Brání populisty, identitáře, brání právo domorodých Evropanů zachovat si svou Evropu, brání sebe před výtkami z xenofobie a rasismu. Zakladatel tzv. nové pravice, filozof Alain de Benoist, dnes vidí hlavního protivníka v alianci moderních kapitalistů a progresivní levice. Obě síly k tomu mají jiné pohnutky, ale sledují prý stejný cíl.
Francouzská justice uložila v červenci dva roky vězení českému řidiči kamionu, který chtěl údajně do Británie převézt 20 migrantů.
Obchodní válka na obzoru. USA v brzké době představí odvetné opatření proti digitální dani, kterou Francie v červenci zavedla na velké technologické firmy.
V Evropě aktuálně kulminuje letošní druhá vlna veder. V sousedním Německu meteorologové budou přepisovat rekordy, protože na severozápadě v Lingenu odpoledne naměřili vůbec poprvé teplotu vyšší než 41 stupňů – 41,6 stupně Celsia, uvedl mluvčí Německé meteorologické služby (DWD). Podle něj jde zatím o předběžnou hodnotu. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila hranici 40 stupňů. Teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové naměřili 42,4 stupně.
Francouzská policie zatkla člověka podezřelého z vraždy profesora univerzity v Rouenu na severu země. Mamoudou Barry původem z Guineje byl zabit v noci na sobotu po hádce v Canteleu u Rouenu.
Frank Zapata, který je známý jako „létající voják“, překvapil naposledy návštěvníky na slavnostní francouzské vojenské přehlídce k výročí dobytí Bastily, když vysoko ve vzduchu poletoval se zbraní v ruce na svém futuristickém vznášedle Flyboard Air.
Vlastníci si vjeli do vlasů, redakce je na nohou. Český podnikatel Daniel Křetínský chce očividně zvýšit svůj majetkový podíl ve světově známém listě Le Monde, uvedl v pátek na svém webu německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) v článku o plánech českého miliardáře.
Obě jsou nadány zvláštní, charismatickou mocí předjímat budoucnost světa, který chtějí radikálně měnit. V obou případech jde o mesiášky nového typu, ženy nějakým způsobem vyvolené, médii milované a částí veřejného mínění uctívané.
Ve městě Cherbourg na severozápadě Francie byla v pátek za přítomnosti prezidenta Emmanuela Macrona slavnostně představena první útočná jaderná ponorka nového typu.
Ve Francii v pátek byla poprvé v dějinách měření pokořena teplota 45 stupňů Celsia, a to na několika místech. V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,8 stupně. Kvůli vrcholící vlně veder ve čtyřech francouzských departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což místní média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové ve Španělsku, kde úřady oznámily první oběti vysokých teplot.
Francouzi mají nový plán na boj s údajnými fake news. Podle státního tajemníka pro digitalizace, Cédrica Oa, by s bojem proti dezinformacím mělo pomoci vytvoření speciální novinářské organizace, která by na ně upozorňovala.
Italsko-americký výrobce automobilů Fiat Chrysler Automobiles (FCA) uvedl, že odstupuje od plánované fúze s francouzskou automobilkou Renault. Jako důvod svého rozhodnutí firma označila současné politické podmínky ve Francii.
Celá řada dojatých režisérů, mnoho vojáků a policistů, silnice, domy a hotely v opravě, plné restaurace, chladno a málo azurovo na poměry Azurového pobřeží. Filmy o chaosu v duši, o sexu, o rozvodech, exkluzivní lokality. Návraty do starých, klidnějších časů. Migrace. A hlavně mnoho filmů o bojích, zápasech, vrazích. O chudých lidech. V souvislosti s tím, jak film ztrácí diváky, se snaží na jedné straně přijít s něčím novým, šokovat, na druhé straně navázat na staré, osvědčené recepty.
Francouzská policie pátrá po podezřelém jako pravděpodobném strůjci páteční exploze zřejmě podomácku vyrobené výbušniny v centru francouzského města Lyon, při které utrpělo lehká zranění 13 lidí. Policie zatím nedává přednost žádné hypotéze ohledně profilu a motivů pravděpodobného pachatele, uvedla v sobotu agentura AFP. Podezřelý je podle stanice BFMTV stále na útěku.
V centru francouzského města Lyon explodoval podezřelý balíček. Při explozi bylo zraněno nejméně osm lidí. Podle agentury AFP o tom informovala francouzská prokuratura s tím, že šlo zřejmě o nastraženou bombu. Prezident Emmanuel Macron označil incident za útok bez obětí na životech. Podle francouzského ministerstva vnitra nejsou zranění vážná. Případ začalo vyšetřovat protiteroristické oddělení prokuratury.
Francouzští lékaři v pondělí po šestileté rodinné soudní při odpojili od přístrojů muže ochrnutého po motocyklové nehodě. Případ dvaačtyřicetiletého Vincenta Lamberta, který je od roku 2008 ve vegetativním stavu, názorově rozdělil jeho rodinu i celou zemi a řešil jej i Evropský soud pro lidská práva.
