Po mrazivých dnech, kdy ceny energií opět nebezpečně rychle stoupaly, nastala nyní na trzích příznivější situace. Plyn i elektřina o Vánocích citelně zlevnily, cena plynu se dostala dokonce hluboko pod 100 eur a je tak nejníže od vypuknutí ruské invaze v únoru. Co to pro budoucí vývoj znamená a jak se to dotkne domácností, které budou mít od nového roku energie zastropované, ovšem na velmi vysokých hodnotách.
Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun. Fiala rovněž oznámil, že tuzemské teplárenské společnosti budou moci čerpat podporu od státu na řešení současné energetické krize.
Začátek podzimu přinesl nadějnější období prožívané energetické krize, kdy ceny elektřiny i plynu pozvolna klesaly a na nižších hodnotách zůstávaly i několik týdnů.
Tento titulek měl komentář Echa den poté, co vláda začátkem září představila stropy na ceny silové elektřiny pro domácnosti, veřejné instituce a malé firmy. Strop nastavila na 6 korunách za kilowatthodinu včetně DPH.
Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování.
Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí od dodavatelů energií nové rozpisy záloh na elektřinu a plyn. A pro mnohé to také znamená větší či menší šok z výše měsíční platby. Vláda ceny energií zastropovala, bez tohoto kroku by obchodníci dodávali za částky na ještě mnohem vyšší úrovni. Přesto platí, že tuzemské stropy nejsou k odběratelům příliš velkorysé a jsou nastaveny poměrně přísně, ačkoliv nejsou omezeny spotřebou, jak se s tím můžeme setkat v jiných státech.
Francouzská vláda vydala pokyny, jak bude postupovat v případě hrozících blackoutů. Energetická situace ve Francii je napjatá a vláda se obává, že v případě tuhé zimy může docházet ke krátkým lokálním výpadkům. Nově publikovanými informacemi chce vláda uklidnit veřejnost. Informuje například francouzský The Local. Francouzská vláda publikovanými opatřením reaguje na hrozící nedostatek elektřiny.
Takřka celou Ukrajinou se v úterý po poledni místního času rozezněly sirény varující před vzdušnými útoky. O něco později úřady vzdušný poplach ve většině regionů odvolaly. Nebezpečí ovšem představuje i samotná elektrická síť, dochází v ní k přepětí a kolabuje, což je patrné přímo na ulicích. Zatím nejsou hlášeny nové ruské vzdušné údery. Ukrajinští činitelé před tím varovali, že Rusko chystá novou vlnu raketových útoků především proti energetické infrastruktuře země.
Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská, podle které naději udrží vyhlídka na připojení země k Evropské unii.
V první polovině letošního divokého roku nerostly ceny elektřiny nikde tak prudce jako u nás. Důvodem bylo hlavně nestandardně dlouhé vyčkávání vlády, která až na poslední chvíli rozhodla o tom, že na elektřinu i plyn zavede cenové stropy.
Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí oznámení od dodavatelů energií s informacemi o změnách ceníků. Jak se očekávalo, kdo ještě netěží z nízkých zafixovaných cen z minulých let, přečetl si, že za samotnou silovou elektřinu, tedy bez dalších poplatků, bude platit klidně až třikrát víc. Velcí dodavatelé totiž do nových cen museli promítnout to, za kolik nakupovali pro zákazníky energie na další rok.
Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá. Na tiskové konferenci to ve středu uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.
Po dlouhé době silně rozbouřených cen elektřiny nyní už více než měsíc zažíváme na spotovém trhu jejich pokles. Přechod na spotové ceníky je od vypuknutí krize vysokých cen energií považován za něco nechtěného a obávaného. Teď však dochází k situaci, kdy je burzovní cena elektřiny nižší než vládou zavedené stropy, což může mnohým připadat jako lákavá možnost. Spotové ceníky se ale chovají jako velmi divoká investice a nechat běžného zákazníka „investovat“ na trhu s elektřinou je nebezpečné, varují někteří dodavatelé.
Vedení Kyjeva připravuje scénář evakuace všech obyvatel města pro případ, že by v něm nastal úplný výpadek proudu. Napsal to deník The New York Times s odvoláním na Romana Tkačuka z městské správy. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v sobotu občany varoval, že se město může ocitnout bez světla, vody a vytápění. Také občany vyzval k tomu, aby se připravili pro případ, že by tento pesimistický scénář nastal. Pokud by ruské síly dál ničily objekty kyjevské energetické infrastruktury, mohl by Kyjev zůstat úplně bez dodávek proudu, uvedl americký deník.
Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh.
Nejstěžejnější zásahy do fungování unijního trhu s energiemi, které by mohly významně srazit cenu elektřiny, jsou zdá se v evropských orgánech stále zapovězené téma. A to ačkoliv šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slibovala reformu cenotvorby, kdy ceny elektřiny určuje zemní plyn, jako velmi reálnou. Nyní se stále více ukazuje, že komise je na straně Německa, které cenové stropy pro plyn spalovaný v elektrárnách odmítá. Více než polovina unijních států, které po stropech volají, zůstává nevyslyšena. Rozhodnout se podle dosavadních plánů má definitivně do konce listopadu.
Tíha obrovských nákladů na energie přerůstá už dlouho českým podnikům přes hlavu.
První zima bez ruského plynu nastala, topná sezóna už oficiálně probíhá a cena zemního plynu na trhu je v těchto dnech paradoxně nejnižší za celý rok. Evropa se snažila před zimním obdobím zajistit dodávky zkapalněného plynu a naplnit zásobníky, teď dochází k dříve nemyslitelnému stavu, kdy tankery naložené LNG nemají plyn kde vyložit. Přetlak spolu se zatím mírnou zimou tak tlačí cenu dolů.
V Německu se řeší vyhraněný spor dvou významných spolkových ministrů o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve svém návrhu prosazuje, aby v roce 2023 nadále fungovaly dvě jaderné elektrárny. Jeho návrh však na pondělním jednání vlády vetoval ministr financí a vicekancléř Christian Lindner (FDP). Uvedl do deník Handesblatt.
Energetické trhy jsou stále nebývale turbulentní, přeci jen už však není nutné označovat je za utržené ze řetězu. Pozitivní zprávou posledních dnů byl pokles cen elektřiny na denním neboli spotovém trhu. Cenotvorba elektřiny je navázaná na plyn, k poklesu cen tedy přispělo i to, že se situace na trhu s plynem uklidňuje.
Od chvíle, kdy vláda Petra Fialy začátkem září rozhodla o zastropování cen elektřiny pro domácnosti, veřejné instituce, malé a střední firmy, hledají ministři odpověď na otázku, kdo za to zaplatí. Kabinet při stropu u elektřiny na 240 eurech za MWh včetně DPH odhaduje účet na 130 miliard korun. U plynu je odpověď jednoduchá. Rozdíl mezi tržní cenou a stropem, který je v tomto případě 120 eur za 1 MWh včetně DPH, musí zaplatit stát. U plynu jsme závislí na dovozu. Nakupujeme za globální ceny.
Polská vláda bude příští rok udržovat náklady na elektřinu na snížené úrovni až pro 98 procent polských podniků. Uvedl to podle agentury PAP polský ministr rozvoje Waldemar Buda. Polský premiér Mateusz Morawiecki již ve čtvrtek oznámil, že vláda příští týden představí nové ceny elektřiny pro malé a střední podniky. „Naše řešení pokryje až 98 procent firem v Polsku,“ řekl ministr Buda. Ceny elektřiny pro polské malé a střední podniky podle něj budou patřit mezi nejnižší v Evropě.
Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.
Lidé začnou od října ve svých platbách za energie konečně pociťovat „úlevu“, kterou vláda připravila. V rámci úsporného tarifu bude do konce roku všem plošně odpuštěno od dvou do tří a půl tisíce korun, záleží na distribuční sazbě. Stejně tak se od teď i po celý příští rok z vyúčtování vyškrtne poplatek za obnovitelné zdroje. Nejasnosti však stále panují kolem toho, jak se nyní do záloh promítnou zastropované ceny elektřiny i plynu.
Poslední zářijový den konečně došlo na ohlášení dlouho avizovaného celoevropského řešení cen elektřiny. To mělo být reakcí na raketový vzestup tržních cen a následné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že unijní trh s elektřinou selhal. Že „nebyl nastaven na tuto dobu“. Za onu dobu, na kterou nebyl nastaven, vydává většina evropských politiků včetně vlády Petra Fialy ruskou invazi na Ukrajinu. Už nedodávají, že ceny elektřiny začaly prudce růst loni na podzim. Tehdy se začalo naplno projevovat, že poptávka po elektřině v Evropě dlouhodobě převyšuje a bude převyšovat její nabídku ze stabilních zdrojů.
Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky, za očekáváním byl výsledek v prvním kole zejména pro předsedu Starostů Víta Rakušana,
Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.
