Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu především v roce 2022 rekordně stoupaly až o stovky procent. V loňském roce už postupně klesaly a v závěru roku trend udržely. Kontrakt na elektřinu s dodáním v příštím roce je nejlevnější od léta 2021 a MWh elektřiny se nyní na energetické burze v Lipsku obchoduje za 99 eur (asi 2435 korun), u plynu cena sestoupila k 40 eurům (985 korun) za MWh. I přes zlevnění je to však stále násobně více než před krizí.

Důvodem toho, že ceny na trzích klesaly, je nízká poptávka ve všech unijních zemích, teplejší počasí a také to, že v oběhu je více emisních povolenek, což jejich cenu o něco stlačilo dolů. Že by však v nadcházejícím roce mělo přicházet další velké zlevňování energií na trzích, není pravděpodobné, protože tyto faktory postupně nebudou mít takový vliv.

„Hlavní slovo tak bude mít v příštím roce oživení v Německu, Česku i dalších středoevropských zemích. Zatím to sice nevypadá na žádný rychlý nástup, ale v druhém pololetí už bychom se měli dočkat růstu tlaku na ceny energií i energetických surovin,“ říká analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj je proto v příštích měsících vhodná příležitost pro dlouhodobé zafixování cen energií.

Přesto je u vývoje trhu s elektřinou nutná obezřetnost. Na německé burze EEX je totiž cena kontraktu na rok 2025 vyšší než na rok 2024, což je poprvé od konce roku 2021. „Je to jasná předpověď toho, že výrobci nebudou při nejistých cenách vstupů ochotni prodávat za nižší budoucí ceny. Uvidíme, zda se tento trend potvrdí,“ tvrdí obchodní ředitel společnosti UCED Václav Skoblík. Celkově však očekává, že ceny energetických komodit budou klesat. „To ale za předpokladu, že nenastane žádný další geopolitický konflikt ovlivňující těžbu nebo dopravu,“ dodal Skoblík v souvislosti s plynem.

Energetický regulační úřad (ERÚ) už potvrdil, že výrazně navýší cenu regulované složky. Cena energií se totiž skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé a která je ovlivněna cenou samotné odebírané energie na trhu, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.

Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za MWh. Průměrná domácnost spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů, kde ale vláda plánuje několikamiliardovou podporu.

Součástí regulované složky je i poplatek za obnovitelné zdroje, který nyní víc než rok plně hradil stát. Nyní se ale znovu v plné výši vrátí na faktury odběratelů a bude nadále činit 495 korun za MWh.

Výše regulované složky bude postupně stále narůstat, protože souvisí s financováním přeměny energetiky, která má být založena na nefosilních zdrojích. Ty jsou však nestálé, proto platí, že má-li se instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů zvyšovat, musí se zajistit i vyšší flexibilita elektrizační soustavy.