Dvě plavidla ukrajinského vojenského námořnictva proplula Kerčským průlivem mezi Krymem a ruskou pevninou. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Při plavbě průlivem, který letos v květnu překlenul most spojující poloostrov anektovaný Ruskem s ruským Krasnodarským krajem, doprovázely ukrajinský armádní konvoj plavidla ruské pohraniční stráže. Lodní provoz v průlivu je pod kontrolou Ruska.
Rusko vážně zvažuje odchod z Rady Evropy kvůli trvajícím neshodám a protiruským postojům. Podle agentury TASS to v Petrohradu řekla předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková při setkání s předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) Liliane Mauryovou Pasquierovou. „Dozrává v nás vnitřní rozhodnutí odejít z Rady Evropy. Říkám vám to upřímně. Jestliže s tím Rada Evropy souhlasí, smíří se s tím, jestli pro ni účast Ruské federace nic neznamená, pak se to stane,“ sdělila Pasquierové šéfka Rady federace Matvijenková.
Komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček považuje referendum o anexi Krymu za platné, české úřady jsou podle něho v zajetí rusofobních nálad. Navrhoval by také zrušení protiruských sankcí, které prý byly přijaty na rozkaz USA. Vyjádřil se tak po své neoficiální návštěvě okupovaného poloostrova, na který odcestoval společně se senátorem za hnutí Severočeši.cz Jaroslavem Doubravou a bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí rozhodně protestovalo proti návštěvě českých politiků na Krymu anektovaném Ruskem. Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Jaromír Kohlíček a senátor za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava v krymském Sevastopolu v neděli přihlíželi přehlídce plavidel ruské černomořské flotily a setkali se s místními poslanci. Poloostrov navštívili už letos v dubnu.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý za volantem kamionu a v přímém přenosu státních televizí otevřel Krymskýmost, spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Putin nejprve navštívil dispečink, monitorující provoz na mostu, následně se pozdravil se stavbaři a pak v jejich společnosti usedl za volant oranžového kamionu Kamaz, aby jako první v čele kolony stavbařské techniky přejel z jednoho břehu na druhý po 19 kilometrů dlouhém mostu.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil anektovaný Krym, který má být jeho poslední cestou mimo Moskvu před nedělními prezidentskými volbami. Prezidentská kancelář ale veřejnost ujistila, že s blížícím se hlasováním cesta hlavy státu nesouvisí.
Ministerstvo školství odebralo ze seznamu schválených učebnic školní atlas světa společnosti Kartografie Praha, na kterém je vyznačené území teroristické organizace Islámský stát a Krym anektovaný Ruskem. ČTK o tom dnes informovalo tiskové oddělení úřadu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí znovu potvrdil, že Rusko se přes nesouhlas mezinárodního společenství nemíní vzdát Krymu, který zabralo Ukrajině v roce 2014. Na tiskové konferenci v Moskvě přitom naznačil, že Rusko nemá ambice vzít sousední zemi i separatistický Donbas.
Devíti z deseti Rusů se nelíbí nápad českého prezidenta Miloše Zemana, aby Moskva vyplatila Kyjevu odškodnění za ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem. Vyplývá to z průzkumu státního střediska pro výzkum veřejného mínění VCIOM, o kterém ve čtvrtek informovala agentura TASS. Se Zemanem souhlasila jen čtyři procenta dotázaných.
Prezident Miloš Zeman si ve středu na úvod své návštěvy Plzeňského kraje vyslechl od vedení kraje kritiku svého nedávného prohlášení o Krymu v Radě Evropy. Hejtman Josef Bernard (ČSSD) Zemanovi tlumočil usnesení krajských radních, v němž prezidentovo vyjádření odmítli.
Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to dnes v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle Zemana protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci.
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo označil českého prezidenta Miloše Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil, že zdravý člověk by nic takového navrhovat nemohl.
Představme si na chvíli, že Miloš Zeman není jen „ruský šváb“ a „agent Kremlu“, jak si slušní lidé myslí a novinoví komentátoři všeobecně píší, ale také unavený a osamělý stařec, který nemá co ztratit, a tudíž si může dovolit říkat, co si myslí.
Vláda ve středu projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho slova o anexi Krymu Ruskem, kterou označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční.
Český prezident Miloš Zeman v úterý ve svém vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou záležitost; zároveň se zmínil o možnosti ruské kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Jeho výroky pobouřily politiky v Kyjevě a ukrajinská média označila Zemanova slova za "skandální".
Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi.
