Ukrajinský prezident Petro Porošenko doufá v úspěšná jednání se západními spojenci o dodávkách obranných zbraní, a to i kvůli hrozbě, že by Rusko mohlo po vojenském cvičení Západ 2017 vpadnout na Ukrajinu a rozpoutat válku se Západem.

Kyjev obviňuje Rusko z okupace Krymu a části Donbasu na východě Ukrajiny, kde vládní vojska třetím rokem bojují s proruskými separatisty. Moskva popírá zapojení do konfliktu, který si vyžádal na 10 000 mrtvých. Rusové naopak podezírají vedení z Kyjevě, že se prý stále více přiklání k pokušení vyřešit konflikt v Donbasu silou.

„Dosud nejsou žádné známky, že by Moskva byla ochotna stáhnout se z Donbasu či odejít z Krymu. Ale je stále více důkazů, že se chystá k útočné válce kontinentálního rozsahu,“ řekl ve čtvrtek Porošenko v ukrajinském parlamentu.

Argumentoval i tím, že pod pláštíkem cvičení mohou vzniknout nová útočná uskupení ruských vojsk určená ke vpádu na Ukrajinu. K ukrajinským hranicím se již přiblížilo či blíží 7000 nákladních vagonů s ruskými vojáky a vojenskou technikou – a není zaručeno, že se po manévrech vrátí zpět do kasáren. Proto Ukrajina zesílila kontrolu na hranicích.

„Nynější cvičení jsou mnohem větší (než obvykle). Je zjevné, že Kreml prověřuje, nakolik jsou k velké válce se Západem připraveny nejen ruské ozbrojené síly, ale i celý ruský stát,“ prohlásil ukrajinský prezident a citoval amerického senátora Johna McCaina, že Rusko představuje mnohem větší hrozbu než teroristická organizace Islámský stát, která – na rozdíl od Ruska – nemá vojenské možnosti, technologie a odhodlání ovládnout svět.

Moskva a Minsk před rusko-běloruskými manévry Západ 2017, které budí obavy sousedů, ujišťují, že se nechystají nikoho napadnout, cvičení má prý mít převážně obranný charakter.

Cvičení Západ 2017 se má ve vojenských prostorech v Bělorusku a Rusku konat od 14. do 20. září za účasti necelých 13 000 vojáků a 680 kusů techniky. Podle oficiálního scénáře manévrů se má Bělorusko s ruskou pomocí bránit před útokem tří fiktivních států.

Severoatlantická aliance se podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga domnívá, že ve skutečnosti se cvičení zúčastní mnohem více vojáků, než je oficiálně nahlášeno.