Tag: inflace

Články k tagu

Překvapení analytici. Inflace zpomalila na dvě procenta. Přispělo k tomu i zlevnění potravin

Meziroční inflace v Česku v červnu zpomalila na dvě procenta, v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta. Červnový vývoj ovlivnil zejména nižší růst cen pohonných hmot a zlevnění dovolených a potravin. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,3 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici původně očekávali, že se meziroční růst cen udrží kolem květnové úrovně 2,6 procenta, případně zpomalí na 2,4 procenta.

Kdo se bojí Francie? Vliv má i na rozhodnutí Michlovy ČNB

Inflace v Česku i ve světě zmírňuje. Čeká se, jak se příští týden zachová Česká národní banka, a zda zredukuje úrokové sazby razantněji, nebo zůstane opatrnější. Investoři nadále upínají zrak k Evropské centrální bance, která šla zatím s výší sazeb dolů jen opatrně, a není jisté, jestli se chystá pokračování. Americký Fed dosud vyčkává. Vývoj v měnové politice a na trzích je a bude silně ovlivněn také politickými událostmi ve Francii. Vyhlášení předčasných voleb trhem otřáslo.

Jeden měsíc smazal půl roku levných potravin. Ještě není vyhráno, upozorňuje ekonomka

V České republice je v oblasti cen potravin poměrně živo. Dlouhodobé sledování ukazuje, že po éře zdražování následovalo období uvolnění, které ale jedním měsícem v zásadě pominulo. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jeden jediný měsíc – duben – smazal celé předchozí čtyři měsíce trvající pokles cen potravin, což znamená, že boj s inflací ještě není vyhraný.

Meziroční inflace klesla na 2,6 %. Potraviny zlevnily, bydlení zdražilo

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější.

„Putinovi válečná ekonomika padá na hlavu. Okno příležitostí se zavírá“

V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.

Odnesly to hlavně rodiny s dětmi. Proč vláda prezentuje zvýšení daní jako úspěch

Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.

Kdo nese vinu za drahé jídlo. Obchody ukazují na obry ze zahraničí, ceny letos ještě stoupnou

Potraviny v českých obchodech po několika měsících klidu opět lehce podražily a dá se očekávat, že jejich ceny ještě o něco vzrostou. Do neustálých debat, kdo za to může, vstoupily české řetězce, které ukázaly především na nadnárodní potravinářské firmy. Do určité míry tak odvrací názory ekonomů, že na zdražování mají podíl i obchodníci, kteří zkoušejí, co zákazníci akceptují. Podle odborníků to je ale jen část problému.

„Řetězce zkouší na lidi novou habaďůru.“ Potraviny opět podražily

V minulých dnech proběhly médii zprávy o tom, že potraviny v prodejnách po měsících relativního klidu opět podražily. Některé položky v obchodech dokonce táhly dubnovou inflaci zase o něco nahoru. Podle odborníků jsou hlavními důvody zdražování rostoucí náklady na energie a suroviny, které se promítají do konečných cen potravin, další ale zase poukazují na „habaďůru“ obchodníků, po níž vyhlížejí květnové zlevnění. Zda ale skutečně přijde, je otázkou.

„Habaďůra obchodních řetězců.“ Ceny potravin znovu zvedly, proto vyrostla inflace

Dubnová meziroční inflace 2,9 procenta je překvapením. Finanční trh ji čekal v blízkosti 2,4 procenta. Za výraznějším než očekávaným zrychlením z březnových dvou procent podle analytiků stálo především zdražení potravin. Nečekají však, že by se vracela inflační vlna z předchozích dvou let, v nadcházejících měsících bude ale pravděpodobně inflace stagnovat kolem úrovně tří procent.

Turecká inflace je zase o něco vyšší, vyšplhala se k 70 procentům

Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v dubnu zrychlil na 69,80 procenta z 68,50 procenta v předchozím měsíci. Oznámil to v pátek turecký statistický úřad. Míra inflace tak vzrostla šestý měsíc za sebou. Prudký růst cen je považován za jednu z hlavních příčin porážky vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v březnových komunálních volbách, uvedla agentura AFP. Analytici čekali, že inflace v dubnu přesáhne 70 procent. Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,18 procenta,

Ekonomika se vrací k růstu. Porostou reálné mzdy, ukazuje predikce ministerstva financí

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 % a příští rok její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod třemi procenty, v příštím roce pak klesne pod 2,5 procenta. Letos by mělo díky tomu dojít k růstu reálných mezd a HDP by měl být v absolutním vyjádření vyšší než před covidem. Vyplývá to z dubnové predikce ministerstva financí.

ČNB snížila úrokovou sazbu na 5,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.

