Bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO) se ostře pustili do nynějšího šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS). Do konce června totiž měl být znám rozpočtový rámec pro příští rok a v minulosti bylo běžné, že se informace sdělovala veřejnosti. Stanjura reagoval s tím, že povinnost informovat nyní nemá a nechce, aby opozice strašila lidi ohledně hospodaření státu.

Podle pravidel tvorby rozpočtu se do konce června musí rozepsat pracovní návrhy rozpočtu pro jednotlivé kapitoly. S konsolidačním balíčkem zároveň zmizela povinnost do konce května připravovat předběžný návrh rozpočtu. Nicméně v minulosti bylo běžné, že se rozpočtový rámec sděloval veřejnosti, což se nyní nestalo, a proto čelí ministerstvo financí ostré kritice od dřívějších šéfů resortu.

Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová na sociální síti X uvedla, že Stanjura si dělá z rozpočtových pravidel trhací kalendář. „Tajení rozpočtového procesu a nesplnění jednoho z hlavních úkolů ministerstva financí, kterým je rozepsání příjmů a výdajů kapitolám do 30.6., už ale přejít nelze,“ uvedla Schillerová s tím, že situaci by měla řešit Národní rozpočtová rada, respektive její šéf Mojmír Hampl.

Rovněž velmi ostře se vyjádřil na adresu MF Miroslav Kalousek. „Stát může utajovat před veřejností jen to, co utajovat musí. Neexistuje důvod, proč tyto údaje tajit a v minulosti je také nikdo netajil. Pokud stačí, že ,se ministři dohodnou, že něco lidem neřeknou’, tak je to jen zvůle a arogance moci, ne zákonné důvody,“ uvedl Kalousek.

„Pokud vláda tají údaje, na jejichž utajování nemá právo a nezávislá média si to nechají líbit, tak nám z demokracie a veřejné kontroly zbývá co? A tohle si fakt všichni necháme líbit?“ dodal Kalousek a vyzval ministry za TOP 09 Vlastimila Válka (zdravotnictví) a Marka Ženíška (pro vědu), aby přestali před veřejností tajit informace, které podle něj nemají právo tajit.

Stanjura nechce PR divadlo

Stanjura reagoval s tím, že ministerstva samozřejmě dostala pracovní návrhy rozpočtů, které položkově rozpracované vrátí do konce července. „Do konce srpna pak MF zveřejní finální návrh rozpočtu 2025 a odešle ho vládě. Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem,“ uvedl Stanjura.

„Pokud si to nemyslíte, řešte to jinde a nevyhrožujte furt na sociálních sítích. A proč nechci rozpočet zveřejnit dřív než musím? Kvůli takovým jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze. Naše vláda raději rozpočet projedná interně a shodne se na něm jako celek. Bez PR divadel, kdy si k vám chodili ministři s kloboukem a vy jste vždy senzačně vytáhla nějakou tu miliardu ze šuplíku,“ dodal Stanjura v reakci na kritiku Schillerové.

Podle prvních zpráv se na příští rok počítalo s deficitem 235 miliard korun, což je o 17 miliard méně než letos. Na jedné straně je kritika, že jde o velmi pomalé tempo konsolidace veřejných financí, které neplní slíbený záměr konsolidace.

Národní rozpočtová rada nicméně hodnotí úsilí vlády pozitivně. „Z hlediska konsolidace je důležité sledovat celé veřejné finance a to v % HDP, nikoliv pouze výseč, kterou je „nominální“ státní rozpočet. Schodek veřejných financí by se měl letos zlepšit z 3,5 % HDP (toto číslo platí po revizi národních účtů, které zveřejnil ČSÚ minulý týden) na 2,3 % HDP s tím, že zákon nutí budoucí vlády postupně srážet strukturální deficit až na 1 % HDP v roce 2028. Pokud bychom se od příštího roku pohybovaly strukturálně pod 2 % HDP, pak bych to považoval za rozumné a udržitelné tempo konsolidace,“ uvedl pro Echo24 analytik NRR Daniel Bárta.

Česká republika je podle něj díky konsolidačnímu úsilí v tuto chvíli jedinou zemí Visegradské skupiny V4, u níž Evropská komise nedoporučila v letošním červnu zahájit proceduru při nadměrném deficitu (EDP). „V Polsku, Maďarsku i na Slovensku bylo toto doporučení již zveřejněno. Pro ČR bude důležité, aby v tomto bezpečném režimu zůstala i v následujících letech,“ dodal Bárta.