Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

Nový důchodový pilíř a investice do jádra? Je to ekonomický nesmysl, říká Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je proti možnosti, že by si stát vytvořil nový důchodový pilíř a budoval z peněz v něm uložených například jaderné bloky nebo dopravní infrastrukturu. Seriózní debatu o druhém pilíři by podle svých slov uvítal, nicméně návrh, který především hnutí ANO proklamuje v médiích, je podle něj nedomyšlený a nedává ekonomický smysl. V řešení je možnost sahat do již existujících penzijních fondů či zdrojů pojišťoven.

Stanjura chce ukončit „nesystémovou výjimku“ pro tiché víno, lidovci jsou ochotní jednat

Vláda by do konce května měla rozhodnout o zavedení daně na tiché víno. Ta by měla začít platit od 1. ledna příštího roku. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podporu zavedení spotřební daně má i v dalších koaličních stranách, jednat jsou ochotní i lidovci. Dohodnout by se nyní měly konkrétní parametry daně. Čeští vinaři pro Echo24 řekli, že už nyní mají velké problémy a spotřební daň by byla posledním „hřebíkem do rakve“.

Chci výpovědi bez udání důvodu, avizuje Stanjura. Navrhne změny v Jurečkově novele

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje podat pozměňovací návrhy do novely zákoníku práce z dílny ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), které mají vést k flexibilnějšímu pracovnímu trhu. Týkat by se to mělo i výpovědí bez udání důvodu. Jurečka už dříve avizoval, že tato možnost pro něj není téma.

Ekonomika se vrací k růstu. Porostou reálné mzdy, ukazuje predikce ministerstva financí

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 % a příští rok její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod třemi procenty, v příštím roce pak klesne pod 2,5 procenta. Letos by mělo díky tomu dojít k růstu reálných mezd a HDP by měl být v absolutním vyjádření vyšší než před covidem. Vyplývá to z dubnové predikce ministerstva financí.

Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty

Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.

Rozpočet nevypadá vesele. Požadavky ministrů mohou tlačit na zvýšení schodku, míní ekonomové

Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.

Největší strašák zpět na scéně. ANO i přes odpor křísí svoje EET, má fungovat i bez internetu

Opoziční hnutí ANO opět po čase vyrukovalo s nápadem obnovit jednu z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše a velkého strašáka minulého volebního období – elektronickou evidenci tržeb (EET). S jejím zavedením v aktualizované podobě politici ANO počítají v případě, že po dalších sněmovních volbách budou zase ve vládě. Podle exministryně financí Aleny Schillerové by podmínky měli být pro provozovatele výrazně jednodušší. Koaliční politici ale nadšeni nejsou.

V případě příjmů nad 17 miliard Kč, bude Stanjura chtít zrušení windfall tax

V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.

Protidluhová změna Ústavy. Vychází z nedůvěry v politické rozhodování, říká odborník

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.

Nové jaderné bloky. „Nerozhodli jsme, že postavíme čtyři. Může být i jeden či dva,“ řekl Stanjura

Vláda počítá s tím, že bude o výstavbě nových jaderných bloků jednat s opozičním hnutím ANO, do uzavření výběrového řízení je ale vázaná mlčenlivostí, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Vláda chce po uchazečích o stavbu jaderného bloku v Dukovanech závazné nabídky k vybudování čtyř nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Podle Stanjury to ale neznamená, že se budou stavět všechny.

Nákup pump mě pobuřuje. Stát je nepotřebuje, rozčílil se Kalousek

Bývalý ministr financí a bývalý šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek se v neděli v Otázkách Václava Moravce opřel do svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS) za nedávný státní nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil. Podle Kalouska si tím vláda zbytečně pořídila něco, co nepotřebuje a připravila se tím o budoucí výnosy, což mu připadá „pobuřující“.

„Nemakačenka“ prakticky nejde vyhodit. Česko potřebuje pružnější trh práce, vláda dělá opak

Zaznívá to opakovaně od firem i řady expertů, nyní to opět zdůraznili vládní poradci z NERV. Pracovní právo v Česku podle nich brzdí rozvoj trhu a klade přílišný důraz na ochranu zaměstnanců na úkor ochrany zaměstnavatelů. Ač se někteří členové vlády nyní vyjadřují ve smyslu, že je změna třeba, v posledním roce udělala vláda pravý opak. Zákoník práce se dočkal výrazného přitvrzení a vláda šla k tomu podle některých kritiků opět i za to, co po Česku chtěly evropské směrnice.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky. Deficit klesne na 2,2 %

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.

Nechceme populární opatření, zrušila bych zaručenou mzdu, říká členka NERV Horská

Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila v pondělí 37 návrhů, které mají vést k nastartování české ekonomiky. Podle členky NERV a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se rozhodně nejedná o konečný natož vyčerpávající seznam opatření. Prioritou by podle ní mělo být oživení trhu práce, osobně by například zrušila zaručenou mzdu. I o tom Horská mluvila v rozhovoru s deníkem Echo24.

Vyhodnotíme, co by šlo stihnout, říkají ministři. Chtějí se zabývat „ balíčkem II“ od NERVu

Návrhy a doporučeními Národní ekonomické rady vlády (NERV) se určitě bude zabývat vláda Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 potvrdil, že vláda vyhodnotí, co by bylo možné ještě v tomto období dokončit. NERV v pondělí zveřejnil sadu 37 opatření, která mají vést k nastartování ekonomiky.

