Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky, za očekáváním byl výsledek v prvním kole zejména pro předsedu Starostů Víta Rakušana,
Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.
Čeští spotřebitelé se dočkali zastropovaných cen energií. Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu.
Alexandr Vondra byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody. Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize.
Úlevu od pro mnohé nezvladatelných cen energií lidé pocítí už v listopadu. Od října začne platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, do listopadových a prosincových záloh na elektřinu i plyn se pak spotřebitelům propíše naráz vládní cenový strop a do toho i několikatisícová sleva v rámci úsporného tarifu. Jak tedy bude vypadat konečné roční vyúčtování za energie a pro koho budou mít plánované slevy největší efekt?
Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Preferujeme celoevropské řešení. To národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí. Opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii. To znamená, že ji vede. V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje šesti korun.
Maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle agentury Reuters to vyplývá z pracovní verze návrhu opatření ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise (EK). Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv.
Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.
Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.
Energetická krize zasáhla celou Evropu a spotřebitelé hledají různé cesty, jak ušetřit na výdajích za energie. Do diskuse na téma úspor v domácnosti se zapojují i významní vědci. Jedním z nich je držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2021 Giorgio Parisi. Podle jeho vyjádření se dá kratší dobou vaření těstovin výrazně ušetřit. Uvedl to server rnd.de. Fyzik Parisi radí, aby se při vaření špaget, penne nebo kolínek voda pouze přivedla do varu, vložené těstoviny se přikryly pokličkou a po dvou minutách se vypnul přívod tepla.
Opoziční hnutí ANO připravilo krizový plán pro Česko, obsahuje 28 bodů. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání stínové vlády to řekl předseda ANO Andrej Babiš. Navrhuje například zastropovat ceny elektřiny a plynu na 1500 korun za MWh, snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.
Energetická krize postupně paralyzuje chod společnosti. Česká vláda ovšem vyčkávala a až nyní pochopila, že bruselské celounijní řešení k uklidnění situace s drahými energiemi stačit nebude, a že bude muset přijít s velmi rychlou a efektivní pomocí sama. Ačkoliv zastropování cen elektřiny, k němuž přistoupilo mnoho států, aby se spotřebitelům ulevilo, kabinet striktně odmítal, nyní otočil.
Před pátečním pražským jednáním ministrů pro energetiku Evropské unie, které svolal český ministr průmyslu Jozef Síkela, panuje na všech frontách chaos a nejistota. Jde totiž o mimořádně citlivé téma, které ovlivní životní úroveň stovek milionů Evropanů v příštích měsících. V sázce je opravdu hodně. Veřejným prostorem napříč Evropou proto létají různé úniky z údajných návrhů, na nichž se testují reakce trhů i lidí. Politici se předhání ve výrocích. Když nemají řešení, které by představili, sestaví alespoň další komisi expertů. Jako ji čerstvě ohlásil premiér Petr Fiala.
Lyžaře čeká po třech sezónách ovlivněných epidemií další těžká zima. Vysoké ceny energií související s protiruskými sankcemi a válkou na Ukrajině totiž poznamenají i provoz zimních středisek. Některé alpské lyžařské areály už dnes předpokládají, že nebudou mít na provoz dost peněz. Ve Švýcarsku se otevřeně hovoří o snížení rychlosti lanovek a vleků, v Rakousku se zase připravují na sezónu bez nočního lyžování. Kvůli extrémním cenám permanentek může být navíc lyžování jen pro bohaté.
Ačkoliv ceny elektřiny, které v uplynulých dnech na evropských burzách dosahovaly šílených čísel, částečně opadly, celý trh je utržený ze řetězu a ceny jsou obrovsky volatilní. Evropská unie tak už nutně potřebuje situaci uklidnit a přijít se systémovým řešením. Velká část evropských států už k nějakým zásahům na snížení cen energií přistoupila. Řešení se nabízí několik, všechna však mají svá úskalí, ať už v tom, jak moc jsou účinná, nebo v tom, kdo je ve finále zaplatí.
