Za teroristickou událost označil pařížský prokurátor Rémi Heitz úterní střelbu na vánočních trzích ve Štrasburku. Svědci útoku prý slyšeli útočníka křičet „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký). Heitz upřesnil, že pachatel dva lidi zabil, u dalšího nastala celková ztráta mozkové funkce (mozková smrt). Dodal, že šest zraněných je stále v kritickém stavu.
Muže, který je podezřelý, že v úterý večer střílel na vánočních trzích ve Štrasburku, francouzská policie identifikovala jako 29letého místního rodáka Chekatta Cherifa. Podle francouzských médií byl úřadům známý kvůli drobné kriminální činnosti, také však byl na seznamu osob představujících hrozbu pro národní bezpečnost. V den útoku v centru Štrasburku ho policie chtěla zadržet v rámci vyšetřování ozbrojeného přepadení z letošního léta.
Úterní večerní střelba v centru Štrasburku si vyžádala nejméně čtyři mrtvé. Policie podle agentury Reuters střelce obklíčila a na místě se odehrála přestřelka. Podle francouzského ministra vnitra Christophea Castanera je sedm nebo osm lidí zraněno. Agentura Reuters píše s odvoláním na místní policii o 11 raněných, stav některých z nich je údajně vážný.
Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.
Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.
Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.
Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.
Trump, brexit, italská Liga Mattea Salviniho. Teď divoké hnutí žlutých vest ve Francii. Stejný trend, stejné kořeny, jen různé projevy. To, co sledujeme napříč vyspělým Západem, je tvrdá revolta širokých společenských vrstev proti elitám, které uvízly ve svých umělých, ideologických, progresivistických světech. Ztratily schopnost vnímat zájmy a problémy širokých společenských vrstev. Ztratily schopnost vést. Elita, která nemá důvěru širokých společenských vrstev, přestává být elitou. Stává se zdegenerovanou pseudoelitou, proti níž se společnost dříve či později vzbouří. Ta revolta má různé projevy.
Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na sobotních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo.
Bývalý student pákistánského původu, který ve středu ubodal učitele soukromé vysoké školy poblíž Paříže, tvrdí, že muž urazil proroka Mohameda. Informuje o tom deník The Irish Post. Učiteli angličtiny Johnu Dowlingovi zasadil 13 bodných ran přímo před budovou univerzity. Zároveň se přiznal k osobní zášti, kterou cítil po vyloučení ze studií.
Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to ve čtvrtek uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Policie ve čtvrtek také zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Francouzská vláda vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a rozhodla se zrušit plánovanou daň z pohonných hmot. Jak oznámil premiér Édouard Philippe, s daní se nepočítá v rozpočtu na příští rok. Plán na zavedení daně vyvolal v Paříži i jinde ve Francii v posledních týdnech rozsáhlé násilné protesty.
Kdo stál za masovými a divokými protesty žlutých vest ve Francii?
Francouzská vláda prozatímně ustoupila z plánu na zvýšení daně z pohonných hmot, který v posledních dvou týdnech vyvolal po celé zemi rozsáhlé protesty hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to v úterý premiér Édouard Philippe, který se rozhodl zavedení daně plánované na leden pozdržet o šest měsíců a navrhl i další opatření, která by měla napjatou situaci zklidnit. Protesty tvrdě zasáhly francouzskou ekonomiku, značný dopad mají na turismus.
Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
Charles de Gaulle, jak známo, pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? Francie je zvláštní země nejen počtem sýrů, ale i mentalitou svých obyvatel. Na jedné straně k dokonalosti vypěstované umění žít (savoir vivre) je na straně druhé doplňováno záchvaty touhy všechno to rozbít, dekonstruovat, rozmlátit, počmárat, roztlouct, třeba lebku policajtovi nebo buržoustovi.
Sobotní protesty proti zvyšování cen pohonných hmot ve Francii skončily velkými materiálními škodami a zraněním více než 130 lidí, přičemž zemřel i jeden řidič automobilu. V Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku a památka v neděli zůstane pro veřejnost zavřená. Prezident Emmanuel Macron svolal na neděli mimořádnou schůzi vládních činitelů a ihned po svém návratu ze summitu skupiny G20 v Argentině zamířil k Vítěznému oblouku, aby si prohlédl škody. Ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu, informoval francouzský tisk.