Francií už téměř dva týdny hýbe aféra kolem muslimského řidiče pařížského autobusu, který podle tvrzení jedné ze stran nevpustil kvůli svému náboženskému přesvědčení do vozu dívku v příliš krátké sukni. Šofér to popřel.
Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg přijal s optimismem plány francouzské vlády podrobit sociální sítě přísnějšímu dohledu a posílit jejich odpovědnost v souvislosti s nenávistnými projevy uživatelů těchto sítí. Po pátečním jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zuckergerg uvedl, že chystaná opatření by mohla posloužit jako model pro celou Evropskou unii. Informovala agentura AFP.
Přes 1400 francouzských kulturních osobností vyjádřilo podporu a solidaritu s takzvanými žlutými vestami, mezi nimi třeba herečky Juliette Binocheová a Emmanuelle Béartová, spisovatelé Édouard Louis či Annie Ernauxová. V článku, který vyšel v deníku Libération pod titulkem Žluté vesty: Nejsme naivní, se tvrdí, že mocenský systém se „snaží hnutí žlutých vest zdiskreditovat a potlačit, zatímco největší hrozba je ekonomická a sociální“.
Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.
Dva dny poté, co prezident Emmanuel Macron slíbil Francouzům nižší daň z příjmu a některá sociální opatření, vyrazily tisíce lidí do ulic k dalším protestům takzvaného hnutí žlutých vest. Největší davy se během už 24. protestní soboty sešly ve Štrasburku a Paříži, policisté proti agresivnímu davu použili slzný plyn. Některé demonstranty k účasti na sobotním pochodu přiměl přímo Macronův čtvrteční projev. Podle ministerstva vnitra přesto přišlo méně lidí než minulý týden.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty „žlutých vest“ a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
V Paříži minulý týden hořela katedrála, pokud jste to náhodou nepostřehli. Souběžně se střechou Notre-Dame vzplanuly i sociální sítě, požár na nich dohoříval ještě několik dní. Teď už je možné provést jakousi rekapitulaci toho ohně, je v tom dost výrazně vidět vzorec, podle nějž bubliny zpracovávají události podobného typu. Prakticky okamžitě po prvních zprávách o požáru se objevují buď velice stručně, nebo vůbec nekomentované fotografie z místa požáru.
Většinu částí pařížské katedrály Notre-Dame, u kterých po požáru z počátku tohoto týdne hrozilo zřícení, se podařilo zabezpečit, a chrám je tak téměř zachráněn. V sobotu večer to řekl francouzský ministr kultury Franck Riester. Podle ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové hodlá prezident Emmanuel Macron členských zemím Evropské unie navrhnout vytvoření mechanismu spolupráce při záchraně evropského kulturního dědictví v ohrožení.
Vyšetřování požáru pařížské katedrály Notre-Damese podle všeho nejvíce soustředí na možnost, že příčinou byla závada na elektrickém zařízení. Píše to web vysílací společnosti France Info. Pomoci odhalit odkud přesně se plameny po střeše gotické památky šířily by mohly záběry z kamery, která byla na jednu z věží namontována jen několik hodin před vypuknutím požáru.
Předsedu ČSSD Jana Hamáčka překvapilo dnes ohlášené rozhodnutí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) odejít z vlády. Neměl prý žádné signály, které by tomu nasvědčovaly. Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra. Komunistům, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, vadili jiní ministři, dodal. Opoziční politici jsou ke změně kritičtí, dávají ji často do souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo.
V české sněmovně byl podán návrh na změnu ústavy, který by upřesnil pojem manželství jako svazek muže a ženy. Navrhovatelé (Marek Výborný, Marek Benda a další) k návrhu spolu s Aliancí pro rodinu organizovali ve sněmovně konferenci. Její hvězdou byla Ludovine de la Rochère, předsedkyně francouzského hnutí La Manif pour Tous. Toto hnutí dokázalo v Paříži a dalších francouzských městech na protest proti zákonu o manželství pro homosexuální páry a jejich právu adoptovat děti dostat do ulic statisíce až miliony lidí. I když zablokovat přijetí zákona se tehdy nepodařilo, pro de la Rochère válka s pokrokáři neskončila.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Jak je možné, že na jedné z největších a nejznámějších staveb v Paříži nepřijali opatření, která by takové situaci předešla? To jsou otázky, které si klade i historik architektury, profesor na katedře architektury ČVUT Pavel Kalina. „K čemu nám jsou veškeré výdobytky techniky a pracovních technologií? Máme tisíce norem na všechno možné a jak je vidět, ve výsledku jsou k ničemu,“ konstatuje po požáru pařížské katedrály Notre-Dame profesor Kalina, který je autorem knih Dějiny středověké architektury (2005), Praha 1437-1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře (2011) nebo Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu (2013).