Zatímco se hledá evropské i možné národní řešení energetické krize, země napříč Evropskou unií přichází s vlastní podporou i úlevami pro podniky či obyvatele. V sousedním Německu začalo ve čtvrtek platit nařízení, které donutí k šetření obchody, domácnosti i státní instituce. Legislativní rámec, který by to měl umožnit v Česku, už ministerstvo průmyslu aktivuje od příštího týdne. Potřebná vyhláška se však zatím připravuje a ministr Jozef Síkela (STAN) tak tvrdí, že její aktivace zatím nehrozí.
Připravované návrhy Evropské komise na řešení prudkého růstu cen energií by měly zahrnovat cenový strop pro některé výrobce elektřiny, kteří nevyužívají plyn. Cenový limit by pomohl zvýšit příjmy, které by vlády mohly použít na snížení účtů za energii pro spotřebitele, a měl by být zaveden současně se snížením spotřeby elektřiny v celé EU, uvádí se v uniklém dokumentu Evropské komise, který má k dispozici agentura Reuters.
Nebyl to premiér, ministr financí ani ministr průmyslu, ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kdo ostře a jasně pojmenoval, co je zjevné. Ale ti, kdo mají rozhodovat, před tím strkají hlavu do písku a snaží se to pasivně vysedět. Protože jsou bezradní a moc nevědí, co s tím. Blažek ve sněmovně v krátkém vystoupení varoval, že pokud se okamžitě nevyřeší ceny elektřiny, které se vymkly ze všech mezí, hrozí rozklad politického systému České republiky.
Turbulentní vývoj cen na burze s elektřinou na příští rok vyvolává obavy z vysokých účtů za elektřinu. Zatímco v pondělí cena prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu, v úterý už spadla prakticky na polovinu. A v příštích dnech může opět prudce vyletět nahoru. Hrozivé výkyvy však podle odborníků neznamenají důvod k panice. Současná cena na burze totiž vypovídá ve skutečnosti spíše málo o ceně energie pro příští rok. Jiná situace je pak u spotových cen.
Najednou jde to, co se dlouhé týdny zdálo nemožné. Poslední dny atakovaly ceny elektřiny v Evropě rekordy, které už se vymykaly představivosti. Když překonaly 1000 eur za MWh, byla to přesně ta hranice zlomu, která otřásla evropskými politiky a po měsících nečinnosti je konečně rozhoupala zatím ne k razantní akci, ale aspoň k razantním prohlášením. Ta cena 1000 eur za MWh je totiž více než dvacetinásobek ceny z roku 2020.
Energetická krize zvedá i ceny palivového dřeva, o které je před nadcházející topnou sezónu mimořádný zájem. Lidé ho často využívají na přitápění jako doplněk k elektřině nebo plynu. Kvůli velkému zájmu a panice se ale protahují i dodací lhůty. Jednou z levnějších možností je pak samotěžba u Lesů ČR.
Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spolu jednali o chystané transformaci společnosti. Cílem je získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji, uvedl předseda vlády. Tématem diskuse byly také aktuální ceny elektřiny a konkrétní kroky k jejich snížení.
Úterní hodnoty z Pražské energetické burzy vypovídají o výrazném poklesu cen elektřiny. Dopoledne se jedna megawatthodina při ročním kontraktu prodávala za 550 eur (13519 korun), což je skoro polovina pondělních hodnot. Tehdy ceny elektřiny na evropských burzách prolomily i hranici 1000 eur za megawatthodinu. Jde patrně o reakci na snahu evropských států energetickou krizi řešit.
Cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok dnes přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Na twitteru to oznámila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) sídlící v Praze. Nad tuto hranici se dnes dostala také velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce. Nad 1000 eur cena s dodávkou na následující rok vystoupala během dopoledne, oznámila burza PXE.