Policie v sobotu v Paříži použila slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla proti části demonstrantů, kteří se shromáždili v centru města u Vítězného oblouku na třídě Champs-Élysées. Prefektura večer oznámila, že bylo zraněno 92 lidí, mezi nimiž je 14 policistů. Zadrženo bylo 205 účastníků protestu. V Paříži i jinde ve Francii se konají další demonstrace francouzského hnutí žlutých vest. To protestuje proti plánovanému zdražení pohonných hmot a růstu životních nákladů.
Německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz navrhl přeměnit francouzské stálé členství v Radě bezpečnosti OSN na mandát Evropské unie. Scholz to prohlásil při středeční přednášce o budoucnosti Evropy na berlínské Humboldtově univerzitě. „Uvědomuji si, že bez přesvědčení Paříže se to neobejde, ale byl by to odvážný a chytrý krok,“ řekl Scholz. Jako bolestné, že se Francie vzdá významného postu, by se podle vicekancléřových představ mohla Paříž stát trvalým velvyslancem EU při OSN.
Nejhorší ozbrojený konflikt dosavadních moderních dějin byl sotva u konce, když přišla další rána. „Tito muži vykazují zprvu příznaky zcela běžné chřipky. Když jsou dopraveni do nemocnice, rychle se u nich rozvine ten nejagresivnější druh zápalu plic, jaký jsem kdy viděl. Dvě hodiny po přijetí mají na tvářích tmavě hnědé skvrny a o několik hodin později začínají modrat, nejprve kolem uší, pak se cyanóza šíří po celé tváři. V tu chvíli už je smrt otázkou hodin. Je to strašné. V průměru máme stovku mrtvých za den. Došly nám rakve a těla se začínají vršit na hromadách.“
Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.
Už týden se ve Francii odehrávají protesty proti zdražování benzinu a nafty, které svou prudkostí a tím, že část demonstrantů se nerozpakuje násilných blokád ani potyček, poutají značnou pozornost médií v zahraničí, samozřejmě včetně českých. Zpravodajství vychází vstříc stereotypní představě o Francouzích jako věčných nespokojencích, kteří vždycky při představě, že by jim někdo sáhl na jejich pohodlí a blahobyt, reagují velmi popuzeně. V tomto směru to zpravodajství jistě není lživé, je jen neúplné.
Přes 106 000 účastníků registrovalo francouzské ministerstvo vnitra v sobotu v 17.00 SEČ na demonstracích „žlutých vest“, jejichž protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Policisté po celé Francii vzali do vazby 130 lidí a v Paříži, kde byly události nejbouřlivější, utrpělo zranění 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.
Dvě poschodí v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze hostí po čtyři měsíce velkorysou kolekci obrazů českých (a také francouzských) malířů. Vybraným dílům je společné místo vzniku, respektive místo, jež posloužilo jako zdroj inspirace: Bretaň, západní výspa Francie, poloostrov o rozloze 27 tisíc kilometrů (to je zhruba jako výměra Jihočeského, Plzeňského a Středočeského kraje), kde dnes žije 3,3 milionu obyvatel.
Na 283.000 lidí v sobotu protestovalo na různých místech celé Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Informovalo o tom francouzské ministerstvo vnitra. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, došlo k několika vážným dopravním nehodám. V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou jedna žena, celkem bylo raněno nejméně 227 lidí, z toho sedm vážně, včetně jednoho policisty, uvedlo ministerstvo.
Střední Evropa nabývá na síle ve srovnání s tandemem Německo-Francie, jenž v Evropě tvoří osu. Podle tiskové agentury MTI to dnes prohlásil předseda maďarské vlády Viktor Orbán na uzavřeném zasedání Maďarské stálé konference v Budapešti. Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.
Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
Ta zpráva v sobotu odpoledne zacloumala sociálními sítěmi a vyvolala v mnohých morální pobouření, vyjádřené komentářem Vrána k vráně. Andrej Babiš se pochlubil, že se setkal s Milanem Kunderou, který ho spolu s Věrou Kunderovou přijal ve svém bytě.
Svět si připomíná sté výročí konce první světové války. V Paříži se uskuteční vojenská přehlídka a vzpomínková ceremonie. Na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do metropole dorazilo na sedm desítek hlav států a vlád včetně prezidentů USA Donalda Trumpa a Ruska Vladimira Putina či německé kancléřky Angely Merkelové. Oslav se účastní i český premiér Andrej Babiš.
