Kohlíček o Krymu

Krym je naprosto jasná věc, říká komunista Kohlíček. Sankce podle něj jen diktují USA

Kohlíček o Krymu
Krym je naprosto jasná věc, říká komunista Kohlíček. Sankce podle něj jen diktují USA

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček považuje referendum o anexi Krymu za platné, české úřady jsou podle něho v zajetí rusofobních nálad. Navrhoval by také zrušení protiruských sankcí, které prý byly přijaty na rozkaz USA. Vyjádřil se tak po své neoficiální návštěvě okupovaného poloostrova, na který odcestoval společně se senátorem za hnutí Severočeši.cz Jaroslavem Doubravou a bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou.

„Pokud se podle mezinárodních umluv a podle příslušné ústavy provede referendum, pak je platné,“ říká europoslanec Jaromír Kohlíček v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Referendum v březnu 2014 na Krymu bylo tedy podle něho provedeno v souladu s ústavou Krymu i ukrajinské republiky. Kohlíček jako problém odmítl i fakt, že hlasování bylo připraveno téměř v řádu dní. „Ti lidé naprosto jasně věděli, o čem hlasují,“ říká.

„Byli jsme na strukturální jednotce ruské federace, která byla řádně přijata po řádném referendum do ruské federace. Na místě jsem mluvil s lidmi, kteří mi řekli, jak to tam skutečně v tom roce 2014 bylo,“ tvrdí Kohlíček. Samotná Česká republika přitom akt anexe Krymu považuje za porušení mezinárodního práva a plně podporuje Ukrajinu.

Sankce jako pokyn od USA

Kohlíček také v červenci v krymské televizi vyzval ke zrušení protiruských sankcí. Ty podle něho pouze překáží normální spolupráci mezi státy. „Já jsem zásadně proti jakýmkoliv sankcím. V době největších sankcích jsem se byl podívat v Íránu. Viděl jsem, jak tam jednotlivé státy, které tyto sankce podpořily, ať už to byla Británie, Francie, Itálie, jak tam staví obrovské komplexy, moderní rafinérie, moderní zpracování,“ říká. „Je to naprosto nesmyslné a za druhé je to proti zájmům Evropské unie, protože tyto sankce přijaté na pokyn Spojených států, jsou velmi silné,“ vysvětluje.

Ke Kohlíčkově návštěvě se ohradili i někteří politici. „Komunista Kohlíček na Krymu vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které podle něj pouze překáží normální spolupráci mezi státy. Normální spolupráci překáží hlavně to, když jeden stát zabere kus jiného. Komunisté ochotně plní rozkazy z Moskvy. Dělali to vždycky. Jinak to neumějí,“ napsal na svém twitteru místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Poslanec za ODS Pavel Žáček zase návštěvu označuje za „skandální a odsouzeníhodnou“. Politici podle jeho slov jezdí na Krym kvůli podpoře zahraniční politiky a propagandy Putinovy administrativy. „Poslanci z České republiky by měli hájit primárně zájmy naší země a nikoliv cizího imperiálního subjektu, s jehož předchůdcem máme ty nejhorší zkušenosti,“ řekl Žáček v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Návštěvu řeší i na Slovensku

Podobně jako čeští politici, anektovaný Krym nedávno navštívil i slovenský poslanec Národní rady Peter Marček. Jeho návštěva měla být soukromé povahy, přes to se zde setkal s krymským premiérem. I podle Marčeka bylo referendum v pořádku, na místě přečetl prý i několik analýz a dokumentů, ty pokládá za fakta a důkazy, informoval server tvnoviny.sk. Nanejvýš za tři měsíce se Putin s Trumpem dohodnou, že Krym patří Rusku, domnívá se Marček.

Návštěvu musel nyní obhajovat před členy zahraničního výboru. Ten přijal usnesení o oficiálním odmítnutí legitimizace anexe a okupace poloostrova návštěvami politiků. Na to Marček reagoval tím, že členy výboru ovlivňuje George Soros. Také už dopředu avizoval, že se na Krym příští rok vrátí. 

Ruská anexe Krymu v roce 2014 byla vyvrcholením tamější politické krize. Po sérii občanských protestů zvaných Euromajdan, které vedly k sesazení prezidenta Viktora Janukovyče a vytvoření prozatímní vlády, vyslalo Rusko na poloostrov část svých vojenských jednotek. Později bylo vyhlášeno referendum, které skončilo připojením Krymu k Ruské federaci. USA i Evropská unie anexi odsoudily, na Rusko uvalily sankce. Spor má trvání dodnes a stále je velkým zdrojem obecnějšího napětí mezi Ruskem a Západem

, mm

9. srpna 2018