího vývojového stadia.
Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 50 000 korun. Vyplývá to z průzkumu sázkové společnosti Sazka, jehož výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Výsledky jsou stejné jako v posledním podobném průzkumu před osmi lety. Majetek bohatého člověka by měl mít hodnotu aspoň deset milionů korun.
Na v pondělí zveřejněné výsledky o vzestupu platů ve třetím čtvrtletí letoška reagovali někteří ekonomové varováním, že potenciál růstu se vyčerpává, protože produktivita roste pomaleji než příjmy. Jenže právě v poměru cena-výkon máme stále obří rezervy.
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1840 korun víc než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
Na první pohled to vypadá pozoruhodně. Platy ve financích jsou vůbec nejvyšší ze všech oborů v Česku. Je to asi ta poslední branže, kde si člověk umí představit odboráře vyhrožující podle abstraktní vyšší kolektivní smlouvy stávkovou pohotovostí.
Stabilizační příspěvek, nebo Babišovo volebné? Napajedelská Fatra z koncernu Agrofert, který je známý všeobecně nízkými mzdami, poslala v poslední předvolební výplatě svým dělníkům jednorázový příspěvek 10 tisíc korun. Ozývají se hlasy, že tento příspěvek nesouvisí pouze se situací na trhu práce, ale má mezi dělníky v souvislosti s nadcházejícími volbami do parlamentu navodit atmosféru „šéf se o nás stará“.
Ženy v Evropské unii vydělávají na hodinu méně než muži, rozdíl činí v průměru 16,3 procenta a týká se všech členských států osmadvacítky. Češky jsou na tom s platem nižším o 22,5 procenta kromě Estonek nejhůře. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie, kde ženy pobírají jen o 5,5 procenta menší mzdu než muži. Vyplývá to ze zveřejněné studie evropského statistického úřadu Eurostat.
Odboráři Škody Auto budou při nadcházejícím kolektivním vyjednávání požadovat dvouciferný růst mezd. Odboráři k tomu mají v rukou například koncem roku končící dohody o flexikontech, tedy směnách navíc a o organizaci práce do sedmnácti a osmnácti směn týdně, kdy zaměstnanci chodí navíc ještě na páteční noční směnu a na sobotní ranní směnu.
Odbory budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. V Praze na odborářském shromáždění to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák označil jednání odborářů za „předvolební nátlak“.