Dodržování lidských práv se za tři roky ruské okupace na Krymu výrazně zhoršilo a činitelé Ruské federace zde běžně lidská práva závažným způsobem porušují. Takové jsou závěry v pondělí zveřejněné zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. OSN také kritizuje snahy Moskvy o upevnění kontroly nad anektovaným poloostrovem, jehož přičlenění k Rusku odsuzují dvě rezoluce Valného shromáždění z let 2014 a 2016.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko doufá v úspěšná jednání se západními spojenci o dodávkách obranných zbraní, a to i kvůli hrozbě, že by Rusko mohlo po vojenském cvičení Západ 2017 vpadnout na Ukrajinu a rozpoutat válku se Západem.
Německo by v zájmu zlepšení svých vztahů s Ruskem možná mělo akceptovat ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym jako „dlouhodobé provizorní uspořádání“, soudí předseda německé Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. Nutné jsou podle něj takové nabídky, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl změnit svou politiku, aniž by ztratil tvář, řekl šéf liberálů periodikům mediální skupiny Funke. V dané souvislosti zdůraznil důležitost dobrých vztahů s Moskvou pro Německo i Evropskou unii.
Německá hudební skupina Scooter se provinila a bude čelit právním důsledkům ze strany ukrajinských úřadů. Vystoupila totiž na festivalu na Krymu, který v roce 2014 anektovalo Rusko. V neděli zveřejněném rozhovoru s listem patřícím mediální skupině Funke to uvedl ukrajinský velvyslanec v Německu.tota
Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, včetně náměstka ministra energetiky, a o tři firmy. Podílely se na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym, oznámila v párek v tiskové zprávě Rada EU.
O ruském opozičníkovi Alexeji Navalném se ve světě často mluví jako o jediné reálné alternativě Vladimira Putina. Fascinace mladým, dobře vypadajícím právníkem často hraničí s představou ruského spasitele. Mnohde v zahraničních médiích je slyšet názor, že právě on má potenciál být prezidentem, který povede ruský národ na cestě k demokracii.
Nejméně dvě ze čtyř turbín, které německý koncern Siemens vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti vůli firmy ocitly na Krymu. Ukázalo to dosavadní vyšetřování, které Siemens zahájil po zveřejnění informací zdrojů agentury Reuters z minulého týdne. Siemens dnes uvedl, že podnikne právní kroky proti zodpovědným lidem a pokusí se obchod anulovat. Prošetří také veškeré své aktivity a partnery v Rusku.
Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku, důvodem je ruská anexe Krymu a Sevastopolu. Prodloužení sankcí bude platit do června příštího roku, rozhodli v pondělí v Lucemburku ministři zahraničí zemí EU. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v první reakci řekl, že se stanovisko Moskvy nemění – podle jejího názoru jde o nelegitimní opatření.
Ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak poděkoval svému českému protějšku Martinu Stropnickému a České Republice za to, že ČR neuznává anexi Krymu Ruskem a ani samozvané republiky v Doněcku a Luhansku. Ukrajina bude navíc rozšiřovat vojenskou spolupráci s Českem. Poltorak to uvedl v pondělí po schůzce se Stropnickým.
Další účastník hudební soutěže Eurovize měl vážný problém kvůli návštěvě Krymu. 17letý bulharský zpěvák Kristian Kosov, který postoupil do sobotního finále soutěže, byl vyšetřován kvůli videu, podle kterého navštívil Krym bez povolení Ukrajiny. Informaci přinesla agentura Reuters.
Český poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík se podle ukrajinské ambasády zúčastnil oslav třetího výročí obsazení Krymu Ruskem. Úřad to v pondělí oznámil v tiskové zprávě. Ambasáda účast Holíka na akci ostře odmítla, porušil podle ní ukrajinskou legislativu, a budou na to reagovat příslušné právní orgány.
Rusové mají důvod k radosti. Dovozují totiž, že jeden český region – konkrétně Ústecký kraj – považuje poloostrov Krym za součást Ruské federace. Poukázal na to ruskojazyčný web Vinegret.cz, který informoval o schůzce náměstka hejtmana Ústeckého kraje Jaroslava Foldyny (ČSSD) s ruským náměstkem ministra školství, při níž jednali o vyslání českých školáků do krymského tábora Artěk. Ten Foldyna označil podle webu za ruský.
Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům.
Drtivá většina Rusů i po více než 70 letech od konce druhé světové války považuje za hlavní důvod k národní hrdosti porážku nacistického Německa sovětskou armádou v květnu 1945. Vyplývá to z průzkumu nezávislé sociologické společnosti Levada, o jehož výsledcích informovala agentura Interfax. Na druhém místě je ruská anexe ukrajinského Krymu.
