I přes zvládnutou inflaci zůstávají drahé potraviny jedním z hlavních témat české politiky. Vláda Petra Fialy totiž sice prezentuje nedávný pokles cen jako svůj úspěch, pro mnoho domácností zůstává ale realita opačná – velký počet základních potravin, včetně mléka, másla či pečiva, v průběhu let i letos zdražil. A není důvod pro to, aby se ceny vracely na původní hladinu.

Zvláště výrazné zdražení postihlo mléčné výrobky, především máslo, jehož cena v září dosáhla rekordních hodnot. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) nyní kilogram másla stojí 247,29 koruny, což odpovídá přibližně 61,8 korunám za běžnou kostku o hmotnosti 250 gramů. Od ledna došlo k nárůstu ceny o 18,88 procenta, meziměsíčně o 8,36 procenta a oproti září loňského roku cena vzrostla o téměř čtvrtinu.

Podle odborníků je nárůst ceny másla způsoben několika faktory, především horkým létem, které ovlivnilo produkci mléka. „Když je léto extrémně teplé, dojnice produkují méně mléka kvůli tepelnému stresu a mléko má nižší tučnost. Na výrobu jednoho kilogramu másla je nyní potřeba asi o litr více mléka, než je běžných 21 až 22 litrů,“ vysvětlil Jiří Kopáček, předseda Československého svazu mlékárenského.

Tento nedostatek spolu s rostoucí poptávkou po mléčných výrobcích, jak v Česku, tak v zahraničí, tlačí ceny nahoru. „Mléčný tuk už není démonizován, lidé si uvědomují, že je zdravý a chutný,“ doplnil Kopáček s tím, že tradiční předvánoční poptávka ještě dále ceny másla zvýší.

Podobně zdražil i bílý jogurt. Kelímek o 150 gramech nyní stojí 11,65 koruny, což představuje nárůst o 0,78 procenta od ledna a meziměsíčně o 3,93 procenta. I přes toto zdražení je však bílý jogurt stále levnější než loni, kdy stál 12,31 koruny.

Naopak některé potraviny na trhu zlevnily. Výrazný pokles cen zaznamenaly konzumní brambory, které se v červnu prodávaly za 32,61 koruny za kilogram, ale nyní je jejich cena 25,76 koruny, což je meziroční pokles o 8,46 procenta. Také pšeničná hladká mouka zlevnila. Kilogram mouky nyní stojí 18,87 koruny, což je pokles o 2,13 procenta meziměsíčně a o 7,5 procenta ve srovnání s lednem.

Fiala se chválil

Situace v srpnu byla podobná. Inflace v České republice dosáhla meziroční hodnoty 2,2 procenta, což bylo vyšší než očekávání trhu, který předpokládal zpomalení na 2 procenta. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka byl růst inflace způsoben zejména zdražováním potravin, alkoholu a tabáku. „Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku, což přispělo k růstu inflace,“ uvedl Novák. Ceny potravin v srpnu ovlivnily celkový růst spotřebitelských cen, a to navzdory poklesu některých položek, jako byly například pohonné hmoty.

Premiér Petr Fiala však v srpnu prezentoval situaci jinak. Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích se pochvaloval poklesem cen potravin, který podle něj činí Českou republiku lídrem mezi zeměmi OECD. „Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ uvedl Fiala. Dále zdůraznil vládní opatření, jako je například snížení sazby DPH na potraviny na 12 procent, což podle něj významně přispělo k tomuto poklesu.

Navzdory těmto tvrzením však realita pro mnoho českých spotřebitelů zůstává odlišná. Ceny základních potravin, jako je máslo, mléko nebo chléb, stále zůstávají výrazně vyšší než před několika lety. Podle údajů ČSÚ se ceny potravin v posledních třech letech zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek. Například brambory zdražily o 88 procent, cukr o 65 procent a chléb o 47 procent.

„Ceny potravin se nevrátily na původní úroveň, což je pro mnoho domácností výrazná zátěž,“ uvedla stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO Margita Balaštíková, která se kriticky vyjádřila k premiérovým výrokům. Podle ní se vládní politika nezaměřuje na skutečnou pomoc spotřebitelům a místo toho chrání velké zemědělské hráče.

Ekonomové rovněž upozorňují, že ceny potravin se již pravděpodobně nevrátí na dřívější úroveň. „Zdražování sice zpomaluje, ale ceny zboží a služeb, které v posledních letech prudce vzrostly, se nevrátí na původní úroveň,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Podobně ekonom a poradce prezidenta David Marek poukazuje na vyšší cenovou hladinu u potravin. „Ceny potravin klesají, ale celková cenová hladina zůstává výrazně vyšší než před několika lety,“ poznamenal Marek.