Tag: inflace

Články k tagu

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent

Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.

ČNB ještě přitlačila s úrokovou sazbou. Vzrostla na 5,75 procenta

Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

V EU jsme u Green Dealu v absolutní menšině

Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.

Nejen vysoká inflace, ale i silný dolar. Připlatíme si za nové telefony i počítače

Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.

Za vysokou inflaci může ČNB, tvrdí Švejnar. „Nebezpečná erdoganomie,“ kritizují ho ekonomové

Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním.

„Je to rouškovné pro děti a ještě k ničemu.“ Vládní návrh kritizují odborníci i politici

Podle vlády příspěvek na pomoc rodinám, podle některých odborníků i politiků populistické gesto, které si nijak nezavdá s „úplatky“ důchodcům z repertoáru vlády bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci současné vládní koalice tehdy z opozičních lavic současné vládní strany tvrdě kritizovaly. Pochybnosti vzbuzuje i „zacílení“ pětitisícového příspěvku, na který dosáhne drtivá většina domácností s dětmi.

Sto dvacet miliard Kč jede do Němec

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.

Jak z pasti (nejen) válečného zdražování

Ceny v celé Evropě i ve Spojených státech letí rekordně vzhůru. V České republice ale násobně rychleji než v jiných zemích. Proč právě my máme po Estonsku a Lotyšsku třetí nejvyšší inflaci v celé Evropské unii? V březnu se ceny zboží a služeb zvedly o 12,7 procenta. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat Martin Štefunko, Tomáš Holub a Vladimír Dlouhý.

Když přijdeme o ruský plyn, tak se z inflace jen tak nedostaneme. Ceny výrobců už teď lámou rekordy

Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.

Bochník běžného chleba může brzy stát 60 korun, varují pekaři

Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to nehrozí.

Pražská plynárenská razantně zdraží. Část zákazníků si připlatí v průměru o 39 procent

Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne, uvedl mluvčí Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje 425 000 odběrných míst.

„Až uvidíte, že ještě přidám důchodcům, tak se z toho zblázníte“

Celý vyspělý svět zažívá vlnu velkého zdražování. U nás ale ceny rostou téměř nejrychleji z celé Evropy. V březnu o 12,7 procenta. Násobně víc než ve Francii s 4,5 procenty nebo Německu s 6 procenty. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišel debatovat Martin Štefunko, investor, který pomohl vydělat miliardy korun skupinám PPF a Penta. Pozvání přijal i člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub

Do normálu stále daleko

Jak už dobře víme, za březen jsme v České republice dosáhli meziroční inflace 12,7 procenta. To je ovšem číslo měřené domácí, českou metodikou, není tak úplně porovnatelné s celou Evropskou unií. Abychom mohli inflace napříč zeměmi porovnávat, musíme mít k dispozici nějaké srovnatelné číslo počítané mezinárodně jednotnou metodikou. A takové číslo přišlo tento týden. Můžeme už tedy směle porovnávat, jak jsme na tom z mezinárodního pohledu. Ukázalo se, že meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta.

Za růstem marží je panika. Jejich nařizování by ale znamenalo návrat do socialismu

Státem nařizované marže obchodníků by byly krokem zpět do socialistické ekonomiky. Vláda Petra Fialy totiž začala sledovat ceny některých potravin, zda se u nich neobjevují vysoké marže. Ty však stanovují sami obchodníci s ohledem na tržní prostředí a také kvůli svým závazkům. Podobně vláda zkoumala marže benzinových pump u vysokých cen pohonných hmot. Poté, co se na přehnané zdražování nepřišlo, stát snížil spotřební daň na benzin a naftu.

Inflace v EU vystoupila na 7,8 %, ta česká ji však výrazně překonává a je třetí nejvyšší

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Statistický úřad tak zpřesnil svůj rychlý odhad ze začátku tohoto měsíce, podle kterého březnová inflace v zemích používajících euro činila 7,5 procenta.

Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.

Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Uvízli jsme v inflační spirále. Výrobci zdražují brambory, obilí, kovy, elektřinu

Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Chcete další zdražování? Řekněte si o vyšší mzdu, varují ekonomové

Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.

Ceny piva a jídla zřejmě poletí nahoru. Náklady se mohou měnit každé dva týdny

Češi si budou zřejmě v příštích měsících muset zvykat na stále vyšší ceny jídla i pití v restauracích či hospodách. Od začátku roku není výjimkou zdražování až o dvacet procent, kromě jídla zdražuje například i řada pivovarů, což se výrazně projevuje do cen točeného piva. Podniky ke zdražování tlačí zejména zvýšené náklady, jejichž ceny se mohou měnit i několikrát za měsíc. Nejprve koronavirus, nyní mění návyky zákazníků prudký nárůst cen.

Válka na Ukrajině zpomalí český růst na 2,3 procenta. Odhady MMF a vlády se liší

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.

Proč zrovna my

Letos nejspíš zažijeme jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky. Podepíše se na tom rekordní zdražování, které bude podstatně rychlejší než vzestup platů. Válka na Ukrajině, debaty o vypnutí ruského plynu do Evropy a rekordní ceny elektřiny a benzinu vyvolávají dojem, že jsme se bezmocně ocitli v pasti globálních vlivů, které jsou mimo naši moc. Že zdražování je globální trend, kterému se nedá vyhnout.

Všichni trochu zchudneme, konstatoval Fiala. Podle Kalouska však opravdová bída v Česku nehrozí

Všichni trochu zchudneme, všichni budeme mít problémy, prohlásil ve středu premiér Petr Fiala (ODS). Krizi se zdražováním, a to zejména pohonných hmot a energií, odůvodnil mimo jiné ruskou invazí na Ukrajinu. „Dalším zdrojem je inflace a to, co se v naší zemi odehrávalo za vlády Andreje Babiše. Ta vyhazovala peníze a udělala rekordní dluhy,“ řekl Fiala pro server Aktuálně.cz.

Inflace přináší tvrdý propad životní úrovně. Letos to bude nejvíc v historii

Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné.

Děsivá meziroční inflace. V březnu zrychlila na 12,7 %, je nejvyšší od května 1998

Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.

Stálo by to čtvrt bilionu ročně. Vláda žasne nad Babišovými „protiinflačními“ návrhy

Stínová vláda hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem poslední dobou viní kabinet Petra Fialy ze současné drahoty a stoupající inflace, představila i dvanáctibodový program, který má údajně pomoci zvyšující se ceny srazit. Na expremiéra se ale hned poté sesypala kritika, která upozornila na to, že Babišova opatření by jen za letošek vyšla na čtvrt bilionu a inflaci ještě více roztočila. Navrhovaná opatření vládní politici označili za nesmysl.

Lidé růst cen zvládnou. Mohou přestat kouřit či méně topit, míní ekonomové

Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.

Neveselý výhled. Ekonomika si pohorší, ministerstvo počítá s celoroční inflací přes 12 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření

Pozor na ochotu bank poskytovat úvěry

Situace na finančním trhu se v posledních dnech celkem citelně zklidnila. Samozřejmě hlavním důvodem byla naděje, že Rusko omezí bojové aktivity u Kyjeva a zaměří se v rámci bojů na Donbas s vysokým podílem ruského etnika, a to výměnou za nabídku Ukrajiny, která začala mluvit o systému záruk pro Rusko a o vojenské neutralitě.