Lidovci nasbírali 38 senátorských podpisů pod ústavní stížnost kvůli zákonu o zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Podání podpořili kromě senátorů KDU-ČSL i zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21, uvedli lidovci v tiskové zprávě. K tomu, aby se Ústavní soud musel zabývat návrhem na zrušení zákona, je třeba podání podpořené 17 senátory.
Lidé, kteří podají v Dolním Rakousku žádost o azyl, by měli v této spolkové zemi napříště podepisovat "Deset přikázání přistěhovalectví". Tedy jakási (boží) pravidla, jež by měli dodržovat. Patří k nim mimo jiné naučení se německému jazyku a dodržování rakouských hodnot při výchově dětí, informuje německý a rakouský tisk s odvoláním na příslušného zemského ministra. Zmíněné desatero představil Gottfried Waldhäusl (FPÖ), dolnorakouský zemský rada, který má na starosti rovněž azylovou politiku.
Kontroverzní zdanění církevních restitucí, které má platit od Nového roku, už brzy může zarazit Ústavní soud. Stížnost k němu totiž zanedlouho podají poslanci i senátoři několika politických stran. Za Senát ji předloží lidovci s podporou dalších senátorských klubů, v Poslanecké sněmovně vzniká stížnost v ODS. Postup koordinují lidovci a ODS spolu se STAN či TOP 09.
Německá katolická i protestantská církev mohou do roku 2060 ztratit polovinu věřících, tvrdí ve čtvrtek zveřejněná univerzitní studie. Takový odliv členů by mohl oběma církvím do budoucna způsobit zásadní finanční problémy, píše německý server Die Welt. Výzkumníci Freiburské univerzity uvádí mezi hlavními důvody klesajícího počtu věřících třeba odchod dospělých od zmíněných tradičních církví, čím dál méně časté křty anebo stárnoucí populaci.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a rozhodla, že církevní restituce by měly být zdaněné. Dalo se to čekat – komunisté tím podmiňovali toleranci Babišově vládě. Absurditu a amorálnost to ale rozhodnutí dolní komory neubírá. V jistým způsobem absurdním postavení se v téhle souvislosti ocitá také katolická církev, respektive její vedení. Zdanění církevních restitucí ve sněmovně podpořily vládní strany ANO a ČSSD, spolu s nimi komunisté a SPD.
Komunisté se po protlačení církevních restitucí nemusí dlouho radovat. Daňovou novelu se totiž chystají senátoři i někteří poslanci napadnout u Ústavního soudu. Zákonodárci tak mohou učinit až po podpisu prezidenta Miloše Zemana, který však už dříve avizoval, že s komunistickým návrhem souhlasí. Podle ústavního právníka Jana Kysely mají návrhy šanci na úspěch s ohledem na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu.
Papež František v neděli odsoudil bombové útoky v několika kostelích a hotelech na Srí Lance, které si vyžádaly nejméně 180 mrtvých a přes 400 zraněných. Na Svatopetrském náměstí v přísně střeženém Vatikánu přednesl před shromážděnými desítkami tisíc věřících tradiční poselství Městu a světu (Urbi et orbi).
Většinu částí pařížské katedrály Notre-Dame, u kterých po požáru z počátku tohoto týdne hrozilo zřícení, se podařilo zabezpečit, a chrám je tak téměř zachráněn. V sobotu večer to řekl francouzský ministr kultury Franck Riester. Podle ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové hodlá prezident Emmanuel Macron členských zemím Evropské unie navrhnout vytvoření mechanismu spolupráce při záchraně evropského kulturního dědictví v ohrožení.
Křesťané na celém světě si v neděli připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním vrcholí pašijový týden, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se už v předcházející noc zapalují svíce a křtí dospělí. Mše začíná po západu slunce a v blízkosti kostela bývá oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc.
Papež František na Zelený čtvrtek ve Svatopetrské bazilice odsloužil mši spojenou se svěcením olejů, kterou v křesťanské liturgii začíná takzvané velikonoční třídení (triduum), které je vrcholem církevního roku. František později sloužil další bohoslužbu na památku poslední večeře Ježíše Krista, a to ve věznici Velletri u Říma, kde pak při tradičním rituálu umyl nohy 12 vězňům, informoval Vatikán.
