Dvacet let po 11. září mnozí uživatelé na sítích vzpomínali, jak se v ten den o útocích dověděli, jak tu zprávu vstřebávali, na co mysleli. Při setkáních s těmi vzpomínkami snadno mohlo dojít k „přetížení mnohostí“, nebo jak to říct. Všechna ta vyprávění, v nichž se toho fakticky moc neudálo, mohla po chvilce začít působit až únavně a monotónně.
Kdybyste někomu koncem 90. let jako posel z budoucnosti pověděli, jak krátká éra po konci studené války bude, asi by vám nevěřil. Doba, z níž dodnes přežívá řada pojmů – globalizace, demokratizace, neoliberalismus –, trvala jen jednu dlouhou dekádu, do 11. září 2001. Od té doby uplynulo už dvacet let, tedy stejně dlouho, jako trvala třeba československá normalizace.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v sobotu večer zveřejnil nově odtajněný dokument zabývající se logistickou podporou pro dva saúdskoarabské únosce letadel při útocích z 11. září 2001. Šestnáctistránkový výpis popisuje kontakt únosců se saúdskoarabskými spolupracovníky ve Spojených státech, ale neposkytuje žádné důkazy, že by se na útocích podílela saúdskoarabská vláda, napsala dnes agentura AP.
Šéf teroristické organizace al-Káida Ajmán Zavahrí se objevil na novém videu zveřejněném u příležitosti 20. výročí teroristických útoků z 11. září, píše agentura AP. Od konce loňského roku se přitom šíří spekulace, že zemřel. Z videa podle analytiků nicméně není jasné, zda bylo pořízeno nedávno. Teroristické útoky na USA si 11. září 2001 vyžádaly skoro 3000 obětí. K akci se posléze přihlásil Zavahrího předchůdce Usáma bin Ládin a jeho organizace al-Káida.
Před deseti lety byla na dolním Manhattanu otevřena realizace, jejíž zrod sledoval celý svět. Přes počáteční odpor přinesl návrh neznámého mladého architekta mimořádně silný výsledek s kontemplativní atmosférou, která dolehne na každého příchozího. V mnoha ohledech neměla tato soutěž obdoby. O výstavbě památníku, který by uctil všechny oběti teroristických útoků z 11. září 2001, se začalo intenzivně diskutovat krátce už brzy po těchto tragických událostech.
Bezprostředně po jedenáctém září mohli lidé mnohokrát slyšet a číst, že na Světové obchodní centrum útočili lidé, kteří „nenávidí naši“ svobodu. Pořádaly se koncerty, jejichž smyslem bylo dát najevo teroristům, že Západ se svého svobodného životního stylu nevzdá. No. Dá se říct, že dnes už víme, jak to dopadlo. Mnoho lidí (včetně mě) se vzrůstajícími obavami sleduje postupnou přeměnu Západu v jakousi „společnost dohledu“, v níž soukromí jednotlivce prakticky přestává existovat.
Americký prezident Joe Biden v předvečer 20. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 věnoval vzpomínku skoro 3000 obětí a vyzval Američany k jednotě. Exprezident Barack Obama ve svém vzkazu vyzdvihl hrdinství Američanů. Britská panovnice Alžběta II. dnes v prohlášení uvedla, že myslí na oběti a pozůstalé a vzdala hold lidem, kteří se podíleli na obnově po útocích. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové „EU stojí za Spojenými státy v obraně svobody a soucitu proti nenávisti“.
Dnes už to je ikonický moment – tehdejší prezident Spojených států George Bush mladší se dozvídá o teroristických útocích z 11. září 2001. Bush zrovna seděl v jedné z učeben základní školy ve floridské Sarasotě a chystal se s místními žáky předčítat dětskou knihu, když mu personální šéf Bílého domu Andrew Card přišel sdělit, že do budov Světového obchodního centra v New Yorku narazilo už druhé letadlo.
Západ se po teroristickém útoku před 20 lety na USA naučil víc bránit, zlepšil koordinaci zpravodajských služeb, posiloval bezpečnost lidí, někdy i na úkor osobních svobod. Velkým testem prošla Severoatlantická aliance, jež navzdory krizím a rozdílným pohledům zůstala silná a soudržná. Dopad útoku byl též ideový a konceptuální. Řekl to místopředseda ODS Alexandr Vondra, který se v srpnu 2001 vracel do Prahy zpět z Washingtonu, kde působil jako český velvyslanec.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times (NYT) se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích. Zkoumali učebnice a hovořili s pedagogy. Zejména však chtěli hovořit přímo s mladými lidmi, kteří se narodili po útocích.
Od atentátů z 11. září uplyne zítra dvacet let, což je dost na to, aby člověk, který tehdy s úžasem sledoval ono „peklo v přímém přenosu“, pozapomněl, oč vlastně šlo a co tomu předcházelo. Pomineme-li šílence, fantasty a duševně nemocné, kteří vědí, že si to Američané spolu s Mosadem udělali sami, zůstalo především vědomí nějakého „velkého třesku“, přelomového výbuchu, jenž uzavřel jednu kapitolu dějin (docela nadějnou) a otevřel dveře k návratu do barbarství, úzkosti a iracionální krutosti.
V Paříži ve středu za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.
Nejméně dva z teroristů, kteří zaútočili 11. září 2001 v USA, měli zřejmě ve Spojených státech podpůrnou síť, uvádí bývalý agent FBI Danny Gonzales. „Devatenáct únosců nemůže spáchat masovou vraždu tří tisíc lidí samo,“ uvedl Gonzales, který pomáhal atentáty z 11. září vyšetřovat, pro server CBS News. Prezident Joe Biden tento pátek podepsal výnos, jehož cílem je odtajnění vyšetřovacích spisů k únosům z 11. září 2001, a to během následujících šesti měsíců. Některé rodiny obětí si slibují, že dokumenty odhalí roli Saúdské Arábie ve smrti jejich příbuzných.
Novozélandský maloobchodní řetězec Countdown oznámil, že po pátečním útoku islamisty na zákazníky stáhl z regálů svých supermarketů nože a nůžky. Podle úřadů islamistický extremista i přes sledování policií pobodal šest lidí v jednom z obchodů společnosti. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová upřesnila, že při útoku bylo zraněno dohromady sedm lidí a stav tří z nich je kritický. Policie útočníka záhy po činu zastřelila.
Kábulské letiště se dnes stalo terčem raketového útoku; střely zlikvidoval protiraketový systém a evakuace pokračují, informovala agentura Reuters s odvoláním na amerického představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda se podařilo sestřelit všechny rakety. Nicméně podle tohoto zdroje se první hlášení nezmiňují o případných amerických ztrátách.
Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu podnikly útok na údajného "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na atentát, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na dnešek Pentagon. Prohlášení neuvádí, zda se zabitý muž přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.
Čtvrteční sebevražedné útoky u kábulského letiště se ukazují daleko tragičtější než se původně jevily. Dosud si totiž vyžádaly nejméně 170 obětí z řad afghánských civilistů, uvedla stanice CBS News s odvoláním na nejmenovaného afghánského činitele. Úřady zatím novou bilanci nepotvrdily. Agentura AP předtím informovala, že počet mrtvých dosáhl 108. Při atentátech podle ní přišlo o život 95 Afghánců a také 13 amerických vojáků. Zraněných jsou na dvě stovky.
Po nejtragičtějším útoku na americké vojáky za posledních deset let slíbil prezident Joe Biden tvrdou odplatu, ale stahování z Afghánistánu tímto útokem ovlivněno nebude. Některé Evropské státy však už evakuační mise ukončily. Turecko dnes začalo jednat s Talibánem o jeho budoucnosti v zemi. Píše New York Post či The Telegraph. Po útoku, který ve čtvrtek zabil okolo sta lidí a 13 amerických mariňáků, se Biden dočkal tvrdé kritiky.
Při čtvrtečních explozích u letiště v Kábulu zemřelo přinejmenším 72 Afghánců, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z místní nemocnice a z hnutí Tálibán. Televize BBC a CNN s odvoláním na zdroj z ministerstva zdravotnictví hovoří dokonce až o 90 mrtvých a 150 raněných. Radikální islamistické hnutí hlásí nejméně 28 obětí z řad svých členů. Podle Pentagonu zahynulo rovněž 13 amerických vojáků. Americký prezident Joe Biden v reakci na atentáty oznámil, že evakuace z letiště budou pokračovat.
Dvě exploze, které podle prvních informací byly s velkou pravděpodobností sebevražedným útokem, si dnes v okolí letiště v Kábulu vyžádaly zatím neupřesněný počet obětí a mnoho zraněných. Stanice BBC s odkazem na svůj zdroj ze zdravotních kruhů informovala o nejméně 60 obětech a 140 raněných. Podle Pentagonu při útoku zemřeli američtí vojáci.
Usáma Bin Ládin, jeden ze zakladatelů islámské teroristické organizace Al-Káidy a kdysi nejhledanější terorista světa, v dopise z roku 2010 předpovídal, že tehdejší viceprezident Joe Biden by jako úřadující prezident přivedl USA do krize. Bin Ládin tak kdysi varoval svou organizaci, aby se na Bidena nezaměřovala, protože věřil, že kdyby jako náhradník zlikvidovaného prezidenta Baracka Obamy zdědil jeho post, byl by na vedení země "zcela nepřipravený," píše web New York Post.
V roce 2002 byl v Pákistánu unesen zpravodaj Wall Street Journal Daniel Pearl. Ve videu, které s ním únosci natočili, Pearl na pokyn únosců vypovídá, že je Žid, že jeho matka je ze sionistické rodiny, že navštěvoval Izrael. K jeho vraždě se přiznal Chálid Šajch Muhammad, jeden z předních bojovníků al-Káidy a stratég útoků z 11. září, který padl do rukou Američanů. „Svou požehnanou pravou rukou jsem uřízl hlavu amerického Žida Daniela Pearla ve městě Karáčí v Pákistánu.
Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie. Canberra upozornila na "velkou hrozbu teroristického útoku", náměstek britského ministerstva obrany sdělil, že riziko útoku je vážné a bezprostřední.
Včera, poslední den svého úřadování, Cuomo udělil milost pěti vrahům. Mezi nimi i šestasedmdesátiletému Davidu Gilbertovi. Ten si odpykává trest za účast na bankovní loupeži v roce 1981, při níž zahynuli dva policisté a strážný. Nešlo ovšem o obyčejnou loupež, ale o teroristickou akci, již uskutečnila radikální levicová bojůvka Weather Underground.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken popřel slova prezidenta Joa Bidena, který v pátek prohlásil, že Al-Káida z Afghánistánu „zmizela". Blinken v rozhovoru pro Fox News přiznal, že to není pravda. Biden zpochybnil zájem USA na setrvání v Afghánistánu, když „je Al-Káida pryč". Zpráva OSN však tvrdí, že teroristická organizace je přítomna v 15 afghánských provinciích. Blinken nabídl objasnění Bidenova výroku, přičemž uznal, že na první pohled není pravdivý.
Americký prezident Joe Biden zveřejní a zahájí nové přezkoumání tajných dokumentů o teroristickém útoku 11. září 2001 poté, co rodiny obětí prohlásily, že prezident nebude vítán na akcích ke 20. výročí tragédie, pokud nebudou dokumenty zveřejněny. Demokratický prezident Biden uvedl, že schvaluje, aby ministerstvo spravedlnosti přezkoumalo dlouho utajované materiály, které by podle rodin obětí měly prokázat, že představitelé Saúdské Arábie podporovali útok teroristů, při kterém zahynulo téměř 3 000 lidí.
Íránec Džavád Forúghí získal zlatou medaili na olympijských hrách v Tokiu ve sportovní střelbě. Pro Írán se jedná o obrovský úspěch, protože se jejich reprezentant stal prvním sportovcem v této kategorii, který pro svou zemi zlatou medaili získal. Ve světě se však především mezi aktivisty zvedla obrovská nevole, jelikož je členem Íránských revolučních gard, které jsou na seznamu teroristických skupin USA. Forúghí získal zlatou medaili ve sportovní střelbě.
Západní svět se zvolna a s obtížemi vymotává z pandemie nemoci covid (snad se to vyvine dobře), její společenské, ekonomické a další následky ale bude pociťovat ještě roky, nástup infekce představuje předěl v životech společenství i jednotlivců. Člověk často v konverzaci slyší nebo používá termíny „před covidem“ a „po covidu“, jako kdyby ta nemoc přinesla nový letopočet.
Vrchní soud v Praze dnes zpřísnil trest v Praze žijícímu Belorusovi Alexeji Fadějevovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině, a uložil mu výjimečný trest 21 let vězení. Pražský městský soud dvaačtyřicetiletého muže loni na podzim nepravomocně potrestal 4,5 lety odnětí svobody. Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl.
Zločinecká kariéra toho muže trvala jenom jeden den, což stačilo k tomu, aby se stal nejmasovějším vrahem moderní norské historie: sedmdesát sedm mrtvých, šedesát devět zastřelených a osm předtím zabitých výbuchem bomby. Jde samozřejmě o Anderse Breivika. Od jeho vraždění uplynulo deset let. Jsou rozumné důvody jeho jméno a jeho čin, či jak to nazvat, nepřipomínat. Tak aspoň připomenu knihu, kterou stojí za to si přečíst.