Zvyšování daně bohatým i školné na vysokých školách. NERV předložil vládě „balíček II“

Vláda Petra Fialy (ODS) má na stole další balíček opatření, která připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tentokrát jde o 37 opatření, která by měla směřovat k růstu ekonomiky. Nechybí zvyšování daní bohatým (ale také snižování daní chudým), snižování počtu vězňů, zavedení regulovaného školného na vysokých školách či legalizace marihuany. Nyní NERV s vládou řeší, jak opatření co nejefektivnější přetavit v realitu. Podle informací deníku Echo24 bude materiál zveřejněn na stránkách Úřadu vlády během dne.

ANO chce prověřit státní fondy kvůli rozpočtovému „zneužití“. Typický populismus, říká Kupka

Hnutí ANO bude požadovat provedení nezávislého zhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých státních fondů. Pro Echo24 to řekla šéfka poslanců hnutí Alena Schillerová s tím, že jeden z fondů (Státní fond dopravní infrastruktury – SFDI) byl podle ní zneužit k umělému vylepšení státního rozpočtu ze strany vlády Petra Fialy (ODS). Schillerová je podle svých slov připravena navrhnout zrušení některých zbytečně nákladných fondů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se jedná o „typický populismus“.

„Stát ví vše a zároveň skoro nic.“ Musíme zlepšit oběh dat, říká ke škrtům Stanjura

Jednou z priorit ministerstva financí pro tento rok je již dlouho avizované škrtání agend státní správy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 uvedl, že žádný deadline, kdy vláda škrty ve státní správě oznámí, není. Podle něj je ale potřeba zlepšit oběh dat, samotné MF také dokončuje analýzu svých agend. Při úřadu vlády vznikla k analýze agend pracovní skupina, která by již měla mít připravené první závěry.

Žádné velké daňové změny už nechystáme, slibuje Stanjura. Systém daní se ale měnit bude

Velké daňové změny má každá vláda kvůli předvídatelnosti podnikatelského prostředí udělat jen jednou za volební období. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mluvčí MF Petr Habáň pro Echo24 řekl, že nějaké změny se přece jen chystají. Své plány mají i některé vládní strany, zmiňují například opakovaně probírané zdanění tichého vína.

Jak zvrátit trend zadlužování? Potřebujeme masivní soukromé investice, říká Stanjura

Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.

„Žádná sláva.“ Ale vláda udržela schodek. Pomohla EU a mimorozpočtový fond, říkají ekonomové

Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.

Bez energií bude Liberty Ostrava zřejmě ve čtvrtek, zaměstnanci budou od pátku doma

Společnost Tameh Czech zastaví dodávky energií hutní firmě Liberty Ostrava ve čtvrtek. Většina zaměstnanců bude od pátku do 2. ledna doma, budou dostávat celý plat. ČTK to dnes řekli mluvčí podniku Kateřina Zajíčková a mluvčí Tamehu Patrik Schober. Tameh skončil v úterý v úpadku a zastavuje provoz, protože mu došlo uhlí. V insolvenčním návrhu uvedl, že mu Liberty za služby už půl roku neplatí a dluží mu dvě miliardy korun. Prakticky se tak zastaví i provoz Liberty Ostrava.

Stanjura vyzývá k dalším škrtům. Čas prosadit některé změny prý ještě je

Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.

Naivní prognózy nevyšly, ze státního rozpočtu nemůže mít nikdo radost, říkají experti

Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 269 miliard korun, v samotném listopadu byl rozpočet v deficitu 58 miliard korun a dvanáctiměsíční saldo pokleslo na -292 miliard. Takové jsou základní hodnoty státního rozpočtu po listopadu. Navzdory původním odhadům ve výši až 400 miliard, se nakonec podle expertů, které oslovil deník Echo24, v roce 2023 podaří udržet schválený deficit. Radost z toho ale nikdo mít nebude.

Stanjura se zlobí, obchodníci nedodrželi slib. Pro zdražování potravin o 10 % nevidí důvod

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se ostře pustil do Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a jeho šéfa Tomáše Prouzy kvůli nedávno oznámenému zdražování potravin v lednu. Vláda Petra Fialy (ODS) údajně byla ujištěna, že se nižší daň "plně promítne" do pultových cen pro zákazníky, tvrdí Stanjura. "Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s Tomášem Prouzou vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o 10 procent," uvedl ministr na sociální síti X.

Města chtějí po Stanjurovi víc peněz. „Změny neplánujeme,“ zní od státu

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, se rozhodly pustit do křížku s ministerstvem financí a vymoci si na něm změnu takzvaného rozpočtového určení daní. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svého konsolidačního balíčku přesměrovala část financí vybraných na daních z účtů menších celků směrem ke státu. Podle samospráv tak utíkají desítky až stovka miliard korun ročně, proti tomu jdou ale zase názory některých ekonomů, kteří mají za to, že tyto peníze jen zbytečně leží ladem, zatímco schodkový státní rozpočet by je potřeboval o dost více.

Dveře do eurozóny se otvírají. Stanjura euro nechce, zbytek vlády to označuje za chybu

Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. To zároveň implikuje, že vláda nemá ani usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů a to navzdory tomu, že by Česko mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí společné evropské měny. Zbýval by právě vstup do ERM II. Ostatní vládní strany mají jiný názor než Stanjura.