Vyšetřování požáru pařížské katedrály Notre-Damese podle všeho nejvíce soustředí na možnost, že příčinou byla závada na elektrickém zařízení. Píše to web vysílací společnosti France Info. Pomoci odhalit odkud přesně se plameny po střeše gotické památky šířily by mohly záběry z kamery, která byla na jednu z věží namontována jen několik hodin před vypuknutím požáru.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Papež ho roku 1969 tajně jmenoval kardinálem, rozhodnutí se však zamlčovalo. Komunistický režim ho totiž na každém kroku sledoval a hlídal. Za druhé světové války zase biskupa Štěpána Trochtu nacisté věznili v koncentračních táborech. Od úmrtí spoluzakladatele české provincie salesiánů, který si za heslo vybral sousloví „práce-oběť-láska“, uplynulo v sobotu 6. dubna 45 let.
Vatikán zpřísnil pravidla pro své zaměstnance, která mají zabránit zneužívání nezletilých a zranitelných nebo zamezit zamlčování takových případů. Nová právní úprava, o níž informoval Vatikán a která bude účinná od 1. června, například prodlužuje promlčecí lhůtu ze čtyř na 20 let a pod pokutou ukládá povinnost hlásit podezření ze zneužívání, informovala agentura EFE. Nové nařízení, podepsané papežem Františkem, se týká zaměstnanců, kteří pracují ve Vatikánu nebo v jeho diplomatických misích ve světě.
Australského kardinála George Pella dnes poslal australský soud na šest let do vězení za sexuální zneužití dvou chlapců z církevního sboru. Skutků se dopustil v 90. letech v katedrále svatého Patrika v Melbourne. Pell, kterému je 77 let je nejvýše postaveným katolickým duchovním, který byl odsouzen za tyto skutky.
Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Komunisté přišli z nestoudným návrhem, jsou „živení nenávistnou maxistickou-leninskou ideologií“. Tak senátoři ve středu projednávali návrh na zdanění církevních náhrad z dílny KSČM. Bouřlivá diskuze, která byla ve většině zaměřená proti komunistům, nakonec rozhodla o tom, že se předloha vrací zpět do sněmovny. Po verdiktu horní komory uvedl poslanec STAN Vít Rakušan, že doufá v odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí od stran ČSSD a hnutí ANO.
Senát podle očekávání odmítl návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Proti se postavili nejen zástupci nevládních stran, kteří mají v horní komoře většinu, ale i vládní ČSSD. Novelu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu, pokud Sněmovna senátní veto přehlasuje.
Pokud návrh na zdanění církevních náhrad projde, ODS okamžitě podá stížnost k Ústavnímu soudu. Takový osud čeká sporné církevní restituce, které si v Poslanecké sněmovně prosadili komunisté za podpory hnutí ANO, SPD a sociální demokracie. Proti však byla pravicová opozice, která má v horní komoře převahu. Církve při příležitosti projednání varují před rozpínajícím se vlivem komunistické strany, která má na vládu největší vliv po třiceti letech.
Už dlouho slýcháme zprávy, že římskokatoličtí kněží sexuálně zneužívají chlapce a že jejich nadřízení ve funkcích biskupů, arcibiskupů i kardinálů zametají stížnosti pod koberec.
Před 69 lety, 25. února 1950, zemřel na následky brutálního mučení číhošťský farář Josef Toufar. Ten se stal ústřední figurou tzv. číhošťského zázraku, který komunisté využili k útoku na katolickou církev. Kromě mučení a zatýkání církevních představitelů vznikl také krátký propagandistický snímek, který měl usvědčit katolíky z podvodu. Po několika desítkách let se zjistilo, že se Toufarovy ostatky nachází na pražských Ďáblicích, ty byly nakonec vyzvednuty a následně uloženy v Číhošti, kde působil.