Následky zdražování, které už nezmizí. Kde si teď nejvíce připlatíte

Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.

Meziroční inflace v Česku zpomalila na 2 %. V porovnání s lednem ceny stouply o 0,3 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.

Noční můra eurozóny. Německá ekonomika dál padá, vede si nejhůř ze zemí G7

Německá ekonomika pokračuje ve volném pádu a již druhým rokem si vede nejhůře ze všech zemí G7. Podle dosavadních předpokladů by Německo mohla ohledně hospodářského růstu překonat i Jihoafrická republika, píše britský deník Express. Ifo Institut předpovídá, že německá ekonomika vzroste pouze o 0,2 procenta, přestože je největší ekonomikou v Evropě. Německo je i podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) už druhý rok po sobě nejhorší ekonomikou ze skupiny G7.

Nejhorší je za námi, věří Fiala. Oznámil, že končí stres a zdražování

Premiér Petr Fiala se v poslední době mohutně vrhnul na sociální sítě, kde se snaží vysvětlovat vládní politiku a vytahuje i úspěchy své vlády. Jen za včerejšek zveřejnil dvě videa. V prvním z nich se nechal zachytit kamerou na farmě soukromého zemědělce, ve druhém pak optimisticky oznamuje, že končí stres a zdražování. Ve videu věnovaném inflaci Fiala oznámil, že to nejhorší má už Česko za sebou a že inflaci zvládlo.

Ohlášený konec inflace není výhra. Pečivo nebo vejce nezvratně zdražily skoro o půlku

Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, což je nejlepší hodnota od března roku 2021 – podle koaličních politiků konečné vítězství nad zdražováním, podle mnohých dalších odborníků je ale třeba pamatovat na to, že vyšponované ceny už o moc dolů nepůjdou. Postcovidová léta s vysokým tempem zvedání takzvané cenové hladiny totiž udělaly své a ceny i některých základních potravin v průběhu let stouply o desítky procent. Pozvolné ustalování tak bude běh na dlouhou trať.

Inflace téměř zkrocena

Velmi netrpělivě se čekalo na nová čísla o lednové inflaci. Ta totiž měla ukázat, jak moc výrazně obchodníci přeceňovali své ceníky na začátku nového roku. A dopadlo to pro spotřebitele dobře. Ukázalo se totiž, že tempo inflace je mnohem nižší, než se čekalo. Zpomalení inflace tedy centrálním bankéřům zpětně posvětilo jejich nedávné snížení úrokových sazeb o výrazných 50 bazických bodů. Konkrétně spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly ceny o 2,3 %. To bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Finanční trh přitom čekal zpomalení tempa inflace „jen“ na 2,9 %.

„Mrzneme. Vyslyšte nás.“ Putinovi kazí kampaň zanedbaná infrastruktura několika měst

Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.

Nevratné dopady naší rekordní inflace: ceny už na původní úroveň neklesnou

Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.

Inflace dál zpomaluje

Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.

Premiérův optimismus ve světle faktů. Kdo nechce chudnout, musí si zajistit přidání

ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.

Co přinese rok 2024 ekonomicky

Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.

Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

„Fiala neměl pravdu s koncem zdražování.“ Byl premiérův proslov odtržený od reality?

O naději v souvislosti s příštím rokem hovořil ve svém vánočním proslovu premiér Petr Fiala (ODS). Od roku 2024 očekává, že bude mnohem lepší než roky předcházející, to nejhorší má podle předsedy vlády Česko za sebou. Podle opozičního hnutí ANO Fiala ukázal, že je odtržený od běžných lidí a odmítá si připustit odpovědnost za současnou situaci, koaliční politici projev chválí.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022, je to první změna, k níž ČNB přistoupila pod vedením guvernéra Aleše Michla. Většina analytiků snížení základní sazby v tomto rozsahu očekávala.

Hop na slevu

Pro voliče není větší politické téma než zdražování. Průzkumy, které si nechávají strany dělat, mluví jasně. A to, že lid se v čase bezpečí rozhoduje především podle vývoje životní úrovně, je už omleté klišé. Svého času nejoblíbenější americký prezident Bill Clinton, který toho moc neudělal, ale vládl za prosperity, měl nad stolem napsáno „It’s economy, stupid“. Autorem byl Clintonův volební stratég James Carville. Lídři vlády i opozice si to zjevně uvědomují, a tak se po dlouhé době první televizní střet Petra Fialy a Andreje Babiše v televizi Nova změnil v šerm grafy, kde, kdy a za koho co zlevňovalo a zdražovalo.

Těžké rozhodování Michlovy ČNB. Inflace je vysoká, drahé peníze už ale ekonomice škodí

Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.