V rámci evropského Green Dealu požaduje EU masivní rozvoj elektromobility. Do roku 2026 má na hlavních evropských tazích být nabíječka pro elektromobily každých šedesát kilometrů. Podle českých distributorů má Česko pro masivní síť elektronabíječek dostatek zdrojů energie, celý plán, který distributoři označili za ambiciózní, ovšem může ztroskotat na délce stavebního řízení a administrativních úkonech. Někteří oslovení odborníci také varovali, že síť může předběhnout počty automobilů a nebýt ekonomicky životaschopná.

V rámci balíčku Fit for 55 EU nedávno schválila směrnici o rozvoji infrastruktury u alternativních pohonů (AFIR), podle které má na hlavních evropských tazích pod zkratkou TEN-T být každých šedesát kilometrů dostupné elektronabíjení o výkonu 400 kilowattů. V České republice se to týká především spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. V roce 2030 budou muset být stojany rozmístěny ve stejné vzdálenosti i pro autobusovou a nákladní dopravu. K té je potřeba větší výkon nabíjecích stanic, a to až 2800 kilowattů.

Přesto, že k současnému vozovému parku má Česko velké množství dobíjecích stanic, největší distributoři v ČR stále plánují masivní investice, aby do roku 2030 evropskou směrnici AFIR naplnili. Pražská energetika má podle mluvčího Karla Hanzelky v současnosti 600 stanic a plánuje vybudovat dalších 600 do roku 2030. Společnost ČEZ chce do roku 2025 mít vybudovaných 800 stanic, u kterých navíc bude garantovat, že elektřina pochází z obnovitelných zdrojů. Třetí distributor společnost E.ON a její divize E.ON Drive má vybudovaných přes 170 stanic a jen letos počítá s dalšími 125 rychlodobíjecími stanicemi. Celkem chce v následujících letech investovat do infrastruktury přes miliardu korun.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) letos uvedl, že ministerstvo má pro rozvoj elektromobility připraveno 6 miliard korun. Společnosti mohu žádat o dotaci v programu Doprava 3, který bude vyhlášen během podzimu. Existuje také možnost evropských dotací skrz program Connecting Europe Facility (CEF).

„Ambiciozní,“ říkají k vyhlášce distributoři

Všichni oslovení distributoři označili evropskou regulaci AFIR za „ambiciózní“. Obávají se především lokálních dopadů u velmi výkonných dobíjecích stanic, které bude nutné pozdější fázi vybudovat pro nákladní a autobusovou dopravu. Výkonné nabíjení bude znamenat nutnost vybudování výkonných trafostanic v blízkosti nabíječek.

Distributoři také varují před zatěžující administrativou v případě výstavby nových elektronabíječek. Stavební řízení v současnosti mohou trvat 2,5 až 3 roky. „V podmínkách České republiky není jednoduchá nejen legislativa povolovacích procesů, ale velkou roli hraje i přístup úřadů, respektive jednotlivých úředníků, který je často nejednotný. Mnohdy se setkáváme s odlišnými požadavky u různých místně příslušných úřadů. Administrativní zátěž při povolování je nadměrná hlavně u menších instalací,“ uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Ten také upozorňuje, že například u dálničních odpočívadel se nové stojany staví komplikovaně, protože Ředitelství silnic a dálnic nemá jednotnou politiku výstavby dobíječek. Přitom samotná výstavba nabíječky techniky na místě zabere jen jeden až 2 měsíce v závislosti na umístění.

Naopak přetížení elektrické sítě kvůli elektromobilům by nastat nemělo. Distributoři označují českou elektrickou síť za robustní. U rychlonabíječek a vysoce výkonných nabíječek budou muset postavit distributoři nové transformátory. Kvůli investicím do nabíječek a infrastruktury investují distributoři miliardy korun. Část z vlastních zdrojů, část z uvedených dotačních titulů. „Česká republika pro to předpoklady má, disponuje robustní přenosovou i distribuční sítí. Poradí si bez problémů s objemy elektřiny, kterou by potřebovaly elektromobily v počtech uvedených např. v Národním akčním plánu čisté mobility. Jen pro představu: Průměrná spotřeba takových 250-500 000 elektromobilů vychází zhruba na úrovni 0,78-1,56 TWh/rok. A pro srovnání – roční produkce jaderné elektrárny Temelín činí okolo 15 TWh,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier.

Ten zároveň upozorňuje, že by se elektrická síť mohla potýkat z opačným problémem. Vzhledem k množství elektronabíječek a malému množství elektromobilového vozového parku v ČR by mohla být nevyužívaná a ekonomicky nevýhodná. „Množství vozidel totiž u nás stále ještě zaostává za rozvojem dobíjecí infrastruktury. Může tedy paradoxně dojít k situaci, kdy, pokud se penetrace elektromobilů výrazně nezrychlí, další plnění nových ambicí v oblasti infrastruktury způsobí ještě větší prohloubení této mezery. Pozornost by se tedy kromě podpory infrastruktury měla soustředit také na podporu zvýšení poptávky po vozidlech. Jenom dostatečný počet vozidel v ulicích totiž bude garancí, že pro investory zůstanou výstavba i provoz dobíjecí infrastruktury zajímavé, a to i za situace, kdy nejsou k dispozici dotace,“ uvedl dále Schreier. Na 100 elektromobilů v současnosti v Česku připadá 22 elektrostanic.

Ministerstvo dopravy však na výtky distributorů o nevyužívání sítě upozornilo, že elektronabíječky vybudované podle vyhlášky nebudou sloužit pouze českému vozovému parku. „Evropská unie (skrze tzv. nařízení AFIR) po nás chce budovat dobíjecí infrastrukturu o parametrech, které (zejména v případě tzv. dobíjecích hubů pro nákladní vozidla) nehledí jen na stav elektromobilního parku u nás, ale vychází se i z toho, že je ČR tranzitní zemí a je třeba obsloužit i řidiče z jiných států EU,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.

V současnosti je v Česku zaregistrování přibližně 18 000 elektrovozidel. Posledním půlroce stoupl jejich počet přibližně o 29 %. V porovnání s ostatními evropskými státy se však stále jedná o zlomek na celkově nově zaregistrovaných vozidlech. Zatímco například ve Finsku tvoří elektroauta třetinu nově zaregistrovaných vozidel, Česká republika je s 2,6 % na chvostu registrace nových, ale drahých elektrovozidel. Méně se elektromobilita prosazuje už jen na Slovensku.