Vzácný dokument z roku 1414 související s církevním reformátorem Janem Husem se na dnešní aukci společnosti 1. Art Consulting vydražil za zhruba 7,2 milionu korun. Koupil ho soukromý majitel. Notářský zápis na pergamenovém papíře s pečetí je podle aukční síně jediným exemplářem svého druhu a kromě historické ceny je také důležitým dokladem právní argumentace počátku 15. století. O listinu projevila zájem i Národní knihovna (NK).
Církevní představitelé ničili dokumenty, které mohly usvědčit pachatele sexuálního zneužívání mladistvých duchovními, nebo takové svazky ani nezakládali. Na katolickém summitu o ochraně nezletilých v církvi to ve Vatikánu řekl předseda německé biskupské konference Reinhard Marx. Uvedl také, že oběti zneužívání byly umlčovány a že církev nedodržovala postupy pro stíhání aktérů těchto činů.
S nápadem, jak využít chátrající a často nevyužité volné plochy na hřbitovech, přišli v Berlíně provozovatelé městského „zahradnického“ projektu. Plánují tam pěstovat zeleninu. Začínají na Hřbitově sv. Jakuba ve čtvrti Neukölln. Výměnou za údržbu a renovaci hřbitova chtějí provozovat na jeho nevyužívaných plochách komunitní zahrady. Do budoucna plánují pro opuštěné plochy hřbitovů i řadu dalších využití.
Tradici a úlohu církevních řádů a řeholních společenství připomíná sobotní Den zasvěceného života. Slaví se po celém světě, je určen zasvěceným osobám, ale je také možností, jak život za klášterními zdmi představit a podpořit. Řeholníci se také při této příležitosti tradičně setkávají se svými biskupy. V České republice působí 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K začátku letošního roku v Česku žilo 656 řeholníků a 1065 řeholnic.
Římskokatolická církev vyčká na rozhodnutí Senátu o novele o zdanění církevních restitucí, až pak podnikne další kroky. Postupovat chce společně s ostatními církvemi a Federací židovských obcí. Jednat hodlá s premiérem a příslušnými ministry. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání České biskupské konference (ČBK) řekl kardinál Dominik Duka.
Zdanění církevních restitucí, přesněji zdanění náhrad za nevydaný majetek, je pokračováním historické krádeže, jež se odvolává k těm nejhorším sklonům, které v tomhle národě existují. Je-li totiž v českém kolektivním povědomí nějaká společná cisterna negace, z níž lze čerpat kapalinu do emočních nádrží, pak je to zapšklý antiklerikalismus, či přesněji antikatolicismus. Je to taková jistota, že by se nejspíš zdejšího přesvědčení držela, i kdyby tu už žádní katolíci nebyli.
Komunisté kladou požadavky vládě poprvé po třiceti letech. Mohou si to dovolit zejména proto, že bez jejich hlasů stojí a padá vláda. Zdanění církevních náhrad je však jedním ze sedmi požadavků, kvůli kterým komunisté podporují druhou Babišovu vládu. Jejich rostoucí vliv byl patrný také při schvalování státního rozpočtu, kdy byly přijaty pouze návrhy strany KSČM. Vládní sociální demokraté měli smůlu.
Vítězství populismu nad zdravým rozumem a právním státem. Tak komentuje schválený komunistický návrh na zdanění církevních náhrad generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl. K němu se přidávají i ostatní církevní představitelé, kteří za vládním rozhodnutím vidí první náznaky sílícího vlivu komunistů. „Třicet let po listopadu je to varující. Pokrčit rameny a mávnout rukou není řešením,“ uvedl biskup Václav Malý. Zdanění se dotkne i Federace židovských obcí (FŽO).
Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně schválit tento pozměňovací návrh, který ve druhém čtení vznesl poslanec ODS Marek Benda. Komunisté s odkladem nesouhlasí. Výbor nedoporučil schválit návrh na zamítnutí komunistické předlohy, který na plénu vznesl Dominik Feri (TOP 09). První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek po jednání koaliční rady řekl, že důvod odkládat účinnost návrhu nevidí. Sněmovna by mohla předlohu schvalovat na své nejbližší schůzi, která má začít 22. ledna.
