Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.

ERÚ pro příští rok navrhuje zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií pro domácnosti bude v příštím roce podílet ze zhruba 40 procent, o 71 procent. Pro velké odběratele stoupne ještě výrazněji, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Definitivní podobu regulované složky cen energií představí regulátor koncem listopadu, je však velmi nepravděpodobné, že by došlo k úpravě a snížení navrhovaného nárůstu. Strmý nárůst regulované složky elektřiny je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů, které budou opět v plné výši platit domácnosti i firmy. To bylo očekávané. Několikanásobný nárůst oproti tomu, kolik odběratelé za zelené zdroje platili na faktuře dříve, však ne.

Mnoho velkých firem sice tvrdí, že se zdražováním elektřiny vlivem evropské klimatické politiky počítají, ale zároveň říkají, že takové zdražení v regulované složce pro ně znamená nečekaný růst nákladů. Logickou reakcí by tak mohlo být další výraznější zvedání marží v příštím roce, a tedy další zdražování pro spotřebitele.

„Pokud dojde k odsouhlasení zvýšení regulované složky v navrženém rozsahu a zároveň nepřijde očekávaný výrazný pokles cen energií na trzích, pak očekávám obrovské rozčarování zástupců byznysu. České firmy a obzvlášť pak ty náročné na spotřebu energií, budou ve velkých problémech. V takovém případě by totiž podle všeho došlo k rozšíření rozdílu cen energií u nás a v zahraničí, což by komplikovalo konkurenční pozici takových firem,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

„Cenový zmatek, který česká ekonomika prožila v uplynulých dvou letech, dal mnoha firmám prostor pro zvýšení cen nad rámec tlaku ze strany vyšších nákladů, a tedy pro navýšení marží. Poptávka na to reaguje vcelku logicky snížením nákupů nebo nakupováním za hranicemi. Odhadovat, jestli v tomto prostředí firemní manažeři zkusí onen husarský kousek ještě jednou a naposled, s odkazem na nárůst cen elektřiny od ledna, je těžké – záleží na tom, jak vyhodnotí aktuální poptávku a chování konkurence v daném oboru. Komentáře zástupců lobbistických skupin naznačují, že určitou snahu tímto směrem čekat můžeme. Koneckonců pokud by se ukázalo, že zdražení bylo přehnané, není v českém maloobchodě topícím se ve slevách problém později slavnostně vyhlásit ještě větší slevy než obvykle,“ řekl redakci hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se výrobci pokusí zvýšené náklady přenést na zákazníky. Předpokládá ovšem, že se jim to z větší části nepodaří. „Domácí i zahraniční poptávka jsou ve výrazném útlumu a na horizontu několika měsíců nelze očekávat rychlý obrat k lepšímu. Firmy si tedy pravděpodobně uvědomují, že budou muset ke zvyšování cen přistupovat velmi uvážlivě. Ziskové marže v podnikatelském sektoru se aktuálně nacházejí výrazně nad historicky obvyklými úrovněmi a existuje zde tedy prostor pro to, aby firmy část zvýšených nákladů vzaly na sebe. Ostatně platí, že je lepší prodat výrobek s nižší marží, než jej neprodat vůbec,“ řekl deníku Echo24.

Tak výrazné navýšení regulované složky elektřiny navíc jednoznačně bude dalším proinflačním faktorem. „A to jak čistě účetně, tak psychologicky, tedy i u firem, které třeba díky fixaci svých vstupních cen žádný výrazný nárůst celkových nákladů ve skutečnosti nepocítí,“ říká Skořepa.

„Lze očekávat, že firmy na růst nákladů zareagují růstem cen, což bude jistě tlačit proti poklesu inflace v České republice. Inflace bude přesto klesat směrem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Tento pohyb bude ovlivňovat spousta faktorů od vývoje ekonomiky, lednové přecenění, spotřební chování domácností, tempo snižování úrokových sazeb ze strany ČNB a řada dalších. Růst koncových cen a související růst marží pak bude omezován konkurenčním bojem. Platí proto, že odvětví, kde je silná koncentrace konkurence, nebudou zdražovat příliš a možná vůbec. V odvětvích, kde je konkurence spíše slabší, můžeme čekat prudší růst cen,“ analyzuje situaci Peterka.

Stejně tak u domácností mohou mít jejich obavy z dalšího nárůstu cen elektřiny vliv na další škrcení jejich výdajů a celkově nižší spotřebu, a tedy na pokračující špatný vývoj ekonomiky. „Jistý vliv tam přinejmenším zpočátku jistě bude, i když prozatím to vypadá, že faktický dopad zvýšení regulované složky ceny elektřiny do rodinných rozpočtů bude v průměru poměrně malý,“ domnívá se Skořepa a poukazuje na to, že prudký růst regulované složky elektřiny mnohem více pocítí podniky než domácnosti, kdy by nárůst celkové ceny elektřiny neměl být tak markantní.

„Veřejnost je momentálně na jakékoliv zmínky o zdražení energií mimořádně citlivá a důsledkem je tedy další zhoršení již beztak mizerné ekonomické nálady. Předpokládám, že teprve začátek roku 2024, kdy inflační statistiky razantně poklesnou, by mohl české domácnosti alespoň částečně uklidnit. Do té doby zůstane utlumená spotřebitelská poptávka brzdou procesu ekonomického zotavení,“ tvrdí Hradil.

Problémem nadále zůstává to, že česká ekonomika se zotavuje pomaleji, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a kvůli útